Recenze knihy Dívka v zeleném svetru

Hlavní předností románu „Dívka v zeleném svetru“ je jeho mrazivá autentičnost, autorka sama totiž tento příběh zažila jako malá židovská holčička. Během druhé světové války byla nucena spolu se svou rodinou a pár dalšími lidmi přežívat nějaký čas ve lvovské kanalizaci, aby zde přečkali nacistické běsnění v podobě vyhlazování židů.

Rodina Chigerových byla židovská spíše na základě tradice než víry, ale s následky antisemitismu se potýkali již dávno před vypuknutím druhé světové války. Zejména ze strany Ukrajinců. Za války se pak tito k místním židům chovali mnohdy daleko více příšerněji než samotní Němci.

V červnu 1941 do města napochodovaly jednotky Wehrmachtu a poslední naděje na jakž takž poklidný život končí. Kryša popisuje hrozivý hluk dopadajících bomb, skrývání se ve sklepeních či nelehké zvykání si na nový tolik útočný jazyk.

V roce 1943 se život sto padesáti tisíc lvovských Židů pomalu naplňoval. Začalo to deportacemi bůh ví kam, vražděním starých a nemohoucích na místech jménem Piaski, vystěhování zbývajících židů do ghetta nazývaného „Ju-Lag“, kde je každý den, vlastně každou minutu ohrožovala smrt. I díky vynalézavosti tatínka Chigera byl celé rodině mnohdy zachráněn život. Dne 30. května 1943 došlo k likvidaci ghetta. Poslední štací se pro mnohé dosud přežívající Židy mělo stát ukrývání v městském kanalizačním systému. Míří zde i rodina Chigerových. Kryša prvně odolávala vstoupit do smrdutých stok, ale síla rodinných pout, láska k rodičům a mladšímu bráškovi, jí nakonec přesvědčila. Na jak dlouho se budou ve vlhké, stísněné kobce plné krys, obrovských červů, temnotě a smradu z výkalů skrývat? To nikdo ze skupinky „podzemních souputníků“ nedokáže odhadnout. Nakonec to bylo neuvěřitelných čtrnáct měsíců, co ani jeden z nich neviděl denní světlo.

V prostorách kanalizace plné plísně a slizu nebylo možné pro dospělého člověka se narovnat a pro pitnou vodu se museli plazit rourou několik kilometrů. Samozřejmě by toto skrývání nemohlo být reálné bez pomoci „těch nahoře“. Dobrou duši zde projevili tři pracovníci kanalizace, kteří lidem v ní nosili pravidelně jídlo a věci denní potřeby.

Kryša je opravdovou hrdinkou, popisuje nám očima malého děvčátko, jak vidí zoufalou situaci, v které se její rodina nachází. V čem nacházela radost a klid a čeho se naopak bála. Velkou oporou jí byl její imaginární přítel Melek.

Symbolem jejího boje za přežití se stal její zelený svetr, který jí kdysi upletla milovaná babička. Dnes je tento svetr vystaven coby exponát v Muzeu památky holokaustu v USA ve Washingtonu…

Krystyna v pouhých čtyřech letech poznává pravou tvář obludária v podobě bezohlednosti, krutosti a nelítostnosti. Je to nádherný román, ale tolik bolestný a tolik krutý.

Technické poznámky: Kniha byla vydána v roce 2021 nakladatelstvím DOBROVSKÝ s.r.o. Celkem má 280 stran. Napsali Daniel Paisner a Krystyna Chiger. Z anglického originálu přeložil Petr Kotouš. Edice: Kontrast. ISBN 978-80-7642-932-1.

Denisa Šimíčková