Benátská noc 2015 – pátek – Začíná to!!!

Konečně to začalo!!! Čtvrteční večer v poklidu začal Benátskou noc a s Krausberry v hlavě jsem odcházel na Noc. Když srovnám předchozí ročníky Benátské, tak výrazně ubylo stánků před vchodem, kde se dalo pořídit i jiné pivo než Gambrinus na jediný stánek – Gambrinus. Přijde mi to škoda. Průchod areálem je něco mezi reklamami v televizi na nejrůznější produkty a festivalovými tretkami, za které jsem na druhou stranu rád. Netuším, proč se pořadatel víc neptá lidí, co by tu rádi, ale lidí tu je dost, tak snad je to pouze můj pohled na věc. ;-)
Teď se tu chystá Michal Hrůza a mně tak dochází, že pitný režim je důležitý, tak jdu opět do víru festivalu a budu vám dál přinášet novinky co nejvíce online. Pepa

Pokračujeme dál a momentálně hraje Arakain s Lucií Bílou. Vraťme se ale z Arakainu na Michala Hrůzu. Jednoduché chytlavé texty, opakující se text a máte rozjetý dav. Tolik otevřených chřtánů jsem už dlouho neviděl. ;-) Teď mě berte trochu s nadsázkou, ale kdo měl pusu a uměl mluvit, zpíval. Každý ze sebe vydával maximum při zpěvu a Michalovi Hrůzovi nedalo opravdu moc práce nás všechny dostat do dobré nálady. Škoda jen že velikáni jako Blue Effect měli čas tak těsně navazující na Michala Hrůzu, že člověk nestihl přeběhnout tak jak by rád. To bych bral jako lehkou slabinu tohoto festivalu, že stavějí proti sobě dvě takřka srovnatelný soupeře o diváky a chudák divák lítá jako pingpongový míček mezi stage. Vraťme se ale k Arakainu a Lucii Bílé. Arakain se drží pořád rocku, jaký hrál před lety, a ten je dobře vyváženým koláčem vařeným s láskou. Škoda jen, že někoho napadlo vpustit do kapely znovu Lucii Bílou, která místo třešničkou na dortu připomíná období, na který je lepší zapomenout. Zpěv je čistý, o tom žádná, ale nesedí to do toho tvrdého rocku, jaký patří k Arakain. Je to jako návrat za každou cenu. Po absolutně tragickém posledním albu Lucie, je tohle snaha napravit si reputaci, ale poslouchat se to dá, až když nedominuje zpěvačka. Možná to vidím jen já. Ale abych nebyl jen negativní, tak po poslední benátské, je paní Bílá oblečená rockově (palec nahoru) a má chvíle, kdy zpívá dobře (ne naplno). Pepa

A jedeme dál!
Arakain dohrál, co dál? Jasná volba. Kamil Střihavka. Tento člověk je člověk se zlatým hrdlem a popravdě, jeho projev se prostě dá poslouchat. Nemohl jsem se utrhnout z jeho koncertu a fandil jsem mu do konce. Jeho Země vzdálená je prostě megahit, a to mu nelze upřít, a opět zpívali všici. Zastihl jsem i Koblížky a musel jsem si říct, jaká je škoda, že si zvolili tak přihřátý jméno, jinak by byly celkem poslouchatelný. ;-)
A teď Chinaski. Jak zpívají Kabáti: To nejde nepochválit. Text znali davy, zpívala kupa holek, takže většina obsazenstva, strhávalo to i knižní pany. Básník tím chtěl říct, že se bavili všichni zůčastnění bez rozdílu. Pro mě je v tuto chvíli Chinaski tahoun Benátské. Pepa

Po Chinaski je tu hvězda Village People. Inu v období disca frčelo být mucho men. Dneska mi chlap v tričku bez rukávů přijde spíš jako jistá menšina (nebo už většina???). Inu oblečení této kapely jistě rozjásalo kde jakého diskofila, ale mě, jakožto rockera zvyklého na párek maximálně v rohlíku, to dojem udělalo malý. Ale abych jim jen nekřivdil, tak kupa lidí to brala s nadsázkou jak doufám se tato skupina má brát a žila si tato kupa lidí show jak má být. Můj kulturní zážitek z pátka završil kabrio autobus, který neměl chybu. Sice chyběl big beat, který údajně obvykle hraje, ale i tak to byl solidní zážitek, za který těch 20 Kč rád dám znovu. ;-) Dobrou noc – Pepa

Více z LaCultury...

