Günter Koschorrek – Nezapomeň na zlé časy

17. února, 2018 Jana Mišúnová LaCultura=HEADLINE, Recenze - tip na knihu 0

Günter byl obyčejný voják wehrmachtu, který narukoval na podzim 1942. Bylo mu devatenáct, když byl povolán do války v její nejhorší fázi – a ta mu ukázala svou neúprosnou tvrdost. Nacistický režim nelítostně sledující své vlastní cíle donutil celou generaci přísahat mu věrnost a hanebně zneužil její ideály – a to na vlastní kůži poznal i Günter.

Kniha Nezapomeň na zlé časy je jeho deníkem. Deníkem obyčejného vojáka wehrmachtu nasazeného na východní frontě, ve kterém opisuje situaci na frontě, každodenní život v zákopech, přátelství mezi vojáky, boje o Stalingrad, kde se jen těsně vyhnul obklíčení, a následný ústup wehrmachtu zpátky na západ. Na krátkou chvíli byl Günter nasazen i ve Francii a Itálií, kde bojoval proti partizánům, a pak se znova vrátil na východní frontu.

Günter Koschorrek si každodenně uprostřed válečných hrůz zaznamenával všechno, co na frontě zažil. Několik let po válce své zápisky vydal knižně jako varovné připomínky a taky jako upřímnou vzpomínku na své kamarády – spolubojovníky, kteří se z války nevrátili.

Jelikož byl jenom obyčejným vojákem, ukazuje čtenářům válku takovou, jak ji vnímali tisíce vojáků, kteří se ocitli na východní frontě. Kromě toho, že jde o autentické svědectví vojáka, je tahle kniha výjimečná i tím, že průběh války líčí Němec, tedy příslušník té „špatné“ strany. Nic však není černobílé a jak sám Günter píše, ve své jednotce nezažil žádné brutálnosti, které se často bojujícím jednotkám připisovaly. Ano, vojáci byli různí – někteří se nerozpakovali střílet do zraněných nepřátel, většina však něčím takovým pohrdala a mimo bitevního pole odmítali zabíjet.

Kniha je plná akčních a dramatických scén, při jejichž čtení tuhne krev v žílách (zvlášť když si uvědomíte, že to všechno se doopravdy stalo), její nejsilnější části jsou ale ty, které jsou věnovány kamarádství a snaze přežít. Protože tam, v zákopech daleko od domova, se nebojovalo za Říši, Vůdce nebo nacistické dobyvační cíle a ideály. Šlo jen o to, aby vojáci a jejich nejbližší kamarádi přežili a mohli se vrátit domů.

 

Zdroj obrázku: jota.cz

Více z LaCultury...

"Nikdy nejsi moc starý na to, abys mohl začít znovu snít nebo se vydat za dalším cílem." C.S. Lewis