
Přiznávám, je to už nějaký ten pátek, co se na pultech jako žhavá novinka jakéhosi dívčího fantasy objevila poslední kniha šestidílné série Mediátor od Meg Cabotové. Jenže já tenhle příběh objevila až minulý týden a pohltila mě tak, jak se to už dlouho žádné knížce nepovedlo.
Děj je poměrně jednoduchý – přesto zábavný i dobrodružný; více méně dokážete i předpokládat, kam se zvrtne zápletka a stejně jsem měla co dělat, abych se do knihy odtrhla (a nepřejela zastávku nebo tak něco). Je zkrátka znát dobrá vypravěčka. Hlavních postav je několik, snadno si je vykreslíte a sblížíte se s nimi, ty nejpodstatnější hrdinové v sobě přitom nesou základní archetypy příběhů, které již s tradicí dobývají naše srdce. Tak čím mi to učarovalo?
Susannah je šestnáct a její mamka se po deseti letech vdovecké samoty znovu vdává. Pro Suze to znamená opustit New York i svou jedinou kamarádku Ginu a přestěhovat se s mamkou do Carmelu v Kalifornii, z bytu do starého, prostorného a milým všeumělem Andym opraveného domu, kde teď bude žít se psem a třemi nevlastními bratry. Jenže v pokoji na Suze čeká ještě jeden tajemný obyvatel. Duch Hectora „Jesseho“ de Silvy, který byl v domě zavražděn, když před 150 lety ještě sloužil jako penzion. Kromě Suze, která je mediátorem a pomáhá uvízlým duším posunout se dál, o Jessem ale nikdo nemá tušení. A ta si v jeho přítomnosti vyloženě lebedí. Není divu, všechny bychom spokojeně předly, kdyby nás v pokoji strašil nádherný dvacetiletý Španěl s ušlechtilým rytířským charakterem, že?
Asi je vám jasné, o čem to bude. Ona potkala Jeho, překonávali spolu různá nebezpečenství, sbližovali se a najednou to byla láska jako trám. Samozřejmě nesmí chybět různá pikantní koření příběhu třeba duchové, co se snaží pomstít svému vrahovi (III Andělé smrti) a někdy jim Suze musí trošku pomoci (II Devátá stezka). Od čtvrtého dílu se na scéně navíc objevuje nový záporák – řízek Paul, který je kupodivu taky mediátor a inkarnátor (a může proto rozšířit Suze obzory, co se týká cestování v čase a prostoru), který ze všeho nejvíc touží po tom, dát to se Susannah dohromady. Neváhá proto povolat z hrobu Jesseho vrahy (IV Temná je noc), přestěhovat se k dědečkovi a nastoupit na místní školu (V V pasti) nebo se vrátit v čase, aby Jesseho vraha zastavil a zabránil tak jeho setkání se Suze v budoucnosti (VI Čtvrtý rozměr lásky). Tomu Suze samozřejmě nedokáže jen tak přihlížet a navzdory všem peripetiím a dramatickým zvratům to dopadne tak, jak jsem se zatajeným dechem a jiskrou v oku doufala už od nenápadné zmínky ve čtvrtém díle.
V čem je to tak podmanivé? Vlastně je to neuvěřitelně oddechové čtení, kde nechybí souznění přátelství, doslova injekce romantiky z osudové lásky, kupa humoru a hovorové výrazy. Pozadí příběhu je vůbec příjemné místečko s milými lidmi, ale zároveň nepřehání a přibližuje se realitě výskytem kluky obdivované barbie girl, pubertálního bratra či některých přísných vyučujících. Líbí se mi proto hlavně vyváženost příběhu, hlavní hrdinka není dokonalá, ale dobře to s ní dopadne. Knížka si nehraje na povznesené umělecké dílko ani na srdcebolnou červenou knihovnu. Duchové vás nebudou moc děsit, ale myšlenka, že jich kolem vás denně proudí davy je dost zarážející a stejně jako si děti představují, že získali schopnosti svého oblíbeného superhrdiny i vy začnete dumat, co byste dělali, kdybyste se narodili jako mediátor. Nakonec se mi líbí i náboženská klička nad otázkou posmrtného života – mediátoři neví, kam jdou duše potom. Nejspíš prostě tam, na co kdo věří. Takže doufám, že se zase jednou narodím. A jak to cítíte vy?
Meg Cabot
Mediátor (Devátá stezka, Andělé smrti, Temná je noc, v pasti, Čtvrtý rozměr lásky)
Knižní klub, 2004-2006