S tím, jak se svět pomalu smiřuje s tím, že koronavirus bude zřejmě trvale součástí naší společnosti, se toto téma dostává i do kultury. Nejinak tomu bylo v případě poslední sbírky hukvaldského psavce Neklana, který svou aktuální sbírku nazval příznačně – Potulky.
A skutečně – básník se toulá po rozličných krajinách. Tu s Bohem, tu po zeměkouli, tady zase říší pohádek. Ovšem vztek, nejistota, ale i výsměch inspirovaný covidovou pandemií prostupuje celým dílem. A právě díky covidu je konečně lyrický subjekt tím autentickým rozervaným Máchou, jenž kráčí světem tak zmateným, že už nezbývá prostor na svéráznost. Být punker, anarchista a zároveň volat po monarchii bylo ještě svérázným disidentstvím.
Ovšem boj za masarykovskou pravdu na straně jedné a proplouvání dezinformačními kanály s Tomiem Okamurou na straně druhé je již natolik ostrý střet idejí, že nevyhnutelně vede k bolestnému pnutí a vnitřnímu rozporu (Vládě tleskat nebo pískat?/Mám si zoufat nebo výskat?/Mohu ztratit nebo získat?/ Zůstat střízliv či se ztřískat?). Přirozený odpor k čemukoli, co vyžaduje stát, tak u básníka vnitřně kontrastuje s obavou o vlastní zdraví a s přibývající chaotičností vládních příkazů nabývají básně na agresivitě a cyničnosti (Pandemie horečnatě kufry balí/Úředníci drobty z kasy vyzobali) a stranou nezůstává ani kritika punkerů, kteří se rozhodli vládní nařízení dodržovat.
Hejt vůči všemu a všem se částečně přetavuje i do motivu ženy, která je v básních vyobrazena ryze kafkovsky – výhradně jako sexuální objekt, často v podobě prostitutky. Identita strážkyně zákona je třeba v básni interpretována verši „Vyzval jsem ji/ukaž cicky/Znehybněla jako socha/myslel jsem to sarkasticky/policistka byla plochá“.
Z formálního hlediska lze vypozorovat tendence k miniaturám a črtám, což se nejsilněji projevilo v kapitole, kde autor veršuje jména z kalendáře. Hravost, sarkasmus, nekonečná ironie, švejkovství a totální nekorektnost Neklanových veršů ukazuje, že autor dokáže i po letech intenzivního básnění objevovat nová témata a inspirace a přetavit je v zábavné a trefné čtení.
Neklan
Více z LaCultury...
14. září, 2020 Protijed jako kritické myšlení Rozhovor s hukvaldským básníkem Neklanem, který v srpnu pokřtil svou novou knihu.
Nová sbírka Protijed má na obálce lahev Božkova. Co považuješ za Protijed Ty osobně? Spíše chlast, nebo […]
3. června, 2017 Muslimové ani básnici nám diktovat nebudou! Nová sbírka hukvaldského punkera je návratem ke klasické neklanovštině.
Sbírka Mezi námi zvířaty, kterou Neklan vydal v roce 2016, byla pro mnohé zklamáním. Vysoko nastavená laťka […]
25. prosince, 2024 David Bátor padesátiletý
David Bátor uchvátil básnickou komunitu už svým debutem. Sbírka Kukly slov, která letos slavídvacet let, byla plná synestezie a barev, zaujala sevřeností myšlenky. Nyní, po padesátce, […]
23. října, 2024 Ať žije královna, maminka mravenečků!
Tímto krásným zvoláním končí báseň v knize Ať žije královna, na níž se podíleli Robin Král, ilustrátorka Barbora Burianová. Knížka vznikla jako klauzurní práce pod vedením akademické […]
27. září, 2024 Ve víru chlípné neřesti
Opavská autorka Nelly Černohorská po své mytologicko-hororové prozaické sbírce Zlovolné bytostiponěkud překvapila. Sbírka erotické poezie Čuňazie má podobný rukopis, tematicky se však […]
15. června, 2024 Jaká je cena za slzu?
Může to potkat i vás. Smutek. Nemoc. Beznaděj. Každý prožívá své pocity jinak a odpustit sobě i jiným v těžkých chvílích není snadné.
Melancholická sbírka básní nazvaná Cena za […]
19. dubna, 2024 Básnický koncert pro čtyři hlasy Básnická sbírka Čtyři kvartety vypráví o bytí v čase a díky své mnohoznačné a rafinovaně vystavěné kompozici patří k vrcholům světové poezie.
Ve čtyřech vzájemně propojených oddílech – […]
15. dubna, 2024 Od lyričnosti k příběhovosti Básnická sbírka Váha a hieroglyfy Igora Klikovace je unikátním přiblížením bosenské poezie v českém prostředí. Literatura ze samého srdce Balkánu je pro českého čtenáře zatím jednou velkou […]
8. října, 2023 Obrazy, básně, válka a láska. Nahlédněte do duše slavného básníka Sbírka Kaligramy jednoho ze zakladatelů moderní poezie 20. století Guillauma Apollinaira byla v originálu vydána v roce 1918. Do češtiny bylo přeložených pouze několik kaligramů, které […]
14. května, 2023 Básníkovo vyznání krásné Lauře Francesco Petrarca (1304 - 1374) byl italský básník a prozaik. Narodil se v toskánském Arezzu, studoval v Monpellieru a v Bologni. Pravděpodobně 6. dubna 1327 na Velký pátek potkal v […]
25. února, 2023 Nadčasová a okouzlující básnická sbírka Maminka Jaroslav Seifert, který za své dílo v roce 1984 obdržel Nobelovou cenu za literaturu, patří k nejvýznamnějším českým básníkům.
Výjimečné místo v jeho tvořbě patří zejména útlé básnické […]