S legionáři na Transsibiřskou magistrálu

Nádražím fičí ledový vítr. Po nástupišti se loudavě prochází voják v dlouhém vlněném kabátu s puškou přes rameno a teplou papachou na hlavě. O kousek dál se hrbí další; řeže dřevo, piliny padají do kolejiště, kamna ve voze trochu čadí a čajník píská. Nejsme ale na Sibiři, nýbrž na Žižkově, a nepíše se rok 1914, nýbrž o sto let víc. A my si prohlížíme repliku vlaku, ve kterém českoslovenští legionáři projeli celou Transsibiřskou magistrálu.

Repliky historických kostýmů, všedních předmětů, zbraní, nábytku a kdovíčeho ještě mají v oblibě nejenom malé děti. Když vám o nějakém historickém okamžiku vykládá paní učitelka v hodině dějepisu, nezřídka to bývá suchopárná nuda, i když se možná jednalo o pořádně krvavou bitku nebo zákeřnou dvorskou intriku. Prohlížet si neobývané zámecké sály, zašlé kabáty na bezhlavých figurínách a šavle vyskládané ve stojanech taky není zrovna strhující. Zato vyzkoušet si na vlastní kůži, jak se míří kulometem z obrněného vozu, ohřát se v příjemně vytopené těplušce, natáhnout se na palandu nebo zblízka prozkoumat trochu děsivě vyhlížející zdravotnické náčiní, to je panečku něco úplně jiného. A právě takový zážitek teď nabízí projekt Československé obce legionářské s názvem Legiovlak.

Československá obec legionářská kdysi sdružovala ty, kdo boje v legiích sami zažili. Dnes to jsou lidé, kteří chtějí připomínat jejich odkaz – nejen tím, že se jednou za čas obléknou do historických uniforem nebo položí věnec k pomníku. Aby si veřejnost mohla historii doslova osahat, pustili se do odvážného projektu a začali vykupovat, renovovat a zařizovat staré železniční vagony, v jakých legionáři strávili několik let bojů proti bolševikům.

První tři vagony byly vystaveny už loni na brněnském výstavišti a letos k nim přibyly ještě další čtyři. Těplušku (obytný vůz), vůz polní pošty a sanitní, obrněný, štábní, zabezpečovací a plošinový vagon si můžete do konce října prohlédnout v Praze na nákladovém nádraží Žižkov. Na jaře nebo v létě příštího roku, u příležitosti 100. výročí založení prvních legionářských jednotek, by pak měl začít křižovat Českou republiku a představit se zájemcům i v dalších městech.

Kromě vlaku samotného můžete sledovat historické filmové záběry z první světové války doprovázené dobovou hudbou a prohlédnout si desítky fotografií s obšírnými vysvětlivkami na doprovodných tabulích. A kdyby vám to nestačilo, kterýkoli z „legionářů“ vám rád poví víc.

Pořádně se nabalte a vyrazte, stojí to za to – i když vás třeba dějepis ve škole nikdy nebavil! Třeba začne, a kdyby ne, žižkovské nákladové nádraží má skvělou postapokalypticko-industriální atmosféru samo o sobě…

Legiovlak v Praze
11.–30. října 2014 od 9:00 do 17:00
nákladové nádraží Žižkov – mapa
tram č. 9, 10, 11, 16
vstup zdarma

web http://www.csol.cz/domains/csol.cz/index.php/legiovlak

 

Zdroj obrázku: www.csol.cz/domains/csol.cz/index.php/legiovlak

Více z LaCultury...

  • Co nám odkázal Charlemagne?10. září, 2015 Co nám odkázal Charlemagne? Raný středověk je obdobím nadvlády muže, který toužil dobýt svět a stal se prvním středověkým císařem. Karel I. Veliký se do dějin zapsal jako válečník a dobyvatel, ale také jako významný […]
  • U severní zdi22. května, 2026 U severní zdi Přišel čas platit účty za padesátá léta. Tak zní větička na obálce knihy U severní zdi, kterou napsala moje oblíbená spisovatelka Petra Klabouchová. Když jsem četla Ducha Pankráce, […]
  • Rebelka Erzsi. Jaké byly životní osudy vnučky císařovny Sisi?17. května, 2026 Rebelka Erzsi. Jaké byly životní osudy vnučky císařovny Sisi? Alžběta Marie, zvaná Erzsi, byla krásná a extravagantní po babičce Sisi a vášnivá po otci, korunním princi Rudolfovi. Prožila neobyčejně dramatický životní příběh a vždy dělala věci po […]
  • Co se dělo v revolučním roce 19686. května, 2026 Co se dělo v revolučním roce 1968 Nakladatelský dům ALbatros Media představuje již třetí vydání titulu Můj rok 1968, aneb "zábavný a poučný průvodce československých dějin v osudovém roce 1968", jehož autorkami jsou […]
  • Nahlédněte do historie žen díky stovce předmětů3. května, 2026 Nahlédněte do historie žen díky stovce předmětů Role žen v dějinách nebyla taková, jak si často myslíme. Byla mnohem aktivnější a rozmanitější. Stovka různých předmětů, které patřily nebo byly určeny ženám, vám umožní nahlédnout do […]
  • Bůh je rudý: rozhovory s čínskými křesťany23. dubna, 2026 Bůh je rudý: rozhovory s čínskými křesťany „Jen bůh ví, proč jsem ještě nepřišel o rozum, že jsem plně při smyslech a všechno, co na svých cestách vidím, vyslechnu a zažívám, zaznamenávám věrně a s upřímným pochopením pro […]
  • Války revoluční Francie. Proti komu bojovala a s jakým výsledkem?22. dubna, 2026 Války revoluční Francie. Proti komu bojovala a s jakým výsledkem? Co vám přijde na mysl, když se řekne francouzská revoluce? Většina lidí si vzpomene na dobytí slavné pařížské věznice Bastily, popravu krále Ludvíka XVI. a jeho manželky Marie Antoinetty, […]
  • Evropa 18. století. Jak se v ní žilo a jak se měnila?10. dubna, 2026 Evropa 18. století. Jak se v ní žilo a jak se měnila? 18. století bylo plné válečných konfliktů, společenských změn i protikladů. Zajímá vás, co všechno se během něj odehrálo a jaký to mělo vliv na vznik moderní evropské společnosti? […]
  • Homo APIens: od zvuků a gest k neomezené inteligenci1. dubna, 2026 Homo APIens: od zvuků a gest k neomezené inteligenci Autor publikace „Homo APIens“ Petr Just je českým vědcem, který se zabývá technologickými možnostmi se specializací na umělou inteligenci a jejich dopad na svět i […]
  • Útěky z pekla17. února, 2026 Útěky z pekla „Člověka lze ponížit, vzít mu skoro vše, ale nelze ho zbavit hluboce zakořeněné touhy po svobodě.“ – citace z knihy, str. 7 – Šest neskutečných příběhů o přežití vězněných mužů […]
  • Páni nad smrtí2. února, 2026 Páni nad smrtí „Myšlenka vést válku jinak než s použitím těch netvrdších prostředků k likvidaci nepřítele je absurdní. Za každou válku se platí krví a pach krve probouzí v mužích všechny pudy, které v […]
  • Čína po Maovi: vzestup supervelmoci1. února, 2026 Čína po Maovi: vzestup supervelmoci „O Číně neví nikdo nic. Ani čínská vláda.“ – citace z knihy, st. 8 – Pokaždé, když se odkryjí dlouho nepřístupné archívy, nestačí se svět divit, ačkoliv nějakou tu senzaci očekává. […]