Poslední kniha Terryho Pratchetta patří Toničce Bolavé

Tonička Bolavá je děvčátko žijící na Křídě, kterážto se nachází na Zeměploše – zemi placaté jako kámen, kterou podpírají čtyři sloni stojící na krunýři prastaré obří želvy, Velké A´Tuin, plující vesmírem. Tonička Bolavá ale není ani zdaleka obyčejné děvčátko. Je to dívka, na kterou obyvatelé Křídy milují, hrdé čarodějky a jiná stvoření respektují, nezkrotní Nac´Mac Fíglové následují a čtenáři se zvědavým a laskavým zájmem pozorují, stejně jako její ator, sir Terry Pratchett. Poslední kniha, kterou před svou smrtí napsal, je totiž věnována právě jí. Jmenuje se Pastýřská korouna.

Terry Pratchett se narodil 28.4.1948 v Anglii. Ačkoli na jeho spisovatelském kontě najdete i jiné počiny, v mysli čtenářů fantasy se stal synonymem pro humorné romány z cyklu Úžasná Zeměplocha, která obsahuje 41 knih + samozřejmě nějaká ta doplňková díla jako je Kuchařka stařenky Oggové nebo Smrťova říše. Autor si cestu do srdcí čtenářů našel nejen díky dobrodružstvím a kreativitě svého magického světa, ale především právě díky všudy přítomnému humoru, který se mimojiné prolíná také do jmen postav, odkazy na vtípky, podivuhodnosti a parodie našeho světa. Ty by samozřejmě nevyzněly nebýt brilantního překladu Jana Kantůrka.

Během čtení Zeměplochy si nelze nevytvořit k jednotlivým hrdinům větší či menší sympatie, a často tak čtenáři inklunují k tomu, nečíst knihy postupně, ale sledovat děj svých oblíbenců. Na fanoušských stránkách naleznete třeba tento obrázek.

Jak vidíte do série Toničky Bolavé patří knihy Svobodnej Národ (2004), Klobouk s oblohou (2005), Zimoděj (2007), Obléknu si půlnoc (2011) a Pastýřská koruna (2017). Tonička (v originále originále Tiffany Aching) se během nich neustále rozvíjí. Z devítiletého čestného venkovského děvčátka, jež milovalo svou babičku se díky odvaze a dobrému srdci stane kovaná nejmenovaná vůdkyně bosorbab, pardon čarodejěk. Čeká ji ale velký boj. Boj dobra a zla. Boj čarodějek, starých mužů i modrých mužíčků a elfů. Boj o svou zemi a sprvadlnost.

Svůj boj svedl také sám autor. Terry Pratchett trpěl Alzeihemerovou nemocí, která mu byla diagnostikována v r. 2007, což ho ještě více povzbudilo do práce – napsal pět románů a spolupracoval na příbězích z Dlouhé země. R. Willkins v doslovu Patýřské koruny píše: „ Zbývalo ještě tolik knih, které chtěl napsat. (…) Terry měl obvykle rozpracováno více knih současně a teprve při práci zjišťoval, o čem která z nich bude. Jeho vydavatelé mu někdy museli rukopis doslova vyrvat z rukou protože měl vždycky dojem, že na něm měl něco upravit a vylepšit, i když už byl ponořen do psaní dalšího příběhu, který ho tahal za loket.“  Spisovatel nepatřil mezi ty, kteří by se vzdali bez boje. Přesto nebo právě proto najdete ve spojitosti  s jeho jménem také několik dokumentárních snímků, které se zabývají euthanisií jako důstojným odchodem ze života. Sir Terry Pratchett odešel z tohoto světa 12.3.2015. Stejně jako ostatní jeho fanoušci věřím, že odešel v té nejlepší společnosti svého Smrtě a Esme Zlopočasné.

Před rokem (v červenci 2017) se fanouškové zeměplochy mohli v několika médiích dočíst, že Sony Pictures připravuje také hraný film dle knihy Svobodnej národ, nakterém by měla spolupracovat také spisovatelova dcera, Rhianna Pratchettová. Od té doby je však nějak ticho po pešině, tak co bude? Zatím se můžeme těšit z ostatních „prachettovských filmů“, mezi něž patří Otec Prasátek, Lehké Fantastično, Zaslaná pošta nebo český film Poslední odměna. A nebo se těšit z bravudrního představení Divadla v Dlouhé, jejichž Maškaráda a Soudné sestry se líbili i samotnému T. Pratchettovi.

ukázka Maškaráda, zdroj:www.youtube.com

úv.obrázek:https://cs.wikipedia.org

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.