Rozhovor s brněnským hráčem na didgeridoo, Daliborem Neuwirtem

Dalibore, začnu u tebe. Jsi velmi akční člověk, a to nejen na poli hudby. Je těžké všechny činnosti stíhat a naplánovat tak, aby se nekryly?

Ani ne, plánovaní je naštěstí má silná stránka a věci ohledně organizace mě moc baví, takže si hudební akce dokážu hezky seřadit.

Jak ses dostal k hraní na didgeridoo? V našich končinách se stále jedná o celkem neobvyklý nástroj.

Souhlasím. Didgeridoo jsem poprvé viděl u svého švagra a hned, jak jsem jej slyšel, naprosto mě uchvátil jeho exotický zvuk. Později jsem si „didge“ od švagra půjčil a nevrátil jsem mu ho skoro tři roky, poněvadž jsem na něj hrál aktivně každý den.

Jak dlouho ti v tomhle tempu trvalo se naučit alespoň základní techniky hraní? Bylo to těžké?

Tak třeba techniku cyklického dechu, kdy využívám svá ústa jako měch u dud pro nepřerušovaný tón didgeridoo, jsem se naučil za 6 měsíců. Docela jsem se bál, povede-li se mi vůbec naučit pořádně hrát, poněvadž jsem v té době neznal nikoho, kdo by to uměl. Nikdo mi to nedokázal vysvětlit.

Chtěl by ses někdy plně živit hudbou?

Ano, co nejdřív!

bor1V poslední době o tobě můžeme nejčastěji slyšet ve spojení s kapelou Vlčí Mág, ve které hraješ spolu s akordeonistkou Žanetou Vítovou. Jak jste se dali dohromady?

To je vtipný příběh. Žanetka totiž snila o tom, že bude hrát s nějakým didgeridoo hráčem. Dokonce nejprve složila skladbu pro takovéto uskupení, aniž by jakéhokoli hráče na didgeridoo znala. Pár měsíců na to jsme se dali do řeči, když jsem hrál v Brně na ulici – Žanetka zrovna navštívila Brno a hned jsme se potkali. Padli jsme si „do noty“ a začali spolu skládat hudbu. Během tohoto období se pak Žanetka do Brna nastěhovala a začali jsme pravidelně zkoušet a vystupovat.

Myslíš, že je možné slovy nějak charakterizovat vaši tvorbu? Na mě působí trochu jako hudba z jiných sfér, občas velmi klidně a meditačně, chvílemi naopak plná energie. Jaký je váš záměr?

Pojmenoval jsi to skvěle. Když jsme si s Žanetkou povídali o tom, jaký je náš hudební směr, shodli jsme se, že chceme hudbou provádět do vyšších rovin. Při skládání hudby se na to ale přímo nezaměřujeme, spíše se snažíme o co největší soulad všech zvuků, o jejich zvukovou syntézu. Máme radost, že naše hudba má přirozeně mystický nádech.

A i tak působí – před pár dny jsem mluvil s jedním naším fanouškem, který byl na našem koncertě v rámci festivalu Didgeridoo v Jeskyni. S nadšením nám povídal, že takový hudební orgasmus za třicet let svého života ještě nezažil. Že to pro něj byl silný mystický zážitek. (Dokonce o něm tak nadšeně hovořil své manželce, že na Vlčí Mág začala žárlit). Taková zpětná vazba nás velmi motivuje do další tvorby! (smích)

Kdo vymyslel název? Můžeme v něm hledat nějaký hlubší podtext?

Žanetka. A moc jí za to děkuju. Postupem času jsme sami byli překvapení, kolik souvislostí název naší kapely skýtá. Tak třeba – oba dva milujeme mák jako jídlo. Moc se nám líbí rostlina vlčí mák, která v létě tak nádherně zdobí obilná pole. Zároveň máme vztah k šamanskému působení hudby, takže v názvu je zahrnuta i naše mystická rovina. A ke všemu se naši přátelé shodují, že máme s Žanetkou ve tváři indiánské rysy.

Hráli jste například v bazilice v Hejnicích nebo na již zmiňovaném festivalu Didgeridoo v Jeskyni 2013 v Moravském krasu. Vyhledáváte takovéto neobvyklé prostory úmyslně nebo je to čistě náhoda?

