Francesco Petrarca (1304 – 1374) byl italský básník a prozaik. Narodil se v toskánském Arezzu, studoval v Monpellieru a v Bologni. Pravděpodobně 6. dubna 1327 na Velký pátek potkal v avignonském chrámu sv. Kláry svou životní lásku a zdroj inspirace Lauru, manželku Uga de Sade, které věnoval velkou část svého díla.
Jeho poezie byla ovlivněna tradicí provensálských trubadúrů, od nichž básník převzal kult lásky k vysněné bytosti a věrnou službu dámě. V roce 1348 po vypuknutí moru Laura umírá a autor oplakává idol pozemské ženské krásy, ale zároveň šťastnou nebešťanku, s níž se vídá ve snech. Knihu Sonety ze Zpěvníku vydává s původními ilustracemi Venduly Císařovské Nakladatelství Argo.
Kniha je rozdělená na dvě části nazvané Sonety za života madonny Laury a Sonety na smrt madonny Laury a obsahuje básně, které opěvují básníkovu osudovou, avšak nenaplněnou lásku k této ženě. Prvotní mladické poblouznění se postupně vyvíjí a stává se z něj neměnný a stálý cit, který prochází až do absolutního a nekritického zbožňování. Laura je postavena na piedestal, ze kterého ji nic nemůže shodit. Bylo to tak za jejího života i po její smrti. Tato láska místy hraničí s až nezdravou posedlostí, která je trochu děsivá. V posledních básních se však autor smiřuje se svou ztrátou a zaměřuje se na věci duchovní.
I když Petrarca často používá metafory i další básnické figury, jsou jeho verše přímé a srozumitelné. Žádná hra se symbolikou ani spousta ukrytých významů, „jen“ snění o ženě, která mu ukradla srdce. Jeho láska je platonická a nevinná, plná obdivu. Navzdory tomu v básních nechybí ani zmínky o Lauřiných tmavých očích, plavých vlasech, elegantní chůzi či okouzlujícím úsměvu. Laura se tak stává ideálem, kterému se žádná jiná žena nemůže nikdy vyrovnat. To platí nejen o jejím vzhledu, ale i o její povaze. Za života byla zkrátka bohyní. Až po smrti se stala… ženou.
Petrarcovy verše byly napsány ve 14. století, ale díky tématu, se kterým se dokáže ztotožnit snad každý, mají co říct i dnešnímu čtenáři. Protože samotná láska je nadčasová… a věčná.
Více z LaCultury...
19. dubna, 2024 Básnický koncert pro čtyři hlasy Básnická sbírka Čtyři kvartety vypráví o bytí v čase a díky své mnohoznačné a rafinovaně vystavěné kompozici patří k vrcholům světové poezie.
Ve čtyřech vzájemně propojených oddílech – […]
13. ledna, 2020 Kniha haiku
Jak Kerouac nepsal jen romány. Hluboce se zajímal i o haiku. Přibližně od poloviny padesátých let 20. století až do své smrti v roce 1969 si tyhle trojverší zapisoval do deníků a […]
19. srpna, 2024 Drak, jenž čeká
Evropský kontinent z východu ohrožuje drtivá moc Byzantské říše. Byzantskému císaři Julianovi se kdysi podařilo udržet polyteismus, a tak se křesťanství ani islám nerozšířily do celého […]
17. srpna, 2024 Orgasmus na Západě aneb Dějiny rozkoše od 16. století do současnosti
Dějiny rozkoše jsou dějinami slasti, individuální, mnohdy nesdělitelné, nepopsatelné, skryté, jindy naopak tabuizované. Dějiny orgasmu jsou ale zároveň kulturním fenoménem, který podléhá […]
16. srpna, 2024 Život na pavoučím vlákně
Prozatím jakýkoli román z pera české spisovatelky Anny Strnadové mi vyrazil dech. Nejinak je to i v případě nového historického díla s názvem „Život na pavoučím vlákně“, jež v roce 2024 […]
14. srpna, 2024 Podvlčí
„V ošklivosti se často skrývá leccos zajímavého, co si zasluhuje opravdu prozkoumat.“– citace z knihy, str. 15 –
Polská publicistka a spisovatelka Martyna Bunda přichází českému […]
29. července, 2024 Dlouhé loučení
„Co z nás bez vzpomínek dělá toho, kým jsme?“
Japonská autorka Kjóko Nakadžima přichází s románem „Dlouhé loučení“, jež už svým názvem naznačuje, jakého nemilého tématu se bude […]
16. června, 2024 Kdo zavraždil malíře fresek?
Florencie, 16. století. Malíř Jacopo da Pontormo je zavražděn pod freskami, na nichž pracoval dlouhých jedenáct let. Na místě činu je nalezeno též obscénní zobrazení Marie Medicejské, […]
15. června, 2024 Jaká je cena za slzu?
Může to potkat i vás. Smutek. Nemoc. Beznaděj. Každý prožívá své pocity jinak a odpustit sobě i jiným v těžkých chvílích není snadné.
Melancholická sbírka básní nazvaná Cena za […]
14. června, 2024 Zvon v jezeře „Dřina se snáší lépe než zármutek.“
– citace z knihy, str. 13 –
Děvčátka pokřtěná jako Halfrid a Gunhild se narodila od boku dolů srostlá. Nikomu však nebyly přítěží, na rodné usedlosti […]
14. května, 2024 Osmanská banka Poutavý historický román „Osmanská banka“ arménského autora Alexandra Topčjana vyšel již v roce 2008. Českého vydání se mu dostává až dnes díky nakladatelství Argo a rozhodně stojí za […]
22. dubna, 2024 Příběh jedné usedlosti a jejich obyvatel. Odkud jsme přišli a co po sobě zanecháme budoucím generacím? Jedno místo, různé doby. V současnosti zdědila odlehlé rodinné stavění a okolité pozemky žena, která k nich nemá téměř žádný vztah. A nejen to - připadá si tam cizí. Jako by tam ani […]
Jana Mišúnová
"Nikdy nejsi moc starý na to, abys mohl začít znovu snít nebo se vydat za dalším cílem." C.S. Lewis