Predátor versus Wolverine

aneb když dva zabijáci s healing factorem vzájemně testují trpělivost čtenáře, papíru i fyziky

Někdy přijde komiks, u kterého si řekneš:
„Tohle je tak absurdní, že to MUSÍ být dobré.“
A Predator vs. Wolverine je přesně ten případ.
Komiksová odpověď na otázku, kterou si fanoušci pokládali už od 80. let:
„Kdyby se adamantiový mutant s hněvem na entou porval s mimozemským lovcem s termovizí… jak moc by to zničilo krajinu?“

Spoiler: hodně.
Krajinu, budovy, psy, stromy, sníh, led, gazíky, stany, ploty, tři staletí amerických dějin, a pravděpodobně i pár fanouškovských teorií.

Zápletka? Víc méně, ale o to efektnější

Scénář Bena Perc y je jednoduchý:
Predátor přijde → najde Wolverina → Wolverine ho rozbije → Predátor se vrátí → Wolverine ho zase rozbije → repeat until somebody stops regenerating.

A ono to funguje.
Dokonce překvapivě dobře.

Percy to totiž nepojal jako jeden fight, ale sérii střetů napříč Loganovým životem — od Weapon X po X-Men, od Yukony po Madripoor.
Každý střet je v jiné době, s jinou verzí Wolverina, jiným stylem boje a jiným typem krve na scéně.

Je to jako „Loganova historie v krvi a fluorescenčním moči Predátora“.
Když už si myslíš, že jsi všechno viděl, přijde další mini-aréna a ty si připadáš jak v Mortal Kombatu s rozpočtem Marvelu.

Bojové scény: tady někdo přepsal fyzikální zákony

Jestli má Marvel něco ve špičkové formě, je to akční choreografie.

Každá bitka je brutální, přehledná, absurdně detailní, bezpardonově krvavá a místy až komicky testosteronová

Adamantiové drápy řežou Predátorův exoskelet jako máslo.
Predátor zase vymýšlí všechny možné typy zbraní, kterými by člověk neměl bodat někoho, kdo se umí hojit.

A samozřejmě — není nic zábavnějšího, než když dva nesmrtelní bojovníci dělají všechno proto, aby se co nejrychleji navzájem zamordovali.

Kresba: vizuální masakr od šesti různých umělců

Protože komiks pokrývá různé období Loganova života, kreslí ho několik autorů — ale výjimečně to není chaos.
Naopak: každý styl přidává atmosféru jiné éry.

• Ken Lashley – současnost
• Greg Land s Jayem Leistenem– čistý blockbuster, lesklý, dynamický, přehnaný.
• Andrea Di Vito – drsnější, hutnější linie, perfektní pro Weapon X segmenty, ale v tomto případě tým X
• Hyden Sherman – výcvik u Muramasy
• Gavin Guidry – pobyt ve Westchestweru,

Dohromady tvoří vizuální mozaiku, která respektuje Loganův chaotický život.
A hlavně:
každý kreslíř umí Wolverina nakreslit tak, aby vypadal, že by si dal do zubů i Godzillu.

Je to chytré? NE. Ale je to zábavné? ANO, AŽ BOLESTIVĚ.

Predátor vs. Wolverine se nehraje na filozofii.
Nedává hluboké otázky o identitě, o duši, o lidství.
V tomhle komiksu je jediná skutečná otázka:
„Kolikrát můžeš někoho rozpůlit, než se to omrzí?“

A odpověď zní:
„Evidentně nikdy.“

Série je psaná s nadhledem — ne parodií, ale zdravým sebevědomím, že tohle je čistý akční fanservice.
Nic víc, nic míň.
A právě proto to funguje.

Moment překvapení: Predátor tu není jen jako „ta potvora“

Percy mu dává docela prostor — flashbacky, motivace, rituály lovu.
Predátor tu není anonymní monstrum.
Je to lovec.
Má hrdost.
Má kód.
A když se střetne s Wolverinem, cítíš vzájemný respekt dvou šelem, které se chtějí navzájem zabít… ale férově.

Je to skoro poetické.
Tak poetické, jak jen může být mimozemský zabiják s laserem na rameni.

Testosteronové evangelium s překvapivou dávkou stylu

Predátor vs. Wolverine je komiks, u kterého zapomeneš na logiku, fyziku, biodiverzitu i mír.
Je to surové, brutální, přepálené a neuvěřitelně zábavné.

Je to komiks, který má jediný cíl:
abys ses bavil.
A v tomhle ohledu je to dokonalé.

Vašek Okapa