Hrát v bazilice i jeskyni byl můj sen – a v případě jeskyně se mi to splnilo hned nadvakrát. Oba dva prostory mají něco do sebe. Kostel pro svou duchovní rovinu a mystiku, jeskyně pro svůj pravěký šamanismus. Takže ano, v takovýchto silných místech rádi vystupujeme a taky chceme vystupovat. Mým nynějším snem je udělat sňůru vystoupení po krásných moravských kostelech. A koneckonců, proč neudělat i jeskynní turné…

A jaké jsou vaše další plány a ambice do budoucna?

Rádi bychom se dostali do širšího povědomí veřejnosti a vystupovali na festivalech se vztahem k alternativě – jak doma, tak i v zahraničí.

Divácké ohlasy na vaši tvorbu jsou velmi pozitivní, bohužel pokud si vás člověk chce poslechnout mimo koncert, má v podstatě smůlu. Chystáte se v blízké době nahrát album, případně uveřejnit více „live“ nahrávek?

Určitě. Máme už dostatečný repertoár na album a po koncertě v jeskyni cítíme, že cédéčko je nezbytností. Do začátku nového roku chceme taky natočit alespoň dva hudební klipy.

1_s

Několikrát jsme s vámi mohli slyšet zpívat tvou partnerku Sašku Polarczyk, stálo tě hodně úsilí ji k angažmá ve Vlčím Mágu přemluvit?

Vůbec jsme ji nemusel přemlouvat. Chtěla vždycky zpívat vokály v alternativním hudebním uskupení. V současnosti je už součástí naší kapely a díky své vysoké úrovni a zkušenostem (Saška je profesionální operní pěvkyně, pozn. autora) pozvedá naši hudbu na další stupeň. Jen si pečlivě vybírá, kde bude a nebude vystupovat, poněvadž jí záleží právě na prostoru, ve kterém zpívá, a na tom, jaký z něj má pocit.

Můžeš jen v krátkosti představit své další projekty?

Mám svá sólová vystoupení – meditace a taneční koncerty. Pak vystupuji v duu DidgeDance s profesionální brišní tanečnicí Alexandrou Malíkovou. Posledním mým projektem je Zenový čaj, což je volné hudební uskupení, které se stále proměňuje – vždy však představuje dva hudební póly: energickou etno music a klidnou meditativní hudbu.

Zastavím se ještě u tvého pouličního hraní. Hraješ jen v Brně, nebo tě můžeme slyšet i jinde?

Jezdím i po jiných městech, nejlépe se mi hraje v Olomouci a v Ostravě. Mám rád ale i malá a příjemná města, jako například Frýdek-Místek, Rožnov pod Radhoštěm nebo Písek. Ve všech těchto místech jsou lidi méně či více zvyklí na pouliční hudebníky, většinou však nevalné kvality. Díky tomu se setkávám s velmi příjemnou zpětnou vazbou a lidi se na mě během hraní usmívají, baví se se mnou a poslední dobou mi i na sebe dávají kontakty, abych jim mohl poslat svou hudbu přes internet.

Co tě vůbec vedlo k tomu, abys na ulici začal hrát?

Asi potřeba inspirace a chuť zkusit něco nového. Poprvé jsem hrál v Ostravě asi před pěti lety a tou dobou to tam byla skutečně rarita. Byl jsem zvědavý, jak na něco takového lidi budou reagovat.

Na závěr obligátní otázka – co nového chystáš?

Chystám další vystoupení na ulici s tvořením obřích bublin. A především, chystám „světelné didgeridoo“ – konkrétně světlo, které nainstaluji do didgeridoo a které z něj bude barvami blikat a svítit tak, jak já budu hrát.

Tak přeji hodně štěstí a díky za rozhovor!

Daliborovu hudbu najdete:

http://daliborneuwirt.wix.com/didgeridoo

http:/bandzone.cz/vlcimag 

https:/www.facebook.com/vlcimag

https:/www.facebook.com/djlidu

Rate this post

Více z LaCultury...

