Punkové kulatiny letos opět nezklamaly

Pod Parou je už tradičně svátkem všech milovníků punkových tónů. Letos však festival postoupil o level výše. Nejen, že se tyto hudební hody pořádaly na jiném místě, ale k jídelníčku přibyla další dvě pódia, takže se vše rozjelo ve velkém stylu. Aby taky ne, jednalo se o desáté narozeniny a oslava musela podle toho i vypadat.

Už ve středu se začalo okolí Moravské Třebové zahalovat do nejrůznějších barev vlasů, pásků a křiváků, avšak to důležité mělo začít až následující den. Rozjezd probíhal pozvolna v područí většinou českých kapel. Večer se pak dostaly na řadu tóny punkových klasiků roku 1977.  Hudební štafetu totiž převzala kapela 999, která zahrála všechny známé hity. Zpěvák sršel energií a fanoušci to náležitě přijímali. „Máte skvělé publikum a perfektní atmosféru. To se třeba v Anglii tak často nevidí, takže do ČR vždycky moc rádi jezdíme“, řekli 999 LaCultuře. Za zmínku určitě stojí vystoupení Adolescents, kde kapela překvapila nejen kvalitní show, kdy zazněly songy z nejnovější desky, ale i zpěvákovým trikem s nápisem „Free Pussy Riot“, kde se staví za svobodu slova a samozřejmě propuštění této kapely. Nebylo nouzi ani o pořádné HC. Ačkoli jde tato scéna mimo mě, tak musím říct, že američtí Madball se mi zdáli nejlepší kapelou prvního večera. Zanechali po sobě jak energii, tak typické tvrdé skladby a hlavně jásající publikum.

Sobota se probouzela do lehce zamračeného dne, což však festivalu vyhovovalo. Nebylo ani horko ani zima a mohl tak začít druhý den oslav. Denní rozjezd stál zato. Ukázaly se legendy českého punkového nebe jako SPS a N.V.Ú., na které byl jako obvykle naprosto plný plac. Jde vidět, že skladby těchto skupin se pomalu stávají lidovkami a nebylo člověka, který by je s nimi nezpíval.

Pro mnohé se stala hlavním hřebem večera americká horror punková partička Misfits. Po propadáku, který předvedli na posledním ročníku Subculture festu pár let zpátky, šli letos naopak do sebe. Nejnovějším peckám se nedalo nic vytknout, ty byly jednoduše parádně zahrané. Ovšem starší věci, za doby ať už Danziga či Michala Gravese, jako obvykle pokulhávaly. Ačkoli se Jerry Only snažil jak mohl, tak bohužel nemá hlas jako dva zmínění pánové. S přimhouřením oka by se jakž takž dalo zkousnout zazpívané „American Psycho„, ovšem „Dig Up Her Bones“ jedině při utržených uších. Zato „Helena“ byla dána se ctí a stejně tak i „Die Die My Darling“. Nicméně hudební nedostatky vyvážila show, kterou Misfits předvedli. Vypadalo to, že se pan Olny chce nespíše rozdat, o čemž jsme na Subculture festu mohli tak akorát snít.

Po Misfits nastoupila další legenda a sice Dead Kennedys, nicméně ohlasy byly u těchto kumpánů různé. Jedni byli naprosto spokojení se skvělou show, kterou tam Kennedyové předvedli, a to i co se týče nového, už několikátého, zpěváka Skipa a s tím, ruku v ruce, větší melodičnosti. Ovšem zastánci původních Dead Kennedys jen kroutili hlavou. „To už nejsou Dead Kennedys. Zpěvák Skip se sice snaží, ale to jak napodobuje Jello Biafru je do očí bijící, i když ne až tak jako u Brandona Cruze. Na bývalé Dead Kennedys to prostě nemá“, řekl LaCultuře jeden z příchozích.

Neděle byla zahalená do zvuků kontrabasů a záplavy prachu. Horké letní počasí se konečně ukázalo v celé své kráse a festival takřka prachově utopilo. Nikoho to ale neodradilo a hudební jízda pokračovala. Odpoledne se představila drobná panenka kapely Kitty In a Casket, která si získala jak ženské, tak hlavně to mužské publikum, ať už vzhledem či hudbou. Kontrabasovou štafetu převzali američtí Koffin Kats a rozproudili pořádnou show, jak už to u této kapely bývá. Ovšem příznivci psychobilly museli mít v sobotu svátek, nejen díky těmto dvěma skupinám, ale zvláště proto, že se k večeru představila legenda tohoto prapodivného stylu, známí Demented Are Go. Už v backstage se tito zombie plahočili a live byli zkrátka nezapomenutelní. Promakaná hudba, hlas a hlavně image přitáhla zraky příchozích.

Nálada neklesala ani s kapelou Skarface, která v klasických ska tónech roztančila celé publikum. Tancovali snad i stánkaři a lidé se bavili, což je na těchto festivalech to nejduležitější. Vyvrcholení programu patřilo skotským Exploited. No, co na to říct? Hudebně to byli typičtí Exploited – tvrdé skladby, v publiku pogo, zazněly všechny pecky a dav šílel.

Ovšem co většina příchozích nepochopila a co dost zkazilo náladu z celých Exploited byla zpěváková ochranka. To, jak nakládali s některými lidmi, mi přišlo dost nesmyslné. Některé rány si odnesli bohužel i ti, kteří byli pouze strčeni rozjařeným davem, nebo se nechtěně připletli pod prsty těmto hromotlukům. No, asi se Wattie bojí, že by někdo vyskočil na pódium a rozchuchal mu účes. Ale až na tyto ochrankové manévry se nedá po hudební stránce nic vytknout a Exploited předvedli, že stále patří mezi špičku druhé vlny punku.

Po třech dnes se punková mládež i nemládež rozprchla po celé republice a desáté hody skončili, tím se chýlíme ke konci i my. Bohužel se nedá stihnout vše, i když ke psaní by toho bylo ještě dost. Ale kdo by to chtěl číst? Já doufám, že jsem některé potěšila. Jiní možná smýšlejí o kapelách jinak, ale hlavně doufám, že si to všichni pořádně užili a našli si tam to svoje. Co zbývá říct? Tak snad pochvala pro pořadatele, kteří to tento rok vystihli ať už pódiově, tak i hudebně. Tím, že festival dostal nový kabát a několik pódií, se posunul o příčku výše a bylo to opravdu vidět. Takže se těšíme na další ročník!

Další fotky z festivalu najdete na našem facebook profilu.

Eva Peterková

Maminka mi vždycky říkávala, že Jsem velký lajdák!