Proč se na Taiwanu neubytujete ve čtvrtém patře ani neseženete mák?

Obálka knihy, Zdroj: jota.cz

Po velmi svěžím vánku v žánru nezvyklých cestopisů přichází sinoložka Dominika Sakmárová s další příjemnou jednohubkou. Zatímco Korejské halušky popisovaly její vtipné i strastiplné trampoty v Jižní Koreji, Kočičí kožich a velbloud u velké čínské zdi je cestopisem po Taiwanu a Číně, uprostřed knihy je ale i kapitola o tom, jak se dařilo autorčiným taiwanským přátelům na Slovensku. Vizuál knihy je stejný, čtenář předchozí knihy dostane přesně to, co očekává.

A tentokrát dostane další kulturní bizár v podobě extrémní taiwanské pověrčivosti, dominance místních žen či absence kuchyní v tamních bytech. Vzhledem k tomu, že Taiwan byl po občanské válce útočiště fašistů, kam prchli před maoisty, o autoritářství není ani na jedné straně nouze. I tak ale autorka bere z pohledu Evropana neuvěřitelně dlouhou pracovní dobu či absenci osobního života s nadhledem a humorem. Místní v tom žijí odmala, takže to vnímají jako přirozenou součást života. Kniha ukazuje, že i kulturní rozdíly mohou být uchopeny jako most, nikoli jako hradba.

Nosným tématem je u této knihy určitý kontrast mezi puntičkářským Taiwanem a zanedbanou Čínou. Občas překvapí i některé zvyky, na které jsme zvyklí spíše z muslimských zemí, třeba čínský trh s ženichy a nevěstami. V závěru publikace autorka tak trochu předznamenává další díl, když píše, že se bude stěhovat „do další země na Dálném východě“, takže se můžeme těšit na další vtipná dobrodružství. Zda půjde o Japonsko, Mongolsko či Indii, v tuto chvíli není jasné.

Ukázka z knihy
Obálka knihy, Zdroj: jota.cz

Více z LaCultury...

Aktivista, publicista, pedagog, herec, včelař. Brainstorming mi nikdy moc nešel:)