Sandemo: norský příběh z údolí Prokletých

Nestává se mi často, abych se prostřednictvím fantasy knihy ocitla v norské krajině. Což je docela na škodu, protože grandiózní příroda severu dokáže brát dech a při pohledu na monumentální hory nebo deroucí se vodopád to člověka přímo ponouká věřit v nejrůznější pohanské bohy i démony. Není proto divu, že spisovatelka Margit Sandemová pro Ságu prokletých nestvořila paralelní svět a svůj příběh zasadila do Norska v 16. století.

Psal se rok 1924, když se básník Anders Underdal (nemanželský syn norského spisovatele a nositele Nobelovy ceny Bjørnstjerneho Bjørnsona) stal podruhé otcem. Tentokrát se jeho milované švédské hraběnce Else Reuterskiöld (jejíž rod sahá až do roku 350 př.n.l. a našlo by se v něm 800 králů a 112 císařů) narodila holčička Margit. Celkem měli 5 dětí, ale jejich manželství se během času rozpadlo a Elsa s dětmi se vrátila do Švédska. V roce 2010 dokončila Margit svou autobiografii. A bylo o čem psát. Z jejího osudu by filmový průmysl dokázal vytěžit nesčetně dramatických námětů: rodina vedla nějakou dobu z nouze potulný život, v dětství byla čtyřikrát znásilněna cizími muži, v 17. se pokusila o sebevraždu, nikdy neodpustila otci solidaritu s nacisty, svého manžela poznala na konci druhé světové války a ze sedmi dětí jim přežily jen tři.

Ačkoli se již v dětství projevovaly její umělecké sklony, spisovatelkou se stala až ve věku zralé ženy. Nejznámější je však právě Sága prokletých, která ve 47 svazcích mapuje příběh prokletého rodu od 16. století až do současnosti, v češtině se mi zatím podařil vyhledat pouze první čtyři díly. Sága přitom byla přeložena např. do angličtiny, dánštiny, finštiny, němčiny, polštiny, islandštiny nebo maďarštiny. Návrh na vytvoření historické série autorce v roce 1980 ponouklo nakladatelství Schibsted FORLAG a Sandemo nad ním váhala, dokud ji o rok později nepolíbila múza při pohledu na fotografii kostelní malby, kde ženy stloukajíc máslo svádí ďábel. 

„Podívej na tohle! Podívej!“ zvolal vzrušeně a vedl ji dál. „Co si myslíš o tomhle?“„No… ano.“Zaváhala.„Ale proč jste namaloval ženu, jak tluče máslo? A za ní ďábla?“ Benedikt se zahihňal. „Vždycky chtějí něco takového! Malý oplzlý vtípek je dovolený. Kněží, kostelníci a shromáždění si všichni rádi užijí trochu legrace.“„Moc tomu nerozumím“řekla naivně. Zíral na ni s otevřenou pusou. „Chceš říct… nerozumíš té symbolice? Nikdy jsi neviděla, jak někdo tluče máslo? Nikdy jsi to sama nedělala?“ „Ano, samozřejmě, ale… “V tu chvíli ucítila, jak jí rudou tváře a rychle se od něj odvrátila. Ukázka z 1. dílu série – Morová rána

Příběh začíná cestou mladé Silje, která se už nějakou dobu musí protloukat sama. Její rodina zemřela na mor a pán ji vyhnal z jejich domu – určeného pro novou kovářskou rodinu. Silje při cestě městem narazí na dvouletou holčičku plakající nad mrtvou matkou a ze soucitu ji vezme s sebou ohřát se u ohně za městem. Cestou lesem je čeká další nalezenec a osudové setkání s mužem-zvířetem, které jim všem změní život.

Navzdory tomu, že se jedná o historický román, budete snadno hltat řádek za řádkem. Autorka totiž umí správně odhadnout délku popisu, aby čtenáře přenesla na místo děje i vykreslila postavu a neváhá použít přirovnání. Pokud pod nálepkou fantasy a sci-fi očekáváte přehršel mytologických postav, nedočkáte se.  Vyskytují se tu pověry, amulety, bylinkáři, léčitelské schopnosti, zkazky o prokletí a démonickém rodu se zvláštními schopnostmi, ale největší peklo vyvolávají nakonec sami lidé, ať už křížením mezi odloučenými rodinami (což vede k poškození vzhledu i mentality jejich dětí) nebo právě necitelnou bezohledností způsobenou ze strachu. Čeho si naopak dopřejete, jsou erotické vsuvky (např. Siljiny sny) či jiné prvky červené knihovny – arogantní fešák, zakázaná láska, první láska, manželství a následně rodičovská láska. Silje se také několikrát podaří uniknout znásilnění. Román je však přitažlivý zejména tím, že dokáže kombinovat romantiku, esoteriku, drama i humor s naprostou lehkostí.

úvodní obrázek:tajemnaelfka.blog.cz

Sága proketých (Morová rána, Hon na čarodějnice, Touha, Propast)

Margit Sandemo

Fragment 2008-2009

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.