Budoucnost je teď. Ale co bude zítra?

Nakladatelství Jan Melvil Publishing uvedlo v květnu 2015 na knižní trh novinku Druhý věk strojů amerických akademiků Erika Brynjolfssona a Andrewa McAfeeho. Kniha se stala New York Times bestsellerem a její česká verze podle všeho také slaví úspěch. Kniha věnovaná velmi aktuálnímu tématu vás může vyzbrojit arzenálem poznatků z oblasti ekonomie a poodhalit roušku budoucnosti, kterou budou do velké míry utvářet technologické trendy, již dnes velmi digitalizovaného světa.

Ve světě technologií platí více než kde jinde pořekadlo “Nikdy neříkej nikdy”. Ještě před několika lety jsme si mysleli, že nebude možné vytvořit stroje, které by měly schopnost se učit či přizpůsobovat. Roboti s těmito schopnostmi již dnes existují. Stejně tak se v současnosti může jevit jako nemožné naučit roboty vyjít do schodů nebo zvládnout senzomotorické dovednosti spojené s rozpoznáváním vzorů (např. práce kuchaře či zahradníka). Za pár let může být vše jinak –  Brynjolfsson a McAfee uvádí jako příklad budoucích možností vytvoření lékařského robota, který bude schopen pacienta navštívit v patře jeho domu, odebrat mu krev a ještě jej utěšit.

V této knize se velmi často skloňuje slovo budoucnost. Ale kde to vlastně začalo? Z technologického hlediska se stala důležitým milníkem průmyslová revoluce, která odstartovala “první věk strojů” a stala se impulsem pro ekonomický a technologický rozmach, do té doby nevídaný. Vynálezy počítače nebo World Wide Webu předznamenaly to, co autoři označují jako “druhý věk strojů”. Už pokrok, jehož svědky jsme byli v druhé polovině 20. století, se může při zpětném pohledu zdát jako naprosté sci-fi. Neomezený přístup k literatuře a hudbě s naprosto minimálními náklady, smartphony se všemi jejich funkcemi a možnostmi, auta s elektromotory nebo třeba v současnosti testovaný projekt Google Chauffeur, který dokazuje, že v budoucnu se budou po silnicích prohánět auta bez řidiče.

Za důležitou součást motoru, pohánějícího ekonomicko-technologický rozvoj, označují autoři tzv. rekombinantní inovaci, tedy inovaci, která vychází z propojení starých i nových myšlenek a dává tak vzniknout myšlenkám novým, které byly dříve nedostupné. Příkladem může být výše zmíněné vozidlo Google Chauffeur – kombinuje starší technologie spalovacího motoru, výkonného počítače, senzorů a digitalizovaných map, jejichž sečtením vznikne auto, které jsme doposud znali maximálně z osmdesátkových amerických seriálů s Davidem Hasselhoffem. Podle prognózy autorů se nacházíme teprve na začátku druhého věku strojů a změny, jichž budeme brzy svědky, si nyní dokážeme jen stěží představit.

Vývoj ale nemusí být pouze pozitivní, technologický růst totiž předznamenává něco, co ekonomové ve vyspělých západních státech pozorují již nyní: s rostoucím HDP a průměrným příjmem zároveň klesá příjmový medián. Jinými slovy, bohatí lidé znásobují své příjmy, střední třída pomalu mizí, zatímco situace chudých se neustále zhoršuje. Hrozivý je i strašák technologické nezaměstnanosti, který má kořeny už v druhé polovině 18. století ve Velké Británii, kde řemeslníci a dělníci ničili tkalcovské stroje, protože se domnívali, že je připravují o práci. V současnosti sice dělníci stroje nerozbíjejí, můžeme si ale být jisti, že neustále inovující a zlevňující stroje v mnohých činnostech nahradí lidské pracovníky.

Máte se tedy bát o své místo? Do jisté míry záleží, zda je vaše práce rutinní či kreativní a zda, laicky řečeno, pracujete hlavou nebo rukama. Obávat by se měli zejména ti, jejichž práce je rutinní. McAfee a Brynjolfsson zatím uklidňují – zmíněný trend bude aktuální spíš v dlouhodobém horizontu. Se suplováním komplexních lidských schopností roboty jsme prozatím v plenkách.
Bohužel zde není ani zdaleka prostor pro všechny fascinující informace, které kniha obsahuje. Proto je mé doporučení jednoznačné: pokud vám záleží na vaší budoucnosti, běžte a kupte si ji.

Martin Mucha

Studovaný žurnalista, povoláním marketér, ve volném čase muzikant a čtenář. Nejraději čtu a recenzuji knihy o vědě, osobním rozvoji a biografie.