„Copak mohl mít slušný člověk radost z neštěstí druhých?“
– citace z knihy, str. 123 –
Velmi nadaný mladý český spisovatel, jehož láska k historii a regionu, ve kterém žije, je v jeho románech jednoznačně čitelná. Autorovy knihy jsou do jedné opravdovými mistrovskými kousky. Sama mám českou historii, zejména co se válečných a poválečných let týče, velmi ráda a romány osobností, jakými jsou například Karin Lednická, Kateřina Tučková, a právě pan Štěpán Javůrek, pro mne představují nesmírně přínosné zdroje informací o tehdejších nemilých časech.
První díl plánované románové trilogie „Sudetský dům“ čtenáře zavedl do podhorské vísky jménem Glasendorf nacházející se v Sudetech. Psal se rok 1945 a ač válka definitivně skončila, tato pohraniční oblast se teprve připravovala na den zúčtování.
Druhý díl „Sudetský dům II“ ve vyprávění pokračuje a zahrnuje roky 1947 až 1950. Lidé jsou v silném očekávání lepších zítřků, v co jiného také po druhé světová válce doufat! Jenže ono to štěstí opět střední Evropu obejde velkým obloukem. Místo spokojeného bytí se začíná probouzet další ďáblovo dítko, tentokrát nacisty nahradí komunisti se svými nekalými totalitními praktikami. Politické moci se tvrdě chopí hlupáci, často nadmíru arogantní a zlomyslní, jež umí mezí lidmi vzbudit akorát tak strach, nenávist a podhoubí závisti. Stalo se poměrně běžnou praxí donášet zaručené zkazky na sousedy a dá se říci, že si nikdo nemohl být jist, co mu přinese nový den. Nejhůř na tom byli ti, co se o politiku nezajímali a nepřihlásili se ani do strany, ještě hůře pak ti, co komunisty veřejně pohrdali.
„Za války se každý bál udání a teď to tady bylo znovu.“
– citace z knihy, str. 42 –
Jsem ráda, že i v druhém díle se setkáváme s Františkem a jeho rodinou. František ne a ne zapomenout na svou německou lásku, která musela po válce ze Sklářů odejít. Tolik se trápí tím, že od své milé nedostává žádné dopisy. Pranic ho nenapadne, že si Paula marně láme hlavu nad tím samým. Dopisy této zamilované dvojice totiž končí v nepravých rukou, rukou, které nakonec Františka krutě srazí k zemi.
Po většinu poslechu na vás dýchá ponurá, až silně depresivní nálada. Je to dobře, protože taková doba prostě byla, o to víc na člověka dosedne tíha celého příběhu. Ceňme si svobody, kterou nyní máme. Rozhodně v závěru knihy nečekejte happyend. Ten v takové době přijít snad ani nemůže. Přesto jsem v něj celou dobu doufala a hrdinům jej z celého srdce přála.
Druhý díl mě nadchl stejně tak, jako ten první. Oba mi doslova trhaly žíly. Audio verzi navíc namluvila moje oblíbena ostravská divadelní herečka Kamila Janovičová. Její hlas je lahodící oušku, intonaci má zmáknutou na jedničku a celému příběhu dodává konečný punc dokonalosti. Moc děkuji za výběr právě Kamily. Nemohu jinak než doporučit a nesmírně se těším na třetí díl, jehož vydání je plánováno na srpen tohoto roku!
Za poskytnutí audioknihy k recenzi děkuji Audiotéka.cz.