Pátek 13. – Ve finále samouci

Jak dlouho spolu hrajete a proč jste se rozhodli založit kapelu?

David: Tak hrajeme od 13. listopadu 2009, to jsme se poprvé tady nějak sešli a měli jsme kytary v ruce. Od toho je i název, Pátek 13. Byli jsme k tomu ve finále dotlačeni, protože loni byla 15. Oldies tady v Kravařích, taková akce, kterou hrají HURICÁNI (kapela, která pod svá křídla vzala tyto mladé talenty pozn. autorky) a jelikož bylo výročí, tak chtěli nějakou show, nějaké zpestření. A jelikož s nimi jezdíme a stavíme jim bedny, tak nám dali do rukou nástroje a měli jsme vlastně zkusit, zda budeme schopni něco zahrát.

Kuba: Ze začátku to byla taková recese, no a pak se to tak nějak ujalo.

David: No a jelikož nás to chytlo, tak pokračujeme. Ale důvodem byla vlastně ta 15. Oldies.

Takže jste ve všech směrech samoukové?

Jirka: Ano, ale jakoby s jejich pomocí. Trošku nám poradili, když jsme potřebovali.

David: Ale nikdo z nás noty neumí (smích), nikdo z nás na nic předtím nehrál, kromě nervů.

Kuba: No to jo, to nám jde. To hrajeme ještě furt.

Jirka: Jeden druhému. (smích)

David: Takže ve finále samouci.

Jaký styl preferujete, který máte jednoduše nejraději?

Jirka: Rock, bigbít, ten starší spíš asi.

Shodnete se ve výběru písniček?

David: Většinou ano.

Jirka: U nás je výběr písničky zatím takový, na co stačíme, ať se shodneme, ať se nám to líbí, a co jsme schopni zahrát. Protože ještě za ten necelý rok a půl co hrajeme, to ještě pořád není ono.

Takže zkoušíte především převzaté písně. Budete se v budoucnu pokoušet o vlastní tvorbu?

David: Ve výhledu, ale to je hudba budoucnosti.

Kuba: Až budeme znát noty. (smích)

Jirka: V plánu to určitě máme.

Každá kapela má většinou svého frontmana, jak to je u vás?

Jirka: Totální anarchie. (smích)

Určitě se vždy shodnete?

Jirka: Vždycky se neshodneme, ale nějak se vždycky domluvíme.

Kuba: Nějakou debatou se dostaneme k tomu výsledku.

Jirka: Ještě netekla krev, je to dobrý. (smích)

Kuba: Zastáváme názor, že moudřejší ustoupí. (smích)

Takže většina věcí se odvíjí od toho, jak rozhodnou Huricáni?

David: Jezdíme na akce, kde hrajou Huricáni, jsme pefektní parta. Zatím nemáme ani tendence si hledat vlastní akce. Jsme spokojeni, jak to momentálně funguje.

Jirka: Technicky nejsme vybaveni na to, abychom mohli být někde sami. Ale kdyby bylo kde hrát a někdo by měl zájem, snad bychom to nějak zařídili.

Kuba: A hlavně pořád hrajeme pro srandu.

A co teda plánujete na léto, na nadcházející sezónu, nějaký koncert, vystoupení na festivalu?

Kuba: Určitě budou, jsou momentálně v jednání víceméně nějaká dvě vystoupení, které by měly být jisté. Všechno vlastně je pod záštitou Huricánů, starší kapely.

David: Jisté jsou dvě hraní, to je zase stěžejní akce Kravaře Oldies a druhé hraní je v Polsku Woźniki. To je jistota.

Poslechnout si kapelu Pátek 13. už zanedlouho nebude pouhý sen, a sama můžu potvrdit, je opravdu na co se těšit. Nebuďte tedy pověrčiví a věřte, že vám tento Pátek se zakletou třináctkou přinese jen mnoho nezapomenutelných úžasných zážitků.

Lucie Steffková

Již pár měsíců se řadím mezi studenty Ekonomické Žurnalistiky na VŠB. Patřím mezi lidi, kteří se neustále smějí a snaží se vykouzlit úsměv i na jinak zabručených tváří. Miluju sport, upřímnost a nejvíce své přátele, bez kterých si život nedokážu představit. Tak to jsem já pánové a dámy, bez obalu, přesně taková, maková.