  • O víkendu proběhne v Holešovicích pátý Knihex8. prosince, 2017 O víkendu proběhne v Holešovicích pátý Knihex Druhý prosincový víkend se uskuteční další Knihex, tentokrát již jeho páté zimní vydání s podtitulem Všichni malí nakladatelé aneb Knižní vánice. Návštěvníci se mohou těšit na […]
  • Městský dvůr v Brně se proměnil v luxusní hotel19. června, 2010 Městský dvůr v Brně se proměnil v luxusní hotel Od června 2009 funguje v centru Brna nový luxusní hotel, který vznikl rekonstrukcí zchátralého Městského dvora na Šilingrově náměstí. Comsa Brno Palace Hotel byl otevřen za nestandardních […]
  • Bard Petr Bezruč19. října, 2017 Bard Petr Bezruč Petr Bezruč. Jméno známé ze školních lavic a povinné literatury, ostatně Maryčku Magdonovou či Topiče asi měl v čítence každý z nás. Co o tomto muži ale ještě víte? U příležitosti 150 let […]
  • Za Muchou nejen do Prahy – expozice Muchových plakátů v Chrudimi 22. května, 2013 Za Muchou nejen do Prahy – expozice Muchových plakátů v Chrudimi Ačkoli nyní by mohla působit pozvánka do Regionálního muzea v Chrudimi na vystavenou sbírku originálních Muchových plakátů ve stínu velké a médiálně hojně propagované výstavy Lendlovy […]
  • Audiokniha Smrt je mým řemeslem3. května, 2024 Audiokniha Smrt je mým řemeslem Psychologický román „Smrt je mým řemeslem“ francouzského velikána Roberta Merleho patří do největších skvostů světové literární tvorby. Pamatuji si, jak jsem dílo přečetla poprvé v pubertě […]
  • 7. května, 2009 Hrdinové – konec třetí série Jak už to tak před začátkem léta bývá, musíme se rozloučit s našimi oblíbenými seriály a Hrdinové nejsou výjimkou. Dvacátým pátým dílem byla zakončena druhá půlka třetí série s názvem […]
  • Hudební festival Hrady CZ startuje na Točníku jubilejní letní „tour“  ke svému desátému ročníku7. července, 2014 Hudební festival Hrady CZ startuje na Točníku jubilejní letní „tour“ ke svému desátému ročníku Hudební festival Hrady CZ startuje jubilejní letní „tour“ 11. července na hradě Točník. Festival v rámci svého desetiletého výročí návštěvníkům nabízí větší festivalové areály a kromě […]
  • Druhý ročník mejdanu nazvanýho Halloween!12. října, 2013 Druhý ročník mejdanu nazvanýho Halloween! Bombrock records přináší po roce druhý ročník mejdanu nazvanýho Halloween night a bude to zase velké! Stejně jako loni - upejři, netopejři,superhrdinové z komiksů, pozivní zabijáci, […]
  • Vstupte do snu za bílého dne21. září, 2010 Vstupte do snu za bílého dne Po překročení prahu Jízdárny Pražského hradu objevíte nový svět, svět plný lesku, třpytu a dech beroucí krásy. V dobře hlídaných skleněných vitrínách na Vás čeká nepřeberné množství […]
  • That’s what I am…24. června, 2011 That’s what I am… I’m a teacher. I’m a writer. I’m a singer. A co dodáte Vy? Čím jste a kým jste? A jste tím rádi, nebo Vám v mysli neustále hlodá červík našeptávající, že by to chtělo změnu? Nejen na tyto […]
  • Podpis paní Hemingwayové20. června, 2014 Podpis paní Hemingwayové Ernest hemingway patří bezesporu mezi největší literární klasiky, kteří dokázali vládnout slovy a dokonalým popisem strhnout své čtnáře přímo do dění svých příběhů. Jakým byl ale mužem? […]
  • JazzFestBrno 200913. dubna, 2009 JazzFestBrno 2009 Letos se všichni milovníci jazzu mohou zúčastnit již osmého ročníku mezinárodního festivalu JazzFestBrno, který odstartuje 30. dubna. Tentokrát bude trvat dokonce skoro 11 dní, a je se […]

Jsem fotograf, publicista a muzikant na volné noze. Momentálně žiji v Brně, ale často cestuji po celém světě a čerpám inspiraci. Krom reportáží a koncertů fotím hlavně zakázkové portréty a akty, spolupracuji s Českými drahami a v rámci volné tvorby se věnuji pouliční fotografii a moderní architektuře.