Lidé jsou křehcí a omylní – dokonce i ti, kteří nás všechno naučili

Desátého června 1924, kdy byl italský politik Giacomo Matteotti zavražděn fašisty, přichází v Castrocaru na svět Redenta, o níž se povídá, že má smůlu. Jako důkaz toho, že je to opravdu tak, vnímají místní Redentino částečné ochrnutí po dětské obrně. Redenta se snaží najít své místo v krutém světě, jemuž krok udává fašistická diktatura, nadvláda mužů a všudypřítomný útlak. Radost jí přináší zejména láska k Brunovi, příteli z dětství. Ten však beze slova zmizí poté, co ji slíbil sňatek. Krátce poté vstoupí do Redentina života pohledný fašistický pohlavár se skleněným okem. Co ji čeká v jeho náručí?

Současně v Tavolicci, malé vesnici v Apeninách, vyrůstá Iris, která žije poklidný a spokojený život se svými rodiči a malým bratrem. Za války se z ní stává partyzánka v Diazově skupině. Odmítá násilí a do Diaze je bláznivě zamilovaná. Když však zjistí, že fašisté vyhladili celé Tavolicci i s její rodinou, rozhodne se pomstít. Jak dopadne její pomsta?

Autorkou historického románu Dny ze skla, který v českém překladu vydalo Nakladatelství Jota, je italská spisovatelka Nicoletta Verna. Její debutový román Il valore affettivo (Citová hodnota, 2021) získal zvláštní uznání poroty Ceny Itala Calvina a sklidil úspěch u kritiky i čtenářů. Nicoletta Verna pracuje jako redaktorka v italském nakladatelství Giunti a žije ve Florencii.

Román Dny ze skla přináší realistický a znepokojivý příběh o snaze přežít strašlivé dějinné události. V žánru historické fikce vyniká tato kniha tím, že v ní nenajdete žádný laciný sentiment ani romantizaci utrpení. Příběh je psaný v ich-formě a ve vyprávění se střídají Redenta a Iris.

Proč sáhnout po této knize?

• Nekompromisní realismus: Autorka se nebojí popsat násilí v jeho nejčistší podobě. Dokázala také skvěle vykreslit atmosféru, kdy se fašismus stává omluvou pro nejnižší lidské pudy, nadvládu a sadismus, což z knihy činí psychologicky velmi náročné čtení.
• Propracovaná psychologie postav: Zobrazení vnitřního světa postav je brilantní. Při čtení budete sledovat například to, jak snadno se touha po spravedlnosti mění v touhu po pomstě a jak tenká je hranice mezi morálním kompromisem a morálním selháním.
• Naděje v temnotě: I když je příběh velmi pochmurný, dokázala do něj autorka vplést nit naděje a vnitřní síly, díky kterým si vás kniha i její hrdinky naprosto získají.
• Stylistická vyzrálost: Autorka píše čtivě a dynamicky. Historická fakta netlačí do popředí jako nějaké encyklopedické vsuvky, ale přirozeně je začleňuje do lidských dramat.

Co by vám mohlo vadit?

• Spousta krutosti: Pro citlivější čtenáře může být míra zobrazeného násilí, bezpráví a tělesného i psychického strádání až za hranou únosnosti.
• Pomalé tempo v úvodu obou dějových linek: Důkladné psychologické vykreslení a budování historického pozadí předtím, než se obě linky plně rozběhnou a protnou, může v první třetině knihy působit poněkud rozvláčně.

Dny ze skla jsou mistrovskou ukázkou moderního historického románu, v němž není historie jenom pouhá kulisa, ale plnohodnotná součást děje. Je to také hluboká a mrazivá studie o tom, co s člověkem dělá absolutní moc a totální bezmoc. Je to jedna z těch knih, na které budete myslet ještě dlouho po dočtení.

Jana Mišúnová

"Nikdy nejsi moc starý na to, abys mohl začít znovu snít nebo se vydat za dalším cílem." C.S. Lewis