Zaklínač: Konec světa / Otázka ceny

předloha: Andrzej Sapkowski
adaptace: Magdalena Saliková, Marta Krajewska
kresba: Tommaso Bennato, Matteo Bellisario

aneb Geralt není hrdina z legend. Je to chlap, který moc dobře ví, že svět žádné hrdiny nechce.

Existují fantasy světy, kde je dobro jasně oddělené od zla. Kde hrdina přijede, zabije monstrum a lidé mu poděkují. A pak je tu Zaklínač. Svět, kde je monstrum často lidštější než vesničani s vidlemi. A kde „správná volba“ obvykle znamená jen menší katastrofu.

Konec světa / Otázka ceny je možná jedním z nejlepších připomenutí, proč Sapkowskiho Zaklínač funguje i po letech tak brutálně dobře. Protože pod všemi nestvůrami, kletbami a meči nikdy nešlo hlavně o fantasy.

Šlo o lidi.

A o to, jak strašně komplikovaní umí být.

Konec světa: pohádka, která se začne kazit

„Konec světa“ zpočátku působí skoro lehce. Skoro až folklórně. Geralt a Marigold přicházejí do kraje, kde se řeší ďábel kradoucí zásoby a tropící chaos. Jenže Sapkowski nikdy nevypráví klasickou pohádku. A čím déle příběh trvá, tím víc je jasné, že „ďábel“ možná není největší problém široko daleko.

Tommaso Bennato kreslí tenhle svět nádherně špinavě. Ne jako sterilní fantasy kulisu, ale jako místo, kde je bláto opravdu bláto a kde venkov nepůsobí romanticky, ale tvrdě. Jeho práce s výrazem postav je fantastická — zvlášť u Geralta, který často řekne nejvíc právě ve chvíli, kdy neříká nic.

A právě tady komiks trefuje podstatu Zaklínače. Geralt není superhrdina. Není ani rytíř. Je to člověk, který se snaží přežít ve světě, který neustále požaduje jednoduché odpovědi na složité otázky.

A on moc dobře ví, že žádné neexistují.

Otázka ceny: osud jako past

Pak přijde „Otázka ceny“. A atmosféra se změní.

Najednou nejsme na venkově mezi povídačkami a drobnými konflikty. Jsme mezi králi, zákony, starými tradicemi a osudem, který se plíží místností ještě dřív, než někdo tasí meč.

A sakra — jak je tenhle příběh pořád silný.

Protože tady vzniká něco mnohem většího než jedna zakázka pro zaklínače. Tady se rodí budoucnost. Tady se rozjíždí domino, které jednou převrátí celý Geraltův život.

Marta Krajewska adaptaci chápe perfektně. Není uspěchaná. Dovolí scénám dýchat. Dovolí postavám být nejednoznačné. A hlavně chápe jednu důležitou věc:

Zaklínač není o akci.
Zaklínač je o napětí mezi tím, co cítíš… a co musíš udělat.

Geralt jako unavený středobod chaosu

Nejlepší na tom všem je ale pořád Geralt.

Tenhle komiks perfektně připomíná, proč je tak silná postava. Protože není cool tím hollywoodským způsobem. Není neporazitelný. Není ani emocionálně uzavřený „badass“, jak ho občas zjednodušují adaptace.

Je unavený.

Unavený lidskou hloupostí.
Unavený politikou.
Unavený tím, že svět pořád chce rozdělovat věci na monstra a lidi… zatímco on dávno ví, že hranice mezi nimi skoro neexistuje.

A právě proto funguje.

Dvě kreslířské polohy, jeden svět

Zajímavé je, jak rozdílně oba příběhy vizuálně působí — a přesto drží pohromadě.

Bennato je syrovější, zemitější.
Bellisario je elegantnější, téměř teatrální.

A paradoxně to sedí. Protože „Konec světa“ je příběh o zemi, venkově a předsudcích. Zatímco „Otázka ceny“ je příběh o moci, osudu a věcech, které začínají u hostiny… a končí válkou.

Sapkowskiho největší trik

A teď to nejdůležitější.

Sapkowski vždycky tvrdil, že nepíše o monstrech. A tady je krásně vidět proč.

Monstra jsou jen katalyzátor.
Skutečné drama vždy vzniká mezi lidmi.

Mezi tím, co chtějí.
Čemu věří.
A co jsou ochotni obětovat.

Proto jeho příběhy nestárnou. Protože pod fantasy skořápkou jsou až bolestně lidské.

Zaklínač: Konec světa / Otázka ceny není komiks o lovu nestvůr.

Je to komiks o světě, kde každá volba něco stojí.
Kde osud není romantika, ale past.
A kde Geralt z Rivie pořád znovu zjišťuje jednu nepříjemnou pravdu, že lidé často dokážou být horší než cokoliv, co žije v lese.