Nevím: Turné s Kabáty bylo vážně super

Nejmladší rocková skupina! I tak bývá označována trojice Michal Berger (kytara, zpěv), Tonda Berger (baskytara, zpěv) a Matěj Lienert (bicí, zpěv), mladí hudebníci, jež jako celek tvoří skupinu Nevím. Ve svém repertoáru mají legendární skladby od AC/DC, Led Zeppelin, Nirvana, Iron Maiden a dalších. Svými skvělými výkony posunují rockovou laťku o další stupínky výš. Co vše nám o sobě prozradili v krátkém rozhovoru?

Na úvod musím pogratulovat k dnešnímu výbornému koncertu a zároveň bych se rád zeptal, odkud vzešel prvotní podnět k tomu, začít společně hrát, a jak vlastně vznikl název vaší kapely?

Hned ze startu se slova ujal nekorunovaný frontman a zároveň nejstarší člen skupiny Michal: „Vše začalo v podstatě náhodou, když jsme si šli jednou s bráchou, basistou, zahrát do garáže. Kamarád Matěj to s námi zkusil na bicí a od té doby tvoříme jednu skupinu.“

Matěj: Dlouho jsme nemohli přijít na to správné jméno a tak nakonec vyhrála nejjednodušší varianta, prostě Nevím“

Váš repertoár obsahuje jak vlastní písně, tak zahraniční rockové hity. Dal by se vůbec najít nějaký rozdíl v hudbě, kterou hrajete dnes, a se kterou jste před sedmi lety začínali?

Michal: Rozdíl snad ani ne. Ze začátku, když jsme ještě neměli nic vlastního, jsme hráli jen převzaté písně jako I Love Rock’n’Roll, Highway To Hell, Enter Sadman atd. V současné době jsou koncerty složeny zhruba půl na půl.

Ve svých profilech na oficiálních stránkách kapely, uvádíte některé ze svých oblíbených skupin, dala by se takto vybrat i jedna či dvě písně, které jsou vám nejbližší?

Michal: Jak se píše v profilech, mezi naše oblíbence řadíme Nirvanu, Iron Maiden anebo Led Zeppelin. Vybrat ale přímo ten nejoblíbenější hit se snad ani nedá.

Tonda: Náš repertoár sám o sobě je vlastně takovým výběrem.

Od založení v roce 2002 jste měli možnost vystoupit s mnoha tuzemskými skupinami, s kým se vám hrálo nejlépe? Jak jste se například dostali ke spolupráci s „Kabáty“ a s kým by jste si případně v budoucnu ještě rádi zahráli?

Michal: Cíl je teď hlavně vydržet co nejdéle spolu, každopádně spolupráci s dalšími kapelami se určitě nebráníme. S Kabáty jsme se potkali ve Zlíně před naším koncertem v Golemu a pozvali jsme je, ať se přijdou podívat. Přišli, líbilo se jím to. No a hned druhý den jsme jim předskakovali na jejich koncertní šňůře „Dole v dole“ před 18000 lidmi. Říct s kým se nám hrálo nejlépe je těžké, všechno to jsou skvělí a zkušení hudebníci. Stát po boku skupin jako Olympic, Kabát nebo TSA, to se vám nepoštěstí každý den.

Stane se ještě někdy, že by vás před vystoupením postihla tréma?

Michal: Tréma určitě přijde, zvláště pak když máme mezi koncerty větší pauzu jako se to stalo například nedávno, když byl Matěj na čtrnáct dní pryč.

… a co takhle maskot, vozíte si něco s sebou?

Shodují se všichni: Tak maskota vážně žádného nemáme. (smích)

Jako chlapecká kapela se jistě často potýkáte s obdivem fanynek. Je vám tento aspekt, přicházející ruku v ruce s popularitou, příjemný?

Matěj: Zatím se to dá zvládat. Fanynky nám spíše píšou na web (www.nevim.kvalitne.cz), kde se jim snažíme odpovídat, ale výrazněji tento fakt nepociťujeme. (smích)

Dostaví se někdy i hádky? Kdo má v kapele hlavní slovo?

Michal: Hádky se nám prozatím vyhýbají, no a co se týče druhé otázky. Role v kapele nijak rozdělené nemáme, snad podle věku, takže tím pádem mám to hlavní slovo já. (smích)

Byť jste stále relativně mladá kapela, máte již hodně za sebou. Co považujete za dosavadně největší úspěch kariéry. Druhé místo z festivalu RockAutostrada v Polsku, postup do dalšího kola v projektu Výtah na hudební stanici Óčko anebo snad turné s Kabáty?

Michal: Za všechny dosažené úspěchy jsme samozřejmě rádi. Pokud bychom ale měli říct, čeho si ceníme nejvíc, jistě by to bylo turné s „Kabáty“ a skvělým zážitkem bylo také vystoupení v Holandsku, kde jsme měli možnost zahrát si společně s polskou rockovou legendou TSA.

V minulém roce jste rovněž vystupovali na kopřivnickém Tatrafestu, kde vás tou dobu sledovalo 40 000 návštěvníků, jak na to vzpomínáte?

Matěj: Vzpomínky na Tatrafest jsou určitě jen ty nejlepší. Neocenitelná zkušenost, kterých moc nebývá. Možnost zahrát si před tolika lidma bylo vážně skvělé.

Koncertování a zkoušky vám jistě zabírají hodně času, zbývá vám pak ještě nějaká ta chvíle na koníčky? Jak se bavíte ve svém volném čase.

Michal: Koncertů a zkoušek je sice dost, čas na koníčky se však vždycky nějaký najde. Každý máme to svoje. Ať už jsou to auta, motorky anebo počítače. Matěj k tomu navíc ještě hraje airsoft, Tonda se zase věnuje fotbalu.

Zmiňujete airsoft a fotbal, neboli aktivity s určitým rizikem. Stalo se vám někdy, že by jste z důvodu nějakého zranění museli zrušit předem ohlášené vystoupení?

Michal: Stát se může samozřejmě cokoliv, ale tohle budu muset „zaklepat“, zranění a jiná podobná úskalí se nám prozatím vyhýbají.“

Na závěr bych měl takovou obligátní otázku, takže, jaké jsou vaše plány do budoucna? Koncerty nebo snad nové CD? Kdo vlastně jako první přichází s novými songy?

Michal: Nápady se schází ze všech stran během celého roku. Momentálně se soustředíme na připravovaný Vánoční koncert, který se již tradičně uskuteční 25.12. v domovském Pustějově, čímž bychom zároveň rádi pozvali naše fanoušky a vůbec všechny milovníky dobré rockové hudby. No a co se týče nového CD, to začneme řešit až po novém roce.

S touto pozvánkou a přáním dalších úspěchů do budoucna se s kluky loučíme.

Daniel Šácha

Potulný pisálek a nadšený japanofil. A nejlépe obojí dohromady.