
Když Růžin otec zemře, z jejího života se stane peklo. Nový matčin manžel ničí celou rodinu a ani po rozvodu se jejich situace nevylepší. Jednoho dne při čtení novin Růža narazí na článek, který ji rozčílí a pohorší, a tak na něj napíše svou reakci a odešle ji do redakce. Její text šéfredaktora zaujme, díky čemuž se Růža stane redaktorkou známou pod pseudonymem Nellie Bly.
Její první série článků o ženách pracujících v strašlivých podmínkách vyvolá velký ohlas veřejnosti, avšak kvůli tlaku majitelů podniků nesmí Nellie dál rozvíjet toto téma a skončí jako autorka povrchních textů o kráse a domácnosti. Nehodlá se s tím však smířit a vydá se do New Yorku, kde se chce stát investigativní reportérkou. Nikdo jí nechce dát šanci, protože je žena, ale ona se nevzdává. Aby získala šanci psát pro oblíbený a nekonvenční plátek The World, vymyslí pro šéfredaktora a majitele neodolatelný námět: bude předstírat šílenství, dostane se do nechvalně proslulého ženského blázince na Blackwellově ostrově, zjistí, nakolik jsou řečí o tamních nelidských podmínkách pravdivé a napíše o tom reportáž. Majitel plátku souhlasí a slíbí, že zařídí, aby se po krátké době dostala ven. Poměry v blázinci překonají i Nelliny nejhorší představy a ona se začne bát, že se z nich opravdu zblázní a že se nedostane ven. Dokáže se z blázince dostat a napsat reportáž, která něco změní?
Autorkou knihy Šílená, kterou v českém překladu vydalo Nakladatelství Metafora, je britská spisovatelka Louisa Treger. Louisa je původně klasická houslistka. Vystudovala londýnskou konzervatoř Royal College of Music a Hudební a dramatickou školu Guidhall a později působila jako orchestrální hráčka a soukromá učitelka hudby. Poté se začala věnovat literatuře. Její poslední román Šílená vzbudil velkou pozornost a stal se knihou roku podle britských listů The Times a The Sunday Times. V současnosti autorka pracuje na svém čtvrtém románu.
Prvních stodvacet stran knihy se zaměřuje na Nelliin život předtím, než se ocitla v blázinci. Dozvíte se tak klíčové informace o jejím dětství, dospívání, prvních novinářských zkušenostech a úspěších. Poté následují kapitoly věnující se pobytu v blázinci. Podmínky, ve kterých tady pacientky žijí, jsou nelidské a šokující. Personál se nechová jako sestřičky a lékaři, ale spíše jako dozorci v koncentráku, krutí, nelítostní a všehoschopní. Nejhorší je ovšem zjištění, že spousta žen není vůbec šílená a dokonce ani nemá problémy s duševním zdravím. Prostě se jen nechovaly, jak by podle společenských pravidel měly, a blázinec představoval pohodlný způsob, jak se jich jednoduše zbavit.
Ani pro Nellie, která ví, že horor, který zde prožívá, je jen krátkodobou záležitostí, není pobyt v tomto zařízení snadný. Nedokáže pozřít ani sousto z nechutného jídla, které je pacientkám servírováno, nemůže pořádně spát a ubíjející program v léčebně jí navíc dává dostatek prostoru na temné a chmurné myšlenky. Aby toho nebylo málo, probouzí se v ní i traumatické události z období dospívání. Navzdory všem hrůzám však nezapomíná, že je především reportérkou a že má pomocí reportáže možnost něco změnit. Je to zkrátka silná a odhodlaná žena, která ale díky svým slabostem a strachu působí lidsky a uvěřitelně.
Tento příběh vás uchvátí svou autenticitou. Představí vám hrdinku, se kterou budete sympatizovat, ukáže vám, jak vypadala psychiatrická péče v 19. století, a prozradí, co všechno pozitivně ovlivnila Nelliina reportáž. I když se autorka skutečností jen inspirovala, pořád je to jeden z těch historických románů, na které budete myslet ještě dlouho po dočtení.
