Kvalitní učebnice Truhlářství dokáže oslovit i po 76 letech

Truhlářství je pro mne profesí stejně tak řemeslnou a produktivně smysluplnou jako uměleckou, prostoupenou vůní řezaného dřeva, kterou mám od dětství ráda a navozuje ve mně hřejivý pocit domova. Voněl jí můj děda a voní jí můj muž. A tak jsem se vlastně dostala k učebnici Truhlářství, kterou jsem pořídila jako dárek. Letos ji vydala Grada Publishing a.s. jako dotisk úspěšného titulu a jejími autory jsou Jan Kouřil a František Buben. Nejde o žádnou moderní populární rozvojovou knihu obohacenou působivými fotografiemi, nýbrž poctivou učebnici plnou konstrukčních listů, obrazových tabulí a návodů.

Jedná se vlastně o soubor dvou učebnic. První – Konstrukce nábytku – je zaměřena na obor nábytkářství a podíleli se na ní oba autoři a prvně vyšla v roce 1947. Druhá učebnice – Konstrukce stavebního truhlářství –  je již třetím přepracovaným vydáním původní publikace z roku 1944 od Jana Kouřila. Říkáte si, že za tu dobu se již řemeslné postupy musely změnit natolik, že kniha nebude mít praktický přínos?

Redakce na tuto otázku odpovídá v předmluvě: „Od vydání prvních konstrukčních listů uběhlo hodně času. Jejich aktuálnost pro dnešní pojetí truhlářství je v množství časem prověřených výrobků, které velmi často plní svou funkci a splňují estetické požadavky i v současné době.“

Jaká je čitelnost textu z 50. let?

Redaktoři v předmluvě upozorňují čtenáře, že text ponechali v původní podobě, a tak jej může zarazit již nepoužívaný pravopis, zastaralé výrazy či skutečnost, že  od některých výrobních postupů se již upustilo. Proč se takto rozhodli? „Věříme totiž, že to není na závadu knihy, ale že to naopak jistým způsobem čtenáři přiblíží dobu v níž tyto publikace vznikaly a obohatí jeho znalosti.“

Ukázku a další informace ke knize naleznete na stránkách vydavatelství – zde.

Upřímně, dle mého názoru to čitelnost textu nijak závažně nekomplikuje. Ano, je to zcela jiné než dnešní text, na který jsme zvyklí. Nicméně mne samotnou přivádí zvolený styl spíše k poklidnějšímu a tím i vnímavějšímu čtení. Pokud bych to měla přirovnat beletrii, jsme mnohem blíže Čapkovi nežli Jiráskovi či Petiškovi a porozumění zlehčuje i okolnost, že se jedná o návody a příkladné vysvětlení využívající terminologie, častokrát odkazující na obrazové znázornění.

Pro názornost uvádím příklad  z kapitoly pojednávající o konstrukci sedacího nábytku, strana 55: „Zadní opěradlo bývá různě vysoké. Chceme-li se o ně pohodlně opříti, abychom si pohověli, musí  býti nejméně ve výši lopatek sedícího, tedy asi 90 cm od podlahy. Houpací, spací a krbová křesla mají zadní opěradla více skloněná a také vyšší, aby se i hlava sedícího opřela, a bývají až 130 cm vysoká (obr. 1,2).“

Edice Stavitel

Obálka knížky prozrazuje, že publikace vychází v edici Stavitel. Nachází se zde 56 titulů zaměřených na rozličné obory spojené se stavitelstvím. Jsou mezi nimi i knihy podobného typu jako recenzovaná učebnice – např. Stavební truhlářství; 100 osvědčených stavebních detailů; Okenní a dveřní otvory; Tesařství. Pokud byste se chtěli v této edici zaměřit přímo na truhlářství, doporučuji prohlédnout např. knihy Konstrukce nábytku; Nábytek; Truhlářské konstrukce. 

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.