Patti Smith: skromná, ale působivá sběračka vlny

Patti Smith vytvořila autobiografickou knihu Sbírání vlny v roce 1991, tedy když jí bylo čtyřicet pět let. V této velmi útlé knize nám zprostředkovává své vzpomínky na dětství, které se volně prolínají s momenty tvorby v dospělejším věku a se snovými vizemi a představami, kterými se autorka nechává unášet. I když se může zpočátku zdát, že kniha bude pouze neurčitou prozaickou plavbou rozdělenou do krátkých kapitol, postupem stránek a především v závěru čtenář zjišťuje, že tento pouze stostránkový počin jemně a nenápadně vyjevuje filozofii Patti Smith. Právě ta dělá z na první pohled impresionistického díla ucelený příběh, nebo spíše názor. A to je přesně ten důvod, proč je tato kniha výjimečná a přečtete ji za jeden večer. Snový obsah knihy navíc podtrhávají černobílé fotografie, jejichž autorkou je samotná Patti.

K autorčině literárnímu stylu odkazuje také samotný název knihy. Sbírání vlny (anglicky woolgathering) byla totiž činnost, kterou dělaly chudé ženy a děti. Ty sbíraly ovčí vlnu, zachycenou v ohradách a tuto vlnu poté za malou částku prodávaly farmářům. Postupem času se z tohoto pojmu stal idiom, který odkazuje k tzv. „daydreamingu“, neboli dennímu snění. A právě toto dělá Patti Smith ve svém díle, když přibližuje své dětství, kdy jako malá utíkala do svých snů a myšlenek, nebo když popisuje, jak sleduje Orfea a obdivuje ofinu Juliette Greco, či nám přibližuje situaci, v níž kreslí a pije mátový čaj. Všechny tyto momenty a jejich popis způsobuje, že začínáme snít s ní a ponořujeme se do díla, čímž se naplňuje autorčino přání, které uvádí v úvodu knihy: „Psaní mě vytrhávalo z mé zvláštní ustrnulosti a doufám, že v nějakém ohledu naplní čtenáře mlhavou a zvídavou radostí.“

Čtenáři začíná docházet, že charisma knihy a vlastně i Patti Smith nejspíš spočívá v tom, jak dává každodenním situacím, myšlenkám a vzpomínkám nádech něčeho zajímavého a výjimečného, nejen v knize, ale nejspíš i v životě totiž provozuje woolgathering:

„Neměla jsem ponětí, kdo jsou sběrači vlny, ale znělo to úctyhodně, jako zaměstnání, které bych mohla dělat. A tak jsem byla na stráži. Za každého počasí. Večer jsem vždycky odhrnula závěs a lehla si na postel. Nemohla jsem usnout a zabavovala jsem se tím, že jsem jim dávala jména a světlem kapesní baterky vykreslovala jejich hábity, boty a oblaka, které nazývali svým domovem.“

A stejně jako sběrači vlny podle autorky velmi skromně vytváří úctyhodnou a magickou činnost, přesně tak i ona píše svou knihu – úctyhodně, skromně a magicky.

Název: Sbírání vlny

Autor: Patti Smith

Nakladatelství: Dokořán, Praha 2012

Počet stran: 109 s.

Klára Elšíková