Fidlovačka

Pro milovníky klasiky, národního obrození nebo jen žáky základních a středních škol je tu audionahrávka díla Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka. Ponořte se opět do doby, kdy v Čechách vládla němčina a čeština se teprve rodila. Do doby, kdy vznikala převážně divadelní díla a také poprvé zazněla naše pozdější hymna. 

21. prosince 1834 byla prvně hrána hra Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka od Josefa Kajetána Tyla a s hudbou Františka Škroupa. K příležitosti výročí 180 let od premiéry vydalo nakladatelství Radioservis nahrávku Českého rozhlasu z roku 1951. Plno mladých tato událost určitě přijde jako: „Hmmm, a co z toho,“ ale už málo z nich si uvědomí, že tahle hra, kde je klasický shakespearovský příběh lásky, kdy dva se mají rádi, ale okolnosti jim brání být spolu, kde je plno krasomluvný spřežek a slov, která burcují češtinu, dala vzniknou tak známé české hymně v době, kdy se čeština teprve rodila a vznikala slova, která používáme dodnes.

Každý, kdo je Čechem nebo se jen chystá k maturitě nebo na střední by měl Fidlovačku buď vidět v divadle, nebo ji číst. No, a přiznejme si, že číst dílo z té doby je pro dnešního člověka komplikovaný oříšek. Nakladatelství Radioservis přišlo s nápadem toto dílo vstřebat pomocí nahrávky, která vám zabere 71 minut a nemusíte se házet do gala pro případ divadla nebo mnout oči po pročítání díla v tištěné podobě.

Něco málo k ději: Jeník a Lidunka se mají rádi a chtějí se vzít, ale on je synem česky smýšlejícího ševce Kroutila a ona má tetu Mastílkovou, která je pro německou vyšší vrstvu. Dva nesmiřitelné tábory různých tříd a jazyků dva mladé rozdělí, ale co by to bylo za zamilovanou hru, kdyby to nemělo dobrý konec? Mladým pomáhají dohazovač Kozelka a hospodář u Mastálkové Ondřej Jammerweil. Jammerweil je pro změnu zamilovaný do hospodyně u Mastílkové Markyty. Děj je ještě řádně komplikovaný, ale nechci ho prozrazovat celý  a připravit tak posluchače o zážitky z objevování tohoto díla. Jen bych se rád ještě zmínil, že slepý houslista Mareš zazpívá hymnu trošku jinak, než jak ji známe dnes. Schválně, jestli si všimnete.

Autor Josef Kajetán Tyl pro všechny Čechy je víc než známá osobnost, která napsala prozaická díla jako například Rozervanec, Poslední Čech, Ze života chudých, mnoho divadelních her jako Lesní pana, Jan Hus, Paní Marjánka, matka pluku, Paličova dcera, Pražský flamendr. Byl mimo jiné i dramaturg Stavovského divadla a autor vášnivě diskutovaného Dekretu kutnohorského.

Závěrem lze říci jediné: Není jednoduché číst v té rodící se češtině takovéto dílo, není jednoduché si písně z tohoto divadla představit na notovém papíře, takže pokud toto dílo máte jako povinnou četbu od vašeho učitele nebo máte prostě jen chuť zjistit, jak to s tou naší hymnou bylo, máte skvělou příležitost.

Fidlovačka

Josef Kajetán Tyl – František Škroup

nakladatelství Radioservis

Josef Sádecký