Ústředním námětem románu „Vegetariánka“, který byl v roce 2016 oceněn Mezinárodní Man Bookerovu cenou, je potlačovaná ženská individualita. Ženy v sobě musí v silně patriarchální korejské společnosti dusit veškeré své pocity, emoce, prožitky, nedej bože možné tužby a přání. Je běžné, že ženy musí trpět mužskou agresivitu, jsou jim totiž vydány na milost v totálním podřízeném vztahu.
Nedílnou součástí života ženy s mužem (otcem, manželem) je často i násilí na nich páchané, ať už jde o to fyzické, či psychické. Všechny tyto životní zkušenosti, kterým čelí hlavní hrdinka už od mládí, se přetavují do její psychiky a změn chování. Trpí depresemi, nočními můrami, má problémy se spánkem, jež ji donutí až k několika pokusům o sebevraždu.
Stav hrdinky je natolik vážný, že končí v psychiatrické péči, její tělesná schránka se mění, scvrkává, mizí před očima. Umírá. Její sestra, která je jí z rodiny největší oporou, protože pro ostatní (dokonce i vlastní rodiče) je hanbou a ostudou, u sebe vnímá podobné projevy. Nicméně si uvědomuje svou důležitou roli matky. Musí tu být pro svého malého syna. Nesmí myslet na sebe samou.
Naprosto mě dostala zmínka o mongolské skvrně, s kterou se prý rodí většina Korejců. Časem vymizí, na těle hlavní hrdinky však zůstává i v dospělém věku – stává se tak jakýmsi znakem vzdorovitosti, neústupnosti a neukázněnosti vůči tradičním pravidlům a normám. A ta se projevuje právě i jejím podivným chováním.
Ptáte se, co má tohle všechno společného s vegetariánstvím, na které samotný název apeluje? Přečtěte si knihu a pointu se dozvíte, a věřte, že nebudete litovat. Jen doporučuji „číst mezi řádky“.
„Tvoje tělo je to jediné, čemu můžeš po libosti ubližovat. Jediná věc, se kterou můžeš naložit, jak se ti zlíbí.“
– citace z knihy, str.183 –
Ze začátku jsem si pokládala otázku: „Bože, co to čtu?“, ale jak stránky ubíhaly, docházel mi hlubší význam toho, co se autorka snaží čtenáři sdělit. Nejvíce mě vytáčela ta nesnesitelná samolibost mužů, kteří hrdinku obklopovali. Minimálně nakopat do zadele by zasloužili.
Závěrem: V doslovu mě překvapilo, jak Jižní Korea přistupuje k podpoře talentovaných spisovatelů. Posílá je na prestižní knižní veletrhy a vytváří pro ně skvělé marketingové kampaně. To vše díky státem dotovaným programům. To je asi i důvod, že se k nám v poslední době dostávají díla korejských autorů v mnohem větší míře než kdykoli předtím.
11. října, 2025 Audiokniha My
Je až s podivem, jak dokáže některý autor na pár stránkách popsat nepředstavitelnou hrůzu totalitního režimu. V tomto případě Jednotného státu, který z lidí dělá pouhá čísla, písmenka, […]
11. února, 2025 No a já
„Možná už žádné jindy nebude. Možná máme v životě každý jen jedinou šanci, a když ji propásneme, máme smůlu, už se nenaskytne.“ – citace z knihy, str. 52 –
Nadprůměrně inteligentní […]
29. července, 2026 Trojlístek
„Kdyby svět vedly ženy, byl by čistý, zdravý, a hlavně bez násilí. To znamená žádné války. Však které matky by posílaly své syny na smrt?“ – citace z knihy, str. 36 –
Kdysi nerozlučné […]
27. července, 2026 Hitlerův nevěstinec
„Ať se ti stane cokoli, vždycky se najde někdo, kdo je na tom ještě hůř.“ – citace z knihy, str. 88 –
Na začátku vyprávění v románu „Hitlerův nevěstinec“ australského spisovatele […]
24. července, 2026 Tisíc očí
„Když stárneme, chápeme pomstu jako nejjistější formu spravedlnosti.“ – citace z knihy, str. 239 –
Zcela jedinečné dílo českého autora Ivana Fíly pojmenované „Tisíc očí“ zavede čtenáře […]
17. července, 2026 Satanovi koně: zločin na Bukovské tvrzi
„Největším trestem, jímž nás může Bůh postihnout, je ponechat nás napospas ďábelské říši zla...“ - citace z knihy, str. 287 –
Nové vydání prvního dílu překrásné detektivní série o […]
15. července, 2026 Nevyžádaná pošta
Každý má někoho, komu by měl napsat „promiň“, tak zní věta na obálce knihy s názvem Nevyžádaná pošta, kterou napsala Hana Mašková. Je to autorčina prvotina.
Max, Adina a Michal. Tři […]
11. července, 2026 Skrytá vesnice
Píše se rok 1943 a my se v románu „Skrytá vesnice“ britské autorky a novinářky Imogen Matthews ocitáme v malé holandské vesnici Kampenveld čítající tři sta obyvatelů. I zde už plně […]
10. července, 2026 Hoří ti táta
Paní Hanišovou mám ráda, její romány se zaměřují na těžké společenské otázky, o kterých se nerado mluví, nerado se na ně poukazuje, avšak s titulem „Hoří ti táta“ u mne šlápla úplně […]
3. července, 2026 Spojuje je stejná minulost. Rozdělují odlišné vzpomínky
Andrea, prostřední sestra, se marně pokouší proniknout do blízkosti, kterou spolu máma a starší Ullis vždycky měly. Ať se snaží sebevíc, zůstává stranou. Ullis naopak vidí mladší sestru […]
1. července, 2026 Co šeptá srdce
Krásný romantický příběh o ženské síle, která boří veškeré konvence a zavedený patriarchální řád.
Román „Co šeptá srdce“ anglické spisovatelky Janet MacLeod Trotter nabízí nádherný […]
28. června, 2026 Anna R.: osudy chalupy čp. 5
„Všichni trpíme po svém. Každý ale vidí jen sebe, své utrpení a své křivdy. A nejsnazší je odhlédnout od nich tak, že se budete nimrat v cizím neštěstí.“ – citace z knihy, str. 112 […]