Spisovatelka Petra Dvořáková má na svém kontě již několik knih a všechny se mi líbily. Zabývá se v nich běžnými rodinnými starostmi, radostmi a životem.
V knize Pláňata je to podobně. Poznáváme zde typickou českou rodinu žijící v době komunismu, který se ale blíží ke konci a nastává pro všechny vytoužená svoboda, spousty plánů a nadějí, že životy budou mnohem lepší. Táta, máma a dvě dcery, které chodí do školy a užívají si dětských radovánek a nerozumí všemu co se kolem nich děje. Mají své dětské sny a přání. Jak roky plynou a dcery rostou, zjišťují, že ani v jejich rodině není vše zalité sluncem a že máma s tátou řeší problémy, které začínají být větší a větší a narušují tak i jejich dospívající život.
vlastní fotografie
Od prvních stránek jsem se vztekala. Ne že by se mi příběh nelíbil, právě naopak. Autorka dokázala velice čtivě vylíčit jednotlivé postavy a mě lezla na nervy hlavně maminka. Tak ukňouraného a věčně nespokojeného závistivého člověka jsem dlouho nepoznala. Všichni kolem měli vše lepší, jen ona byla chudáček. Její manžel, to byla taky postavička z komiksu. Chlap, který sice chodil do práce, ale jinak mu jeho jedinou pořádnou zábavou bylo lemtání piva. Měla jsem pocit, jako když sleduji Výměnu manželek :D česká rodinka se spoustou problémů, ale maminka se snažila dávat okolí najevo, že se mají překrásně ač jádro bylo shnilé.
Příběh je vyprávěn z pohledu několika osob. A autorce se skvěle podařilo vylíčit styl vyjadřování jedné z dcer. Ten posun s dětských let a lehce jednoduššího vyjadřování až do těch dospělých byl skvělý. Ač nejsou kapitoly nadepsány kdo zrovna příběh vypráví, tak se rozhodně neztratíte, protože na první dobrou poznáte, kdo příběh vypráví.
Děkuji Knihcentru za poskytnutí knihy k recenzi. Knihu vydalo Nakladatelství Host v roce 2023. Pokud jsem vás k přečtení knihy nalákala, zakoupíte ji zde: https://www.knihcentrum.cz/planata
14. září, 2026 Já jsem Švejk… — a to stačí.
„Mám velice rád toho dobrého vojáka Švejka, a podávaje jeho osudy za světové války, jsem přesvědčen, že vy všichni budete sympatizovat s tím skromným, nepoznaným hrdinou.“ Tak […]
11. září, 2026 Pod vodou
Do románu „Pod vodou“ jsem se pustila zrovna v době, kdy Nepálem prosvištěla blesková povodeň a zároveň si připomínáme druhé výročí nedávných povodní, které postihly severní Moravu a […]
17. srpna, 2026 Pochopit Putina
Knih, analyzujících moderní ruské dějiny, je na trhu celá řada. Přesto lze ještě napsat text, který, ač shrnuje poměrně známá fakta, dokáže do debaty vnést nové úhly pohledu. Filipu J. […]
16. srpna, 2026 Systémy něhy
Marek Šindelka
Člověk si často myslí, že minulost je za ním.
Že se odehrála, skončila a zůstala někde vzadu jako krajina za oknem vlaku.
Jenže tělo to vidí jinak.
Pamatuje […]
26. července, 2026 Zapomenutí mrtví: 54 obětí železné opory
Dvojice českých autorů – novinář a scenárista Luděk Navara a zakladatel občanského sdružení Paměť Miroslav Kasáček – vytvořili působivou publikaci „Zapomenutí mrtví“ vyprávějící příběhy […]
10. července, 2026 Hoří ti táta
Paní Hanišovou mám ráda, její romány se zaměřují na těžké společenské otázky, o kterých se nerado mluví, nerado se na ně poukazuje, avšak s titulem „Hoří ti táta“ u mne šlápla úplně […]
10. června, 2026 Jeřábi táhnou na jih
„Když jde do tuhého, může se i z největšího zbabělce klidně vyklubat největší hrdina.“ – citace z knihy, str. 209 –
Nádherně sepsaný román „Jeřábi táhnou na jih“ vypráví o podzimu […]
26. května, 2026 Vona
„Některé hlasy nezapomeneš. Mluví k tobě zevnitř, a dokud dýcháš, budou tu s tebou.“ – citace z knihy, str. 102 –
Pod šumavskou Huťskou horou se místní lidé dopustí neodpustitelného […]