
Knížka s názvem Panny od autora Alexe Michaelidese mě zaujala svou nádhernou obálkou. A když jsem si přečetla, že jde o psychologický thriller, neváhala jsem ani vteřinu a pustila se do čtení.
Psychoterapeutka Mariana je přesvědčená o tom, kdo je vrahem mladých dívek ze společenství Pannen na Cambridgeské univerzitě. Je jím Edward Fosca. Profesor řecké tragédie, který je všemi žáky velice oblíbený.
Mariana je tvrdohlavá osoba, která nemá zpracovanou svoji minulost. Snaží se pracovat na 100%, aby zahnala černé myšlenky a vzpomínky na svůj tragický život. Zemřel jí partner Sebastian a ona se s jeho smrtí stále nevyrovnala. A tak, když se dozví o vraždě dívky na univerzitní půdě, je rozhodnutá všemu přijít na kloub. Její neteř je také studentkou této školy a je prostě vyloučené, aby byla v ohrožení života. Rozplétá se nám tak příběh plný zpočátku nesouvisejících informací, které do sebe začnou v průběhu vyšetřování zapadat.
Já se na příběh opravdu těšila a moc. Bohužel jsem nepochopila určité kroky, které autora vedly k tomu, aby vyšetřování svěřil do rukou místy naivní psychoterapeutce, která mi byla velice nesympatická. Člověk, který je de facto z lidu a nemá zkušenosti s vyšetřováním se dostane na místo činu. Udělá smutné oči na kamaráda od policie a ten jí bez mrknutí oka přivede přímo k mrtvole a na další stránce čteme o tom, jak se Mariana hroutí, protože je jí z tohoto pohledu špatně. Ano, komu by nebylo. Navíc si myslím, že toto opravdu není běžný policejní postup. Pak ještě jedna scéna, kdy policie zajistí místo činu, vše prohledá, zdokumentuje, ale samozřejmě, že Mariana najde na první pohled klíčový důkaz. A opět, sama se dostane na místo činu. Opravdu jsem při čtení kroutila očima. Navíc mi přišlo, že příběh je vykrádačka x filmů a knížek. Možná je to však tím, že mám v tomto žánru už dost načteno a asi mě nic nepřekvapí. Ale nelogičnost a špatné postupy mi opravdu vadí.
Příběhem se prolíná i zpověď vraha. Jeho dětství, dospívání a vypisování se z toho, proč je takový jaký je. Tyto části se mi ale velice líbily. V jistou chvíli jsem se až přistihla, že vraha vlastně lituju.
Konec celého příběhu to s prominutím zabil. Čekala jsem hodně, tušila jsem, že nic nebude takové jak se zdá, ale to co nám autor naservíroval, to opravdu bylo spíš úsměvné a takové nedotažené, nedomyšlené a celkově jsem velice zklamaná. Kniha nenaplnila moje očekávání.

Za recenzní výtisk bych chtěla moc poděkovat Knihcentru. Naší spolupráce si velice vážím a děkuji, že mám možnost recenzovat knihy. Někdy se ale prostě stane, že knížka čtenáři nesedne.
Pokud byste si sami chtěli tuto knihu přečíst, máte možnost ji zakoupit přímo u Knihcentra v přiloženém odkazu: https://www.knihcentrum.cz/panny