Řeka na východ, řeka na západ

„Naučit se být spokojený, to je bohatství samo o sobě.“
– citace z knihy, str. 78 –

„Řeka na východ, řeka na západ“ je poměrně ohlušujícím společenským románem francouzské autorky s čínsko-americkými kořeny Aube Rey Lescure, kde se hlavní hrdinky, matka s dcerou, potýkají s problémem kulturní i národnostní identity. Ač si to Sloan, která do Číny doslova uprchla před nudným životem bez cíle z daleké Ameriky, nechce přiznat, v Šanghaji strádá, a to i v konfrontaci s tím, že se jí zde dostává tolik vytoužené pozornosti – je běloška, v očích místních je tedy někdo, a to jí dělá dobře. Co naplat, že si se svým životem vlastně vůbec neví rady.

Na počátku své dobrodružné cesty za neznámem se seznámí s Lu Fangem. Padnou si do oka, rozumí si. Lu je Sloan okouzlen. Aby ne, je tak jiná oproti místním ženám. Je tak jiná oproti jeho vesnické manželce, kterou byl svým způsobem donucen si vzít. Celá avantýra poznamená jeho budoucí život po boku ženy, kterou nemiluje, ale s kterou zakládá rodinu. Syn trpí nezájmem otce, jež tráví většinu času v práci nebo právě ve společnosti krásné cizinky. Pak přijde zlom! Lu kontakt se Sloan na dlouhé roky přeruší.

Mezitím Sloan nachází smysl svého života v dceři Alvě, kterou zplodila bůhví s kým. Jedno je však jasné, musel to být Číňan, protože má dcera jasné asijské rysy. Alva se právě nachází v drsných pubertálních letech a jelikož její matka nemá peněz nazbyt, navštěvuje místní státní školu. Celým jejím vyprávěním prostupuje bolestivé poznání, že mezi čínskými spolužáky nemá zrovna záviděníhodné postavení. Ač mluví jejich řečí, ač nikdy nepoznala jinou zem než Čínu, ač dodržuje všechny jejich zvyky, stále na ni pohlížejí jako na cizinku. Poté, co se dostane do kontaktu s americkými přistěhovalci, kteří v Číně působí díky otevřené ekonomice, na které si mastí kapsy, pociťuje stejné nepřijetí i z jejich strany, protože čínské rysy ze sebe jen tak neodpáře. Mladá dívka tak beznadějně hledá svoje místo ve společnosti a zažívá dost brutální krizi identity.

Jestli že si čtenář myslí, že chudák holka najde zastání u matky, hluboce se mýlí. Z chování matky se mi místy dělalo vyloženě zle. Prolhaná, sebestředná, manipulativní ženská. Podle mě nemohla být psychicky v pořádku. Přehlížela dokonce i fakt, že dcera kouří cigára a chodí domů nalitá a zdrogovaná. Když je pak Alva vystavena jednomu z nejhorších zážitků, který může (nejen) dospívající dívku potkat, nemá se vlastně ani komu svěřit. Její osamělost přímo bije do očí.

Sloan jednoho dne oznámí, že se bude vdávat. Za Číňana. Je jím její ztracený známý z dřívějška – Lu Fang. Jenže o jejich dřívějších avantýrách nemá Alva nejmenší tušení. Pro ni je Lu tlustým úspěšným podnikatelem, který zacvaká, na co si ty dvě jen vzpomenou. Jenže ani peníze nevyřešení strasti každodenního života…

Ohromná přidaná hodnota románu tkví v popisu minulosti Lu Fanga. Čtenář dojde k poznání, kým tento muž doopravdy je a s čím vším se musel během nelehkého života potýkat. Díky jeho vyprávění je nám podrobněji přiblížena moderní historie Číny, vliv komunistické strany na veškeré aspekty života, intelektuální čistky, ale následně i její ekonomické a kulturní proměny. Autorka se okrajově dotýká závažného problému spojeného s politikou jednoho dítěte a následky, které to pro nechtěně narozené holčičky mělo – končily v sirotčincích a jen pár jich našlo štěstí skrze adopce americkými rodinami.

„Zkrať žal a přizpůsob se změně.“
– citace z knihy, str. 363 –

Vesměs se od knihy nedalo odtrhnout. Zajímavými byly přesahy do minulosti, které dost věci ze současnosti vysvětlovaly, ale chlupy se mi ježily při totálnímu nezájmu Sloan o Alvu. Zvrat, který přijde v závěru celého příběhu, byl fascinující – kde hledat svoje kořeny? Proč se o to vůbec pokoušet? A jak jsou cizinci přijímáni v různých krajinách? S čím vším se musí v nových domovinách poprat? S jakými útrapami se dennodenně potýkají?

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Jota.

Denisa Šimíčková