Pod Parou letos převálcovali Anti-Flag

Jeden z největších punkových mejdanů u nás je opět u konce a město Vyškov se může pomalu vzpamatovávat z jeho invaze. 13. ročník sebou přivezl jména jako Anti-Flag, Marky Ramone‘s Blitzkrieg, Misfits či The Adicts a taktéž spoustu změn. Především se přestěhoval na vyškovské letiště Marchanice a prodloužil se na celé čtyři dny. A jak to všechno dopadlo?

Před příjezdem na festival jsem slýchávala z různých stran, že se letos „Pod Pára“ moc nevytáhla – ať už co se týče výběru kapel, tak hlavně kvůli protáhnutí festivalu na čtyři dny místo tradičních tří. Po těch čtyřech dnech, které mimochodem utekly jako voda, ale musím říct, že letošní ročník patřil k těm nejvydařenějším. Organizace vyšla na jedničku a organizátorům můžeme jen tleskat za výběr nového místa. Vyškovské letiště Marchanice se ukázalo jako skvělá volba a oproti areálu v Moravské Třebové nebylo snad nic, co bychom mohli vytknout. Myslím, že dále nemusíme prudit čtenáře obecnými větami o počasí, pivu, toitoikách a naběhneme rovnou na to, co náš všechny zajímá – kapely. Letos nebudeme brát náš report od prvního dne k poslednímu, každý si, koneckonců, může oficiální line-up přečíst v programu na stránkách festivalu. Tentokrát to vezmeme od toho, co nás zaujalo nejvíce!

Je sice divné začínat kapelou, která hrála až poslední den, ale co naplat. Někteří teď možná zkřiví naštvaně čelo a druzí tento článek rovnou vypnou. Nejlepší kapelou byli podle odborného názoru naši redakce (což jsem já a tři opilí pankáči) jednoznačně Anti-Flag. Jasně, dle mnohých jsou Anti-flag „přece děsně komerční kapela.“ Ale my říkáme: „No a co!“ Show, kterou tito Amíci předvedli, byla jízda od začátku až do konce. Největší část kluci podle očekávání věnovali věcem z nového alba American Spring, takže zazněly pecky jako „Brandenburg Gate“, „To Hell with Boredom“, „All of the Poison“ a další. Ale co by to byl za koncert Anti-Flag, bez tradiční hitovky „Die for your Government“? Během této písničky vyrazil bubeník se zpěvákem do davu, kde zůstali až do konce. Jedním slovem – nářez!

Jako druzí naši redakci příjemně překvapili zombíci z Francie Banane Metalik. Tato gore’n’roll kapelka, jak svůj styl sami prezentují, se u nás ukazuje poměrně často. Na podzim minulého roku měla po ČR koncertové turné a už v těch malých klubech předvedla, že pověst tančících kostlivců nehodlá přenechat jiným. Letos to na Pod Páře jenom potvrdila. A závěr? Jedno z nejlepších vystoupení festivalu. Vzduchem lítaly gumové končetiny a zpěvák trávil většinu času mezi fanoušky, kde odzpíval celé písně. Dokonce i pankáči, kteří této hudbě příliš neholdují, zůstali stát a dívali se, co se to tam sakra děje.

–

–

–

–

–

–

–

Už je nám jasné, proč člen slavných Ramones – bubeník Marky – pojmenoval svou kapelu Blitzkrieg. Ani u jedné písničky jsme si nestačili oddechnout, protože než skončila, začalo známé „one two three four“ a najíždělo se na další. Před začátkem festivalu jsem prohlásila kacířskou větu, že Markyho Blitzkrieg je „takový hodně hezký revival Ramones“. Musím však uznat, že atmosféra, kterou dokáže tato kapela vytvořit, je opravdu strhující. Během koncertu zazněly všechny známé věci od Ramones, kterým dodal drive jedinečný a opravdu „ramonový“ hlas Andrewa W. K. Marky se zkrátka při výběru zpěváka trefil rovnou do černého. Sice jsme párkrát zaslechli lehké Markyho zakolísání za bubny, ale tyto menší chybičky předčila energie, kterou kapela vydávala. Za redakci jednoznačně palec nahoru!

Když už jsme u těch palců nahoru, musíme říct, že Misfits se letos docela vytáhli. Po minulých letech jsme měli trochu strach, jak letošní koncert dopadne, ale nakonec se toho pánové zhostili opravdu ukázkově. Dokonce jsme byli schopni rozeznat většinu songů, které Misfits hráli (což bývá někdy obtížné). Tradičního Deze Cadenu za basou tentokrát vystřídal syn Jerryho Onlyho, který se jednoznačně potatil. Za ty roky se jednalo o jeden z nejlepších koncertů Misfits.

Hlavní hvězdy bývají většinou ke konci festivalu. Na Pod Parou je ale rozprostřeli do všech 4 dnů. A tahákem prvního večera nebyl nikdo jiný než staří dobří The Adicts. Kýčovitý Monkey razil barvami a třpytkami už z backstage a i letos to byl na pódiu dost velký cirkus. Toho, kdo na ně chodí, nejspíše nic zvláštního nepřekvapilo – snad potěšil trochu pozměněný repertoár, ale jinak vše zůstalo při starém. Ale vadí to? Určitě ne! I když je člověk vidí znovu a znovu, stále ho The Adicts baví a při „Viva La Revolution“ a dalších peckách si opět vyřve hlasivky.

Letos musíme zatleskat pořadatelům za vynikající hardcorovou scénu. Už první den nasadili laťku vysoko D.R.I. a stejné tempo dodržely i další kapely jako 7 Seconds, kteří se ukázali druhý den, nebo Tagada Jones či Death by Stereo v den poslední. Trochu nás sice zklamali Madball, ale vše prostě nemůže být jen růžové.

Nedá se samozřejmě vyjmenovat vše, ale můžeme říct, že jen málo kapelám by se dalo něco vytknout. Skvělou show předvedli The Business, Varukers i melodičtí The Vibrators. Samozřejmě zazářili čeští punkoví klasici jako SPS, E!E či N.V.Ú., které zde vídáme každoročně. Co dodat? Letošní ročník patřil k těm nejlepším a my doufáme, že se zase za rok uvidíme.

Zbytek fotek naleznete na našem fejsbůku.

Eva Peterková

Maminka mi vždycky říkávala, že Jsem velký lajdák!