Špinavej kšeft

V malém severofrancouzském městečku zavřeli zdejší továrnu a mnoho místních tak přišlo o práci. Jacques Scoran (Romain Duris) je dva roky nezaměstnaný, opustila ho partnerka, má dluhy a exekutor mu už odnesl pár věcí z domova. Jednoho dne dostane od místního mafiána Gardota (Michel Blanc) nabídku, aby zabil jeho ženu. Slíbená částka by vyřešila jeho problémy a ještě by se mohl postavit na vlastní nohy. Po chvíli váhání Jacques nabídku přijímá. Úkol splní tak dobře, že od Gardota dostává další „špinavé kšefty“. Být nájemným vrahem je mu sice proti srsti, ale vidina peněz je silnější. Nicméně jednou chce přestat a být zase obyčejným občanem městečka jako dřív…

O filmu

Scénář byl napsán podle knihy Since the Layoffs od skotsko-amerického spisovatele Iaina Levisona (u nás nevyšla). Děj se odehrával v USA, ve filmu byl přenesen do severní Francie, kde byly skutečně zavřeny ocelárny. Protože ale tvůrci nechtěli natáčet komedii v místě, které bylo takto tragicky postiženo, použili nakonec podobné prostředí v Belgii (tipuji, že záběry oceláren byly z Charleroi). Michel Blanc, autor scénáře, zde hraje Gardota a také se podílel na režii. Film je posledním dílem Pascala Chaumeila, který krátce po jeho dokončení zemřel. U nás jsme měli možnost vidět i další dva jeho snímky (K)lamač srdcí nebo Dlouhá cesta dolů.

Děj – zrození a konec nájemného vraha

Jacques je pohodový týpek, který má své zásady, rád dělá věci pořádně, nedělá podrazy a drží slovo. Ale má smůlu – po dvou letech bez práce je na dně. To vše jsou důvody, proč si ho vybral majitel místní nelegální herny a černý bookmaker, aby mu nabídl „práci“. Má zabít jeho ženu, protože „být paroháčem v jeho profesi nedělá dobrotu“. Jacques nejdřív rovnou odmítne, ale poté, co mu Gardot připomene jeho situaci, nabídku přijímá. Čirou náhodou v ten den dostává Jacques nabídku práce u benzinky, kterou mu dává jeho kamarád Tom (Gustave Kervern). Ten se zde právě stal šéfem. Takovou nabídku odmítnout nelze, protože „špinavý kšeft“ je třeba udržet v tajnosti. Gardotovu manželku nakonec Jacques zastřelí (částečně dílem náhody a reflexu). Rýsují se tak další podobné obchody s Gardotem. Situaci trochu komplikuje práce u pumpy, kterou Jacques v podstatě nepotřebuje. Navíc se zde objeví zástupce ropné společnosti Brecht (Alex Lutz), který začne dělat dusno do té míry, že jsou ohrožena pracovní místa všech tří zaměstnanců benzinky. Brecht se tak stává kandidátem na další nutnou oběť. Už jen kvůli Tomovi, který by bez práce přišel o všechno.

Po dalších epizodních (a velmi černohumorných) kšeftících pro Gardota dostává Jacques poslední úkol – zlikvidovat mezitím odhaleného milence jeho již mrtvé ženy. Akce má proběhnout na Baleárech, kam Jacques jede jako na dovolenou společně s novou partnerkou, která pracuje u policie jako úřednice. Vše probíhá poněkud zmatečně, ale milenec nakonec zemře, i když jinak, než je naplánováno. Konec už je jen regulérním happy endem s malou poťouchlostí na konci.

Jak se mi to (ne)líbilo

Mám někdy trochu problém s tím, jak přistupovat k lidem mimo zákon. Kdy je omluvitelná krádež, neřku-li vražda? Kde jsou křesťanské (nebo jiné) morální zásady? Pak si vzpomenu na dost brutální (nikoli fyzicky, ale rozsahem) krádež, jíž jsem byl před lety obětí. Tehdy bych možná kvůli tomu i vraždil. Takže – klid, hranice morálky někdy nemusí být tak nepřekročitelná. Tolik k mému pohledu na téma.

Postavy působí velmi věrohodně, mají své klady, nectnosti, slabosti. Jediné „monstrum“ je zde Brecht, který nezná slitování, zaměstnanci pro něj nejsou lidé. Mafián Gardot ale není jen nelítostným bossem. Je vidět, že své věrné dokáže mít svým způsobem rád. Jeho přání všeho dobrého Jacquesovi na konci filmu působí opravdu upřímně. I jemný černý humor, který se tu nečekaně objevuje, generuje právě nedokonalost postav. Podle mě se jedná o velmi vydařené dílo. Je to určitě i vlivem dobré předlohy a stejně dobrého scénáře, citlivě přetransponovaného do Francie. Jděte na to, nebudete litovat.

Špinavej kšeft / Un petit Boulot
Komedie
Francie, 2016, 100 min
Režie: Pascal Chaumeil
Předloha: Iain Levison – Since the Layoffs (kniha)
Scénář: Michel Blanc
Kamera: Manuel Dacosse
Hudba: Mathieu Lamboley
Hrají: Romain Duris, Michel Blanc, Alice Belaïdi, Charlie Dupont, Gustave Kervern, Alex Lutz, Antojo
Producenti: Yann Arnaud
Střih: Sylvie Landra

Novinářská projekce dne 28. 11. 2016 k 19. Festivalu francouzského filmu.

Petr Vít

Jsem nyní nepracující důchodce, užívající si zbytku života, příležitostný webmaster, profesí správce IT, duší hudebník. Co mám rád, možná poznáte z mých recenzí...