Víte, kam plují obláčky?

Nebo Jakou mají Eskymáci abecedu? To přece ví každé malé dítě! Jméno Jiřího Žáčka je neodlučně spojeno s tematikou dětské literatury, a to zejména poetických říkanek pro nejmenší. Není proto divu, že na vlně této klasiky si nakladatelství Fragment připravilo dvě nové knihy pro děti od 3 let: Jak se chodí do světa a další básničky a Proč se ten kůň tolik směje a další říkanky, které přináší odpovědi na tyto i jiné dětské otázky.

Ačkoli jsou tyto knihy označeny pojmem leporela, nečekejte malé obdélníkové skládačky. Jedná se o knížky o formátu 190 x  275 mm se stránkami z pevného materiálu, který je nám u leporel dobře známý. Knížku tak ocení především rodiče malých dětí, právě by nám mohli vyprávět, co všechno musí taková dětská knížka vydržet.

Každá z básniček je vyzdobena pestrobarevnou veselou ilustrací známé české grafičky Vlasty Baránkové, která již v edici ilustrovala několik knih (namátkou Jaké je to asi v čudu od Zdeňka Svěráka nebo večerníčkové příběhy o Lískulce) a vaše děti tak její obrázky určitě poznají.

Jiří Žáček vydal svou první knihu pro děti v roce 1980, jmenovala se Ahoj, moře a úryvek z ní mi letos při spatření nekonečné vodní hladiny recitovala teta na dovolené. Z čehož vidíte, že jde o tvorbu oblíbenou a zlidovělou. Z jeho slabikáře s ilustracemi Heleny Zmatlíkové jsem se učila číst. Z čehož plyne, že jde o tvorbu (budoucím milovníkům čtení) nejvýše posvátnou a přínosnou. (Pozn. Ostatně črtu reakce na jeho slabikář naleznete také v jeho sbírce Jak jsem potkal mořskou pannu. Jiří Žáček zde uvažuje, zda to s idylkou slabikáře nepřehnal a nebojí se ironické nadsázky. V příštím slabikáři se tak možná dočkáme přípravy na rozvrácenou rodinu, zfetované kamarády i trochu více krve a napětí, jak si to doba žádá.) Knížek pro děti pak vydal ještě celou řadu, převážně krátkých snadno zapamatovatelných básniček s lehkým rytmem a jednoduchým epickým příběhem, který si děti snadno oblíbí.

Povídačka o měsíci

Protrhla se nebesa,

spadl měsíc do lesa.

Hledejte ho, milí zlatí,

Bude škoda, když se ztratí!

Leží někde v kapradí,

Ještě se tam nachladí.

Našli jste ho? Chválabohu,

Pověste ho na oblohu!

Ať nám svítí noc co noc

Od Vánoc až do Vánoc.

Co mi však do dnešního dne zůstávalo víceméně utajeno, byla jeho mnohaletá tvorba pro dospělé ve formě prózy, aforismů, epigramů i nonsensů, parodií a poezie. Které prozrazují, že Jiří Žáček je především hravým kreativním člověkem a dorozumět se svým druhem dovede v jakémkoli věku. A je pravdou, že po jejich přečtení pro mě mají jeho básničky zase trošku jiný zvuk než jen prosté říkačky.

Ostatně když se tak rozhlížím po trhu dětské literatury, nepřijde mi, že by děti přestávaly číst. Spíš se mi zdá, že se mění vyhledávaná tematika. Ubývá pohádek, trendy děti posouvají nelítostným tempem kupředu a dětství už dávno jaksi není sladkým časem nevinnosti. Dneska je zapotřebí trochu více strašidel, trochu méně zlé zlo a trochu více ujeté legrace. Jiří Žáček zůstává klasikem. Ačkoli jde o současného autora, jeho tvorba nepostrádá humor a v podstatě nemá problém se čtenářem růst. Stačí rozsah jeho děl prozkoumat důkladněji. Je to zkrátka o lidském přístupu k literatuře a vnitřním rozvoji člověka, už od nejrannějšího věku. Jako příklad za všechny uvedu aforismus zmíněný v rozhovoru pro Literární noviny č. 47: „Znepokojuje vás globální oteplování? A globální oblbování vám nevadí?“

Jiří Žáček: Jak se chodí do světa a další básničky

Fragment

2014

10 s

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.