Krev, monstra a cukroví

„Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas?
Přichází Vánoce, hrůz a monster čas!
Rolničky, rolničky, co to zvoní v nich?
Strašidelné ručičky krví zbortí sníh!“
– citace z knihy, str. 12 –

Autoři fantastiky se ve sborníku „Krev, monstra a cukroví“, který sestavila dvojice Petr Brožovský a Michaela Merglová, pořádně vyřádili a doslova tvorbou povídek zde uveřejněných ukojili své neortodoxní bizarní, až zvrácené představy. Jupíííí. Rozumějte, Vánoce mám celkem ráda a jako dítě jsem je samozřejmě milovala. Nicméně současná konzumní doba v celém tom vánočním čase, jenž má být opředen klidem, pohodou a pěkným chováním k bližnímu svému (jako bychom snad měli povolení se ve zbývajících dnech v roce k sobě chovat jako zvířata), mě už dost unavuje.

Dávno se nestresuji přípravou štědrovečerní večeře, protože manžel kapra nesnáší, cukroví nejí, pod stromeček si přeje zásadně „nic“ a čisto v domácnosti udržuji po celý rok. Takže se na to můžu vybodnout. Jediné, co mě deptá, a v příštím roce se při příšerných kulatinách asi zježím hrůzou, jsou moje narozeniny, které na Štědrý den slavím.

Antologie pro mne představovala únik z toho, já se omlouvám, ale často hraného cirkusu, jak je svět dokonalým místem pro život, jak nás nic netrápí a jak se máme všichni rádi. Důvod je jednoduchý – přetvářka a faleš je mi proti srsti.

Oceňuji pestrost povídek, jež nabízí náhled do světů skutečných, i těch vymyšlených. Asi každý, kdo k této knize usedle, očekává, že to nebude roztomilé a láskyplné ňuňuňu povídání o kouzlu křesťanských tradic. Ovšem, že mě některé povídky vystraší tak, že jsem se bála sundat nohy z postele, aby mě pod ni nějaká příšera nestáhla, to jsem nečekala ani já.

Většina příběhů byla se sci-fi motivy, osobně jsem dávala přednost těm více fantaskním, až hororovým.

Líbí se mi, že se autoři vesměs drží české verze Ježíška, ač v mnohých příbězích nevystupuje jako nevinné jezulátko z betlémských jesliček.

Rada na závěr: fakt nečekejte dobré konce. Smiřte se, že při čtení těchto povídek se Vánoce stanou děsivou zkušeností. Jedno pozitivum to však má. V porovnáním s tím, co zažívají protagonisté v příbězích se z vašich problémů stanou rázem malichernosti. Třeba právě toto uvědomění povede k prožití svátků šťastných a veselých.

Senzační bylo uvedení každé povídky krátkým představením autora. Trávením vánočních svátků mi byla nejblíže autorka Lucie Lukačovičová.

PS: recepty z kuchařky pro monstra a příšery zkoušet fakt nebudu, ale pokud se nějaký odvážlivec najde, budu ráda za zpětnou vazbu, jak pochoutky zachutnaly :-).

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Epocha, které antologie vydalo v roce 2023.

Denisa Šimíčková