Radost ze života nemusíte hledat jen v zenové knize

Kniha Z kopce do kopce je milou sérií krátkých volně navazujících vyprávění o životě na venkově. Pokud jste se přistihli se skeptickým výrazem na tváři, zadržte. Tohle je oddechové čtení, které se překvapivě dokázalo vyhnout klišé.

Hlavní osa vypadá vcelku neoriginálně – hlavní hrdinka se zamiluje a odchází z velkoměsta za svým milým. Čeká ji život na venkově – přestavba domu a nelítostný křest životními zkouškami číhajícími na začínající hospodyňky. Jenomže Dubská píše o svém životě a nezacházejíce do deníkových intimností dokáže vtáhnout čtenáře do děje a převyprávět zajímavé historky chytlavým, nevtíravým způsobem. Upřímně, po prvních 30 stranách už jsem zapomněla, že čtu a nesedím se známou u vína.

ukázku z knihy najdete zde

Kniha obsahuje celkem sedmadvacet kapitol. Každou z nich zdobí hravá úvodní ilustrace Aleše Čumy. Příjemný je i takřka kabelkový formát (20 x 13 cm) útlé knížky v pevné vazbě.

„PhDr. Kateřina Dubská (*1965, Teplice) vystudovala Střední knihovnickou školu a Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci (obor andragogika a sociologie dospělých). Patří k zakladatelům nakladatelství a vydavatelství Computer Press a založila i vydavatelství ERA, které se specializovalo na odbornou literaturu z oblasti architektury a stavitelství. Iniciovala vznik časopisu ERA 21, který je uznávaným českým magazínem o architektuře. V roce 2000 založila Nadační fond Verda, který se zaměřuje na podporu nadaných romských studentů. 

Byla jednou z iniciátorek vzniku občanské koalice Nádraží v centru a referenda o poloze brněnského hlavního nádraží. Spoluzaložila občanské sdružení Brno, věc veřejná, které především díky výstavám Brněnský chodec iniciovalo otevřenou debatu o stavu kvality a vzhledu brněnských veřejných prostor.

V letech 2006–2010 byla za Stranu zelených brněnskou zastupitelkou. Nyní je krajskou předsedkyní SZ ve Zlínském kraji. V současné době žije v Bílých Karpatech, věnuje se psaní knih a ekologickému zemědělství. V dubnu 2013 vyšel její první román Člověk Gabriel, v roce 2015 druhý román Dcery (Nakladavatelství JOTA). V listopadu 2016 vydala povídkovou knihu Malé zázraky,“ dočtete se na stránkách autorky. Četla jsem také (s protaženou pusou) a dumala, jak jsem „tudle pani“ vlastně mohla přehlédnout.

Poněkud se zarděním přiznávám, že se jednalo o mou první knihu od autorky Kateřiny Dubské. Ovšem vzhledem k výkonu, který předvedla, určitě nešlo o knihu poslední. Možná je to tím, že na mne její text nepůsobí přepisovaně.

Nebo mně třeba ovlivnila zvolená tematika – vždyť i já žiju v baráku na dědině a její humorné historky mi jsou velmi blízké. A nakonec přiznávám, že si mne definitivně naklonila vyprávěním: „Šak si enem náplava„.  Pranic na tom nemění, že nás dělí 63 km a Slovácko je „přeca jen kapku iné“ než to moje  rodné Valašsko.  Po celou dobu čtení jsem se spokojeně „uštuřovala“.

ilustrační obrázek:www.jota.cz

Korektura: K.Ch.

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.