  • Prohrála v kartách: kanibaLOVE30. dubna, 2009 Prohrála v kartách: kanibaLOVE Banda, které vzešla z Malostranské besedy a již pěknou řádku let brázdí naši hudební scénu, se po bezmála tříleté odmlce rozhodla vydat své další, v pořadí třetí album. A to album není jen […]
  • Quo vadis, člověče? 3. května, 2014 Quo vadis, člověče? Opakují se dějiny? Ať už chceme nebo nechceme, historie se opakuje, a pokud si toto uvědomíme, tím lépe, neboť se tak vyhneme zbytečným bolestem, komplikacím a navíc budeme vědět, kdo […]
  • DAN BÁRTA VYDÁVÁ PO PĚTI LETECH ALBUM MARATONIKA1. listopadu, 2013 DAN BÁRTA VYDÁVÁ PO PĚTI LETECH ALBUM MARATONIKA Výjimečný zpěvák vydává výjimečné album! Přesně tak se dá charakterizovat nový umělecký počin Dana Bárty, který po pěti letech vydává se skupinou Illustratosphere desku Maratonika. Tu […]
  • Nechcete o víkendu trčet doma? Vydejte se na průzkum českých pevností31. března, 2017 Nechcete o víkendu trčet doma? Vydejte se na průzkum českých pevností Nakladatelství Universum vydalo koncem března nový přírůstek edice Rodinné toulky. Tentokrát se skupina P. Davida, V. Soukupa, P. Ludvíka zaměřila na české pevnosti a […]
  • Znovuzrozená na pobřeží2. dubna, 2022 Znovuzrozená na pobřeží Jodie má pocit, že ocitla na špatné straně čtyřicítky a vůbec... na špatné straně  všeho. Rozhodla se proto uchýlit z Londýna na zrenovovaný hausbót svého bratra, chvíli si oddychnout a […]
  • L´UNDERGROUND: Sto let po boku opeřených letců24. května, 2010 L´UNDERGROUND: Sto let po boku opeřených letců Nová pravidelná rubrika naznačující budoucnost a směr LaCultury L´Underground Vás zve do skrytých zákoutí a undergroundového labyrintu kultury z celého světa. Co se v současné době děje […]
  • Je libo švába k večeři?24. září, 2009 Je libo švába k večeři? Přestože přišel o intenzivní kontakt s ruskou uměleckou scénou a jako český umělec se stále necítí, v obou světech je dobře znám a uznáván, což dokazuje i jeho nová samostatná výstava, […]
  • Zbrusu Nový zákon9. prosince, 2015 Zbrusu Nový zákon Bůh existuje. Žije v Bruselu. A je to pěkně nesnesitelný morous, který nosí ponožky do pantoflí a celé dny tráví vymýšlením absurdních zákonů a znepříjemňuje lidem život. Je to trochu jiný […]
  • ČESKÝ KRAS – Ráj jeskyňářů 23. listopadu, 2014 ČESKÝ KRAS – Ráj jeskyňářů Patříte mezi fanoušky speleologie? Pak neztrácejte čas četbou této recenze, zvedněte se a upalujte do nejbližšího knihkupectví. Knihu Český kras od nakladatelství Academia budete […]
  • 14. června, 2014 Shakespearovská láska ve světě fantazy Romeo, ach Romeo, proč jen musíš být Romeo! Juliina otázka objevuje se po letech v hlavě mladičké Jacindy, vyvolené dívce z kmene Drakijů, která se zamiluje do syna úhlavního nepřítele. […]
  • Příběh o Tokiu, jeho obyvatelích a jedné neobyčejné kočce19. června, 2021 Příběh o Tokiu, jeho obyvatelích a jedné neobyčejné kočce Tatér, který se jako jeden z mála věnuje tradiční technice, získá ohromující a inspirativní zakázku. Bezdomovec najde útočiště v opuštěném kapslovém hotelu. Taxikář oplakávající svou […]
  • Zdenko Feyfar – neznámý i známý23. března, 2013 Zdenko Feyfar – neznámý i známý Muzeum hlavního města Prahy pořádá v hlavní budově muzea na Florenci výstavu Zdenko Feyfar – neznámý i známý. Výstava ke stému výročí narození tohoto významného českého fotografa potrvá od […]

3 komentáře

  1. Nemůžu si pomoct, ale strašně mi vadí ty smajlíky…. to si nechce na fejsbůk do zpráv, ale do článku se to moc nehodí. A jinak nechápu, proč je za každým odstavcem „Pepa“. Pokud to pan redaktor posílal přes mobil a podepisoval se, tak to měli korektoři vymazat.

  2. no tohle totiz melo vycházet jako rychlé posty přímo z akce a Pepa si poprvé tyhle věci vydával sám, protože LC prostě nemá dostatečnou IT podporu,nebo jak to mám nazvat. A smajlíci jsou nahodou božíí,protože vyjadřují uvolněnou atmosféru a my nejsme žádný hogo fogo web, ale normální klubová záležitost pro novináře amatéry, vzpomínáš Evi?

Komentáře jsou uzavřeny.