Služky pro všechno

„Šťastný osud či náhoda je to, co služky potřebují ještě více než kdokoliv jiný.“
– citace z knihy, str. 31 –

Ženy beze jména, nejlépe beztvaré a němé, očekávala se jejich dostupnost 24/7, činit věci v domácnosti musely bez řečí, a to pečlivě a ku spokojenosti svých chlebodárců. Dobrá služka měla být maximálně pracovitá, vnímavá, ochotná, čistotná a zejména loajální. To je dokonalá představa nedávných milostpaní pocházejících z lepších kruhů. Na osudy několika polských služek se v publikaci s názvem „Služky pro všechno“ zaměřila polská novinářka a reportérka Joanna Kuciel-Frydryszak.

„Dobrá služka je opravdový poklad, a její ztráta katastrofa.“
– citace z knihy, str. 46 –

V 19. století došlo (nejen) v Polsku k fenoménu pořizování si do zámožných rodin služky a posluhovačky, protože milostpaní neměly čas ani energii na všední záležitosti. Byla to tehdy nejen nutnost, ale počet slouhů určoval jistý společenský status. Očekávalo se, že lepší rodiny si služky pořizují na to, či ono. Služky se staraly nejen o celou domácnost, často k těmto úmorným povinnostem přináležela i výchova dětí zaměstnavatelů.

Odkud se však tyto bezejmenné dívky braly? Co je vedlo, případně nutilo se mnohdy celoživotně oddat cizí rodině a na tu svou zapomenout? Proč musely přijímat i službu, jež se od začátku jevila jako samotný očistec? Proč některé z nich nemohly zakládat vlastní rodiny? A měly vůbec tyto ženy možnost odejít od rodin, které se k nim nechovaly jako k lidským bytostem?

„Přesvědčení o lepším těstě, ze kterého jsou uhněteny privilegované třídy, je stejně silné jako víra, že služebné jsou primitivní, temný lid, jehož jediným cílem existence je uspokojování potřeb lépe narozených.“
– citace z knihy, str. 149 –

Pro překupníky se stal obchod se služkami velmi lukrativní záležitostí. Jak vlastně takový výběr vhodných adeptek do honosných domácností probíhal? V počátcích se trh s dívkami dal přirovnat k africkým trhům s otroky. Šlo o nevybíravé pokládání osobních otázek a nediskrétní okukování dívčina těla. To by tak scházelo, aby odloudila mladého pána, nedej bože manžela!

Situace se postupem času mění. V polovině 20. století už si mohly svoje zaměstnavatele vybírat i samy služebné. Říci, do které služby se dají a kterou odmítají. Na počátku 20. století se jedná o nejpopulárnější ženské povolání. Rovněž se už mohly vdávat, ale jelikož ve službě stráví své nejlepší roky, na vlastní děti je pak již kolikrát pozdě.

„Zcela volné večery či neděle nejsou ve službě možné. K čemu by volné večery přivedly lehkomyslné dívky, víme samy.“
– citace z knihy, str. 103 –

Avšak málokteré služce se poštěstilo, že se s ní zacházelo uctivě a s laskavostí. Málokterá se stala součástí rodiny.

V roce 1909 byla pro služky dokonce vydána příručka, která dívkám radí, jak se na pohovorech s paní chovat, co si obléknout apod. O dvacet let později vyjde ještě propracovanější verze Rádce domácího služebnictva, která kandidátkám napovídá, jaké důležité otázky směrem k zaměstnavatelce neopomenout.

Ve výjimečných případech posílaly rodiny služebné do učení na nově vzniklé školy, kde se dívky učily všem domácím dovednostem, ale také katechismu, čtení, psaní a zpěvu. Mimo školy existovaly i jednorázové kurzy, například jak dochucovat polévky a omáčky, jak se používá plynový sporák, nebo jak připravit sváteční stůl.

Budoucí roky přináší další pokrokové změny.  Takzvaná zámecká éra ženského života, kdy služky dělaly za paní domů úplně vše, končí. Mladé páry si musely nově uvyknout tomu, že se budou muset bez služebnictva obejít a o domácnost se naučit starat sami! V době socialismu pak svět služek v Polsku zcela pomine.

„Hříchem jest naložit služebné to, co by svedla žena sama.“
– citace z knihy, str. 48 –

Publikace přináší příběhy služek působících v srdci Evropy. Některé situace a příhody jsou veselé, milé, některé nepochopitelné, kruté, někdy až brutální. Věnuje se i kriminalizaci služebnictva. Autorka vystavěla publikaci nejen na podrobném rešeršním výzkumu daného tématu, ale také na rodinných vzpomínkách několika polských rodin.

Kniha je doplněna o dobové fotografie i ilustrační obrázky například, jak se služebné oblékaly, případně dobové úryvky z tehdejšího tisku. V závěru obsáhlé publikace je uveden seznam použité biografie.

Jedná se rozhodně o působivý vhled do ženského světa, který ještě poměrně nedávno mohly vést naše prababičky či babičky.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Absynt.