
I když je Sabine Dittrich německá spisovatelka, má velmi ráda Česko a taky má spoustu českých přátel. Minulý rok vyšla v Mladé frontě její kniha Potomci mlčení a tenhle rok byla Sabine jedným z hostů na Světě knihy. Při té příležitosti jsem jí položila několik otázek. Co ji inspirovalo při psaní Potomků mlčení a na jakém příběhu teď pracuje? Nejen to se dozvíte v tomhle rozhovoru.
Kdy jste se rozhodla stát se spisovatelkou?
Myslím, že spisovatelkou jsem od té doby, co jsem se naučila psát. Měla jsem tehdy pět let a už tehdy jsem snila o tom, že budu spisovatelkou, novinářkou…chtěla jsem prostě jen psát.
Vaše kniha Erben des Schweigens vyšla v Česku pod názvem Potomci mlčení. Co vás přivedlo k napsání téhle knihy?
Mám české přátele. Jednou jsme si povídali o společné kruté historii Čechů, Němců a Židů. Tak mě to zaujalo, že jsem si o tomhle tématu pročetla spousty knih a shlédla několik dokumentů. Tehdy se někde ve mně začal rozvíjet příběh, který jsem později napsala ve dvou kopiích. Jedna byla pro mně, druhá pro mou českou přítelkyni Ivanu.
Příběh se odehrává v České republice. Znáte ji dobře?
Ano, jak jsem řekla, mám české přátele, a taky bydlím blízko hranic. Stačí projet patnáct kilometrů a jsem v Česku.
Byla jste majitelkou jednoho z nesjstarších knihkupectví v Německu Grau&Cie, které bylo založeno v roce 1722. Jaké to bylo? Bylo to tak kouzelné a romantické, jak si lidi práci v starých knihkupectvích představují?
Ano, bylo to velmi romantické, ale je tu i ekonomická stránka věci. Na provozování knihkupectví je potřeba hodně peněz. Kromě toho je těžké uživit se v Němecu prodejem knih, protože se zde většina knih nakupuje a prodává přes Amazon. Proto malá knihkupectví zanikají. A to už není romantické.
Pracujete na další knize? Jestli ano, o čem bude?
Ano, pracuji. Měla by vyjít příští rok. Příběh se bude odehrávat v Česku, Německu i Švýcarsku. Jak o něm ale mluvit a nic důležité neprozradit? Hm, řeknu jen, že bude mít určitou spojitost s holokaustem. Nevím, zda víte, že ve výcarských bankách se v sejfech dodnes nachází spousta věcí, které patřily uvězněným Židům a nebyly jim nikdy vráceny. A o tom bude můj příběh. Budou zde dvě hlavní postavy, jeden Čech a jeden Němec, a současnost se bude prolínat s obdobím druhé světové války. Aby byly historické detaily přesné, plánuji vycestovat do Švýcarska a udělat si na dané téma rešerše.
Která kniha je vaše nejoblíbenější?
Bible, protože je v ní vše: jsou v ní příběhy, je v ní historie, je v ní poezie. Pokaždé, když ji čtu, v ní objevím něco nové. Jinak moc oblíbených knih nemám, i doma mám jen malou knihovničku. Mám v ní jen knihy, které jsem četla tři, čtyři, pět nebo šest krát, protože se mi hodně líbí. Ostatní knihy pak posunu dál. Mimochodem, jednou z mých oblíbených knih jsou i Žitkovské bohyně od Kateřiny Tučkové.
Je něco, co by jste chtěla odkázat svým českým čtenářům?
Ano. Jestli mi chtějí napsat, třeba jen o tom, jak se jim líbila má kniha, mohou to udělat v češtině. Kontakt najdou na mých webových stránkách. Učím se česky, takže přeložit si to pro mě bude něco jako domácí úkol. Napište, odepíšu zpět!
Zdroj fotografie: facebook.com/sabine.dittrich.524