Je překrásné, kterak lidová tvořivost dokázala v časech, kdy si lidé neuměli dobře vysvětlit, jak něco mohlo vzniknout a fungovat, nechat vybájit pověsti o místech, která obývali a z celého srdce milovali. Často se rodné vesnice staly jedinou lokalitou, kterou kdy viděli a nikdy ji neopustili. O to krásnější je číst, jak moc si svého okolí a všech přírodních krás všímali a vnímali jejich magickou sílu. I dnes zůstáváme nad mnohými přírodními úkazy stát s otevřenou pusou.
Přenést se myšlenkami do překrásného kopcovitého rodného kraje mojí maminky bylo pro mne balzámem na duši. Valašsko pro mne představuje synonymum pro dlouhé túry krásnou přírodu po boku mých milovaných prarodičů. Ještě v době, kdy jsem neuměla chodit po svých, si mě děda „přišpendil“ do sedáku na záda a šli jsme spolu s turistickým oddílem obdivovat nádhernou valašskou krajinu. Nesmírně ráda na všechny společné výlety vzpomínám. Naše vycházky byly doprovázeny povídáním o starých bájích a pověstech, které jsou s místy spjaté. Jsem vděčná, že jsem si je mohla připomenout díky této publikaci, protože dědeček mi je už vyprávět nemůže…
Právě díky kořenům ke Vsetínsku a jeho okolí se není co divit, že mne ve sbírce „Nejkrásnější pověsti: příběhy z Beskyd a Valašska“ autorek Taťány Poláškové a Naděždy Lázničkové nejvíce oslovily pověsti právě z této oblasti. V knize jsou však uváděny rovněž báje plné kouzel a tajemna pocházející od Valašského Meziříčí, Velkých Karlovic (kde jsme za mých dětských let jezdívali na každoroční pouť), Frýdku-Místku, Frýdlantska, Třinecka, Jablunkova či z okolí Lysé hory.
Dozvíte se například, jak vznikly horské prameny a říčky stékající z posvátné pískovcové hory Radhoště dolů do kraje. Jak získalo svoje jméno dříve proslulé lázeňské městečko Rožnov, a kde se vzaly názvy Pusteven, sousedních hor Kněhyně a Tanečnice, či nedaleko ležící strašidelný Čertův mlýn. Rozhodně je dobré zjistit také důvod, proč se vyhnout velkým obloukem Balitově hrázi v Trojanovicích, pokud na něm v noci uvidíte plápolat modrý ohníček!
Nejraději ze všech procházek jsem mívala ty, jež vedly na úchvatné Pulčínské skály, největšího pískovcového skalního městečka v moravských Karpatech. Odmalička na mne toto místo mělo magický vliv. Při pohledu na čarokrásné luky a lesy ze samotného chvostu skal jsem pociťovala zvláštní euforií naplňující mě pocitem neobyčejného štěstí a blaženosti. Možná je to tím, že jsou tyto skalní bloky staré přes desítky milionů let!
Některé pověsti nahánějí až hrůzu, nejčastěji se v nich bezradní lidé upisují samotnému ďáblu nebo jsou při ruce černokněžníkům. Avšak vesměs ve všech zmiňovaných pověstech zvítězí radost, štěstí a srdečná dobrota nad zlobou, nepřejícností a nenávistí.
V závěru této bohaté sbírky pověstí uvádějí autorky literaturu, z které čerpaly a která se může stát dalším významným zdrojem k tématu i pro čtenáře.
Tato překrásná publikace, kterou doprovází vyvedené ilustrace Michala Riedla, vyšla v roce 2020 a já srdečně děkuji nakladatelství Alpress za poskytnutí recenzního výtisku.












