
Milí čtenáři,
ráda bych vám dnes představila báječnou ženu a spisovatelku Moniku J. Čapkovou. Pochází z Humpolce, ale život ji zavál do severních Čech, do Mostu. V roce 2024 vydala knihu s názvem Neklidná růže, která měla mezi čtenáři úspěch a na Databázi knih má krásných 86 %. Autorka chystá letošní rok vydání druhé knihy, která se jmenuje Tajemný soused. O čem kniha bude a nejen o tom je dnešní rozhovor.

Bylo psaní vždy tvým snem a nebo jsi k této vášni došla postupně?
Jako malá jsem si sice vedla deníky, kam jsem si zapisovala citáty a
psala krátké povídky o životě, ale tehdy jsem žádné ambice stát se
spisovatelkou neměla. K psaní jsem se dostala až mnohem později, a to
spíše náhodou. Po odchodu z dlouholetého manželství jsem přemýšlela, co
mě kdysi naplňovalo, a v roce 2021 jsem začala psát krátké povídky,
které jsem postupně uveřejňovala na internetu. Psaní pro mě bylo únikem
z každodenní náročné reality a stalo se mým koníčkem – až do chvíle, kdy
si mě všiml Miloš J. Kohout.
Kdo nebo co tě v psaní inspiruje?
Nejlepší scénáře píše sám život. Inspiraci čerpám ze všeho, co mě
obklopuje – z každodenních okamžiků, rozhovorů, malých radostí i smutků.
A samozřejmě také z vlastních prožitků. Často nacházím inspiraci v
detailech, které by jinému možná unikly, ale v mých očích nesou celý
příběh. Věřím, že všechno už tu jednou bylo – záleží jen na tom, jak to
autor uchopí a přetaví do vlastního příběhu.
Mohla bys nám přiblížit knihu Tajemný soused? Jedná se o psychologický román. Můžeš trošičku rozvinout, aniž bys prozradila děj, jaká témata se v knize objevují?
V psaní jsem se našla jako vztahová autorka, která se nebojí otevírat
témata, jež bývají nepříjemná, ale hluboce lidská. Tajemný soused je
psychologický román o hledání sama sebe, o iluzích, které si často
vytváříme, a o odvaze postavit se vlastní minulosti. Kniha se dotýká
manipulace, vztahové závislosti, násilí, samoty i rodinných kostlivců –
skrytých problémů, které formují náš život.
Přesto příběh není jen o bolesti. Nechybí v něm humor, nadsázka a drobné
radosti, které člověka drží nad vodou i ve chvílích, kdy se zdá, že
všechno ztrácí smysl. Tajemný soused je tak nejen příběhem o pádu, ale
především o naději a síle postavit se zpátky na nohy.
Kniha je krásně ilustrovaná. Autorem ilustrací je Miloš J. Kohout. Mluvila jsi mu nějak do jeho tvorby a nebo měl zcela volnou ruku?
Milošovi nejde mluvit do jeho tvorby (smích). Je to génius, kterého
si nesmírně vážím. Málokdo ho zná, protože nikdy nepodával rozhovory. Je
především malíř, režisér, scénárista a umělecký architekt – výčet jeho
profesí by byl opravdu dlouhý. Knižní grafikou, ilustrací ani sazbou
však do té doby nepolíbený. Když přišla na řadu moje kniha, naučil se
ovládat program pro grafiku, ilustrace i sazbu během jediného týdne. A
výsledek? Podařilo se mu dokonale zachytit duši příběhu – jak u první
knihy, tak i u této druhé.
Je něco, co tě na psaní knih nemile překvapilo? Co pro tebe psaní knih znamená?
Překvapila mě obrovská práce, která následuje po napsání samotného
rukopisu – korektury, grafika, sazba, tisk, distribuce… A především
náročnost prosadit se v knižním světě. Vynaložila jsem už opravdu velké
peníze na propagaci v knižních magazínech, uspořádala několik besed a
strávila hodiny a hodiny na sociálních sítích, ale stále je to málo.
Myslím, že si málokdo umí představit, kolik práce, času a energie se za
vydáním jedné knihy skutečně skrývá.
Psaní samotné je pro mě ale i tak radostí. Je mojí drogou– na rozdíl od
dřiny v posilovně mě do něj nikdo nemusí nutit. Je to prostor, kde mohu
tvořit svůj vlastní svět, sdílet emoce a možná někoho na té cestě
oslovit nebo povzbudit.
Připravuješ si rešerše a zapisuješ si během dne myšlenky, které tě napadnou či situace, které se dějí ve tvém okolí, abys je pak použila ve svých příbězích? Nebo je celá tvorba čistě tvá fantazie?
Obojí. Mám poznámkový blok, kam si zapisuji postřehy, myšlenky nebo
dialogy, které mě v danou chvíli napadnou. Ale při samotném psaní
nechávám velký prostor fantazii. Nikdy přesně nevím, kam mě moje postavy
zavedou, protože se původní děj díky těmto impulzům často promění a
vyvine jiným směrem. Nejvíc mě baví vytvářet dialogy – jsou pro mě
klíčem k oživení postav.
Založila jsi s společně s Milošem J. Kohoutem nakladatelství Neklidná růže. Mohla bys čtenářům prozradit, jaké knihy byste rádi vydávali?
Chceme vydávat knihy, které mají duši. Příběhy, které v sobě nesou
lidskost, emoce a které dokážou čtenáře zasáhnout, povzbudit nebo
inspirovat. Zaměřujeme se na autorské projekty, literaturu s přesahem a
kvalitní dětské knihy.
Jsme artové nakladatelství, a proto se snažíme, aby naše knihy byly
nejen obsahově silné, ale také graficky a výtvarně krásně zpracované.
Každá kniha je pro nás malým uměleckým dílem, které má oslovit nejen
textem, ale i svou podobou.
Na závěr bych byla ráda, kdybys o knize Tajemný soused řekla, proč by si ji měli čtenáři přečíst.
Tajemný soused není jen román o vztahu dvou lidí. Je to příběh o
vnitřní síle, o odvaze odejít ze vztahu, který nás ničí, a o tom, že
naděje nikdy nezmizí – i když ji někdy na chvíli ztratíme z dohledu.
Kniha v sobě spojuje drama, napětí i inteligentní humor. Vedle hlavní
dějové linky se postupně rozehrávají i vedlejší příběhy, které zdánlivě
nesouvisí, ale postupně do sebe zapadají jako části složité mozaiky.
Pokud máte rádi knihy, které vás rozesmějí, rozesmutní, napnou i pohladí
po duši, věřím, že Tajemný soused si najde cestu i k vám.
Pokud byste rádi podpořili vydání knihy Tajemný soused, tak momentálně probíhá sbírka na Doniu, kde najdete další informace a můžete si vybrat z několika variant, jak knihu podpořit.
https://donio.cz/kniha-tajemny-soused
