Žena průkopníka: příběh lobotomie

Zena-prukopnika
Žena průkopníka: Příběh lobotomie

Román „Žena průkopníka: příběh lobotomie“ se odehrává v době, kdy ženy bojovaly za svá práva, homosexualita byla hodna k odsouzení a pohrdání a žena v řídící funkci byla naprostou raritou. Takováto vzdělaná a tvrdě pracující žena však měla svůj osud povětšinou předem zpečetěn. V osobním životě byla odsunuta na pomyslnou druhou kolej a málokterá nezůstala starou neprovdanou a osamělou pannou.

Toto naštěstí není případ Ruth, která pochází z velmi zámožné rodiny, jež se, v důsledku hluboké ztráty, zasadila o založení moderní Emeraldinovy nemocnice v New Yorku, která je určena pro duševně choré. Jedná se o prvotřídní výzkumné a léčebné zařízení, kde se Ruth snaží pomáhat lidem s jejich psychikou a usnadnit trápení jak pacientům, tak i jejich rodinám. Pryč jsou časy, kdy jsou Freudovy praktiky považovány za průkopnické. Nemocnice se snaží nalézt jiné, mnohem efektivnější metody k léčbě šílenství.

Je to právě psychiatr a neurolog Robert Apter, který se jednoho dne uchází o místo v tomto špičkovém zařízení – má své vize, nápady a je odhodlán nalézt to, co hledá za každou cenu. Rozhodně mu nechybí zapálení pro věc. S Ruth navíc vytvoří krásně sehraný pár nejen v pracovním prostředí, ale i v soukromí. Avšak, jak tvrdím, psychiatr pídící se po mrtvolách, jejíchž mozky by mohl podrobně zkoumat, nemůže být nikdy zcela normální. O tom se brzy přesvědčí i Ruth. Při svém manželovi stojí pevně a oddaně za každé situace, ale i jí nakonec dojde, že nastal čas zasáhnout proti neskonalému zlu, kterého se její milovaný na pacientech dopouští.

Příběh to byl perfektní. První polovina vás seznámí s hlavními hrdiny a není možné, abyste si Ruth nezamilovali. Tato část knihy je rovněž nutná pro pochopení následných činů a událostí, ke kterým později dojde. Popisování průběhu samotné lobotomie, a toho, jak k ní její objevitelé přistupovali, bylo naprosto fantastické a zároveň i nervy drásající.

K psychiatrii jsem svým způsobem měla dlouhý čas dost blízko. Mamka v jedné takové léčebně strávila celý profesní život. Je jasné, že i já, její dítko, jsem nejrůznějšími případy zůstala poznamenaná. Musím říci, že mnohé popisované situace v knize jsem si uměla docela živě představit a nejhorší je, že tomu není tak dávno, co se tyto barbarské metody na pacientech běžně prováděly. Naštěstí i v této oblasti již společnost došla k jisté humánnosti, ačkoliv věřím, že by se našli lékaři-nadšenci, co by neváhali ani minutu vyzkoušet nějakou tu zvrhlost i dnes. V zájmu vědy, ve jménu pokroku, samozřejmě…

Není nejmenších pochyb, že je v románu řeč o jednom z nejhorlivějších propagátorů lobotomie (dříve označovanou jako leukotomie) Walteru Freemanovi. Ten jako vůbec první provedl lobotomii v USA v září roku 1936. Frontální a následně i transorbitální lobotomie se poté začaly uplatňovat jako zázračné metody chirurgie, schopné vymýtit řadu jinak neléčitelných duševních onemocnění a nezvladatelné výbuchy hněvu. Za pozvolným úpadkem lobotomie stojí až objev antipsychotických léků.

Toto je rozhodně kniha, která vám otevře oči!

Rate this post

Více z LaCultury...

  • Audiokniha Sudetský dům II15. března, 2024 Audiokniha Sudetský dům II „Copak mohl mít slušný člověk radost z neštěstí druhých?“ – citace z knihy, str. 123 – Velmi nadaný mladý český spisovatel, jehož láska k historii a regionu, ve kterém žije, je v jeho […]
  • Dýchej za mě3. března, 2024 Dýchej za mě Spisovatelce Evě Střihavkové se podařilo v románu „Dýchej za mě“, který je inspirován skutečnými událostmi a osobami, zachytit působivé svědectví nejen o nelehké době tzv. Velké války, ale […]
  • Recenze audioknihy Zpověď inkvizitora29. února, 2024 Recenze audioknihy Zpověď inkvizitora Pokud jste milovníky díla Václava Kaplického „Kladivo na čarodějnice“ a pokud vás neznechutilo přečíst si originální znění „Malleus maleficarum“, pak zbystřete! „Zpověď inkvizitora“ z pera […]
  • Jeho království25. prosince, 2023 Jeho království „Velkolepé svědectví o tom, jak víra v Krista obživla a vzkvetla, a to za pouhých čtyřicet dní od jednoho Pesachu až k Letnicím.“ – The New York Times Book Review – Hodnotit román, který […]
  • Chybějící světlo21. listopadu, 2023 Chybějící světlo „Nehledej smysl nikde a v ničem. To teprve člověk dává smysl sobě i věcem, které dělá. Člověk dává smysl tomu, koho miluje.“ Jedná z nejtěžších knih tohoto roku, která mi šťastnou náhodou […]
  • Dlouhý okvětní plátek moře22. října, 2023 Dlouhý okvětní plátek moře „Srdce je jen sval a všechny záhady s ním spojené jsou produktem lidské fantazie.“ – citace z knihy, str. 288 – Líbily se vám Mlčící fontány od skvělé Ruty Sepetys? Tak tohle je další z […]
  • V zapomnění10. října, 2023 V zapomnění „Revoluce nepřináší rovnost. Ženy jsou neviditelné vždycky.“ – citace z knihy, str. 171 – Přiznávám, že od puberty jsem přečetla opravdu dlouhou řádku beletristických knih, románů […]
  • Volyňská rapsodie4. září, 2023 Volyňská rapsodie Už samotný „rozjezd“ nového románu „Volyňská rapsodie“ známé české autorky Anny Strnadové byl nesmírně bolavý a strach, co mě čeká dále, se neustále stupňoval. O to víc, co jsem shlédla […]
  • Rebelské srdce11. srpna, 2023 Rebelské srdce „Ve velkém koloběhu světa naše chyby nejsou důležité. Ale naše vítězství jsou. A tou nejdůležitější věcí je být důležitý právě ve chvíli, kdy tvoje důležitost může prospět největšímu […]
  • Dračí královna28. června, 2023 Dračí královna „Musí se často měnit ten, kdo chce být stále moudrý.“ – Konfucius, citace z knihy, str. 129 – V románech přímo miluji střídání přítomností s minulostí a nejinak je tomu i v druhé knize […]
  • Dcery dvouhlavého draka20. června, 2023 Dcery dvouhlavého draka „Když se nepoučíme z historie, jsme odsouzeni k tomu ji opakovat.“ - George Santayana - str. 386 Autor románu „Dcery dvouhlavého draka“ William Andrews se nechal inspirovat skutečnými […]
  • Prameny Vltavy26. května, 2023 Prameny Vltavy „Šumaváci, divný to lidský druh s náturou tvrdší než to zdejší modřínové dřevo.“ – citace z knihy, str. 295 – Ufff, jsou knihy, které vám vezmou dech. Jak o nich psát? Přesně takovou […]