Podvlčí

„V ošklivosti se často skrývá leccos zajímavého, co si zasluhuje opravdu prozkoumat.“
– citace z knihy, str. 15 –

Polská publicistka a spisovatelka Martyna Bunda přichází českému čtenářskému publiku představit svou novinku „Podvlčí“, kterou vydalo v roce 2024 nakladatelství Argo.

Dostáváme se do prostředí milovníků psího plemene kníračů. Sama jsem v mládí jednoho středního knírače měla, proto pro mne bylo líčení chovu tohoto plemene příjemným zpestřením a časem vhodným k zavzpomínání. V románu bylo poměrně detailně nazíráno na připouštění a následný porod štěňátek. Jako bych se tímto popisem přenesla o 25 let nazpět, kdy i naše fenka porodila šest krásných černých potvůrek, které následně při zkoumání okolního světa ničily celou domácnost. I hlavní hrdinka příběhu – Kornelie – se jednoho takového štěňátka dočká.

Kornelie už od malička milovala přírodu a zvířata, časem se u ní projevila duše umělkyně, vnímala krásu do nejmenších detailů. Právě těmito vlastnostmi učarovala místní učitelce, elegantní dámě jménem Narcisa, která si však u sousedů vysloužila dosti pochybnou pověst.

Ač měla Kornelia celkem milou matku, jež se jí dle svých možností věnovala, takovou tu něžnost a kultivovanost poznala až právě s Narcisou. Spojovala je láska ke krásným věcem a k umění celkově. I já se díky Narcise dozvěděla plno zajímavostí nejen z dějin umění, ale i o chovu psů. Jenže pozorná péče paní Narcisy probouzela v Kornelii ještě něco dalšího, něco, o čem i samotná teenagerka věděla, že je zlé a nepřirozené. V dívce to vyvolá akorát nesoulad s vlastní identitou a neochotu si připustit sexuální orientaci.

„Celý život jsem se bála, že udělám chybu. A pak jsem udělala jinou.“
– citace z knihy, str. 131 –

Na druhou stranu sledujeme narůstající žárlivost ze strany syna paní učitelky, a to právě na to, že si Kornelie uzurpuje veškerou její pozornost. Následky to bude mít fatální.

V příběhu pocítíme i lehké náznaky lesbických vztahů, ať už nejistotou pocitů dospívající dívky, či jasného vymezení Korneliiny matky.

Jaké následky bude mít Narcisino náhlé zmizení ze dne na den, aby se objevila o desítky let později za podivných okolností, kdy už je Kornelie dospělou ženou?

„Člověk, který přemýšlí o svém příkoří, ztrácí schopnosti vidět příkoří jiných.“
– citace z knihy, str. 222 –

Nevtíravou formou se v příběhu seznamujeme s prostředím a historií zámečku Podvlčí, jež se zdá býti opravdu pozoruhodným místem. S lítostí je autorkou již v úvodu románu vysvětleno, že právě tento zámeček je v současné době v naprosto desolátním stavu. Román můžeme tedy považovat za jakousi poctu tomuto místu.

Moc se mi líbilo vyprávění o tajemných štěňatech z lesa, o podivínských a nepředvídatelných genech, které si štěňata při neuváženém křížení a mísení krve s divokými jedinci odnášejí. Co už se mi tolik nezamlouvalo, byl otevřený konec, kterým byla tato kniha bohužel ukončena. Dávám přednost příběhům s jasně definovaným závěrem.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Argo.

Denisa Šimíčková