Zločiny ve jménu vědy

Zlociny ve jmenu vedy
Obálka knihy, Zdroj: grada.cz

Existuje hranice, kterou by vědci při cestě za poznáním nikdy neměli překročit? Lze omluvit etické prohrešky a zločiny tím, že se jich lidé dopustili v zájmu dosažení vědeckého pokroku nebo jiného vyššího cíle? A můžeme vůbec posuzovat chování a postoje lidí v minulosti na základě našich současných norem?

Na tyto i další komplikované otázky hledá odpovědi Sam Kean ve své knize Zločiny ve jménu vědy, kterou v českém překladu vydalo Nakladatelství Grada. Keanovy příběhy o vědě se objevily v prestižních časopisech jako The Best American Science and Nature Writing, The Atlantic, The New York Times Magazine, Mental Floss, Slate a Psychology Today. Jeho kniha „The Disappearing Spoon“ byla jednou z pěti nejprodávanějších knih o vědě ve výročním žebříčku společnosti Amazon a v roce 2011 ji britská Královská společnost nominovala na nejlepší populárně naučnou knihu. Další Samovy knihy byly zase nominovány na cenu za populárně naučnou literaturu amerického PEN klubu.

Sam Kean má poutavý styl psaní, rozumí vědě a je skvělým vypravěčom, a tak jsou Zločiny ve jménu vědy opravdu poutavou knihou. Každá z dvanácti kapitol se věnuje jinému historickému období a zaměřuje se na jiný typ zneužívání vědy. Lidé, kteří se popisovaných činů dopustili, byli různí – někteří měli dobré úmysly, další zas toužili po vlivu a bohatství. Dočtete se například o nacistickém mučení ve jménu vědy nebo o vykradačech hrobů, kteří chtěli ukradená těla zkoumat. Hlavní postavou jednoho z příběhů je zas americký doktor, který cestoval po celém státě a prováděl lobotomii duševně nