Sbírka Domovní schůze je na první pohled typická zejména svou formální různorodostí. Šatánková projevila ve své „pražské“ sbírce nebývalou básnickou mnohotvárnost, což je v kontextu dnešních literátů tíhnoucích ke specifickým programům či stylům poměrně unikátní.
Autorku tak nemůžeme charakterizovat ani jako poetičku všedního dne, ani jako autentickou přírodní lyričku. Z každého je v Domovní schůzi něco. Jak poznamenává Mirek Kovářík v doslovu sbírky, Domovní schůze je možná určitým básnickým deníkem a já bych doplnil, že autorka v tomto deníku experimentuje s různými formami práce se slovem.
Vedle sebe tak můžeme objevit verše líznuté regionální poetikou, miniaturistické haiku, čistě reflexivní skácelovské variace i bondyovsky primitivní undergroundové říkanky. Široký básnický rozmach je však ve svém důsledku zároveň nejviditelnějším nešvarem, který čtenáře může v rámci interpretace znejistit. Co je vlastně červenou nití autorčina básnického jazyka? napadá nejednoho během četby. Je to snad jakási autorská nejistota, co nutí autorku skákat od lyriky k epice? Nebo se sbírka snaží zachytit určitý průřez tvorbou? Jakou roli ale v tom případě hraje kompozice? Je náhodná?
Ano, s podobnými vnitřními úvahami čtenáře autorka jistě počítá a nejen obsahová, ale i formální nedořečenost činí sbírku zajímavou, čtivou a kvalitní. Jde však o exkurs do čtyřletého období autorčiny tvorby – a v takto široce vymezeném prostoru bylo určitě možné vybrat jednotlivé básně tak, aby z nich lépe vyzařovala vzájemná logika.
zdroj obrázku:http://www.obecspisovatelu.cz
Více z LaCultury...
19. září, 2021 Navštivte Motýlí pavilon Tima Postovita! "Dnešní doba nese známky sémantické vyprázdněnosti. Básník by proto měl dbát na slovo, měl by mu poskytovat bezpečný přístav v moři plném velkých demagogických ryb a manipulativních […]
18. září, 2021 Neklan a jeho nekonečný oceán inspirace S tím, jak se svět pomalu smiřuje s tím, že koronavirus bude zřejmě trvale součástí naší společnosti,
se toto téma dostává i do kultury. Nejinak tomu bylo v případě poslední sbírky […]
14. září, 2020 Protijed jako kritické myšlení Rozhovor s hukvaldským básníkem Neklanem, který v srpnu pokřtil svou novou knihu.
Nová sbírka Protijed má na obálce lahev Božkova. Co považuješ za Protijed Ty osobně? Spíše chlast, nebo […]
2. září, 2020 Stárnutí všedního dne Nová sbírka Kateřiny Bolechové tematicky rezonuje bolestivou všednodenností. Blíže nespecifikovaná Marie (snad maminka, babička, kamarádka?) je zde básnickým objektem, k němuž se vztahuje […]
11. dubna, 2020 Sbírka Rozhraní vrací čtenáře k lyrice David Bátor je ve svých sbírkách autentický. S výjimkou Zbuje, kterého oblékl do prajzkého nářečí, je Bátorův rukopis i po letech pevně čitelný – bolestně niterná lyrika s neustále se […]
18. března, 2020 Úzkost vzešlá z popela Slezska Šenkyplova sbírka Černý vesmírný popel je souhrnem autorovy zhruba desetileté básnické tvorby. Je to znát. Kvalita básní osciluje mezi tematicky sevřenými trojveršími či zdařilými epickými […]
13. ledna, 2020 Kniha haiku
Jak Kerouac nepsal jen romány. Hluboce se zajímal i o haiku. Přibližně od poloviny padesátých let 20. století až do své smrti v roce 1969 si tyhle trojverší zapisoval do deníků a […]
10. října, 2019 Sv. Outdoor je patronem putujících…
Teď můžeš vstát a jít, kam tě vede tvé srdce a tvá duše. To jsou slova Svatého Outoora. Toho, co je patronem těch, kteří si myslí, že je lepší být „venku“ než „uvnitř“, zjevuje těm, kteří […]
19. ledna, 2019 Nejlepší české básně 2018 Zdá se, že v poezii se většinu času nic moc neděje. A kdyby se i dělo, všiml by si toho někdo? Těžko říct. Sborník nejlepších českých básní, která každoročně vydává nakladatelství Host, […]
1. října, 2017 Jakub Křelina – Poezie Ukázka z díla pražského autora, básníka, ale i sběratele starých tisků a grafik Jakuba Křeliny.
Poezie
Některým lidem
nevysvětlíš,
proč múza jim do číše lije, […]
1. září, 2017 Jan Hachran na Čaji o páté Dnešní Čaj o páte bude trochu netradiční. Pozvání totiž nepřijal spisovatel, ale malíř a výtvarník Jan Hachran, který přednedávnem ilustroval sbírku poezie svého kamaráta. O jeho […]
20. srpna, 2017 O životě a životě po životě – báseň Karla Mazánka laň je kousek něhy,
vidíš ty její běhy?
ladně si skáče
a má milá doma pláče.
co jsem zas proved nevím
já,
ve mě se nikdo nevyzná.
slůvko jsem upustil,
jí jsem na svobodu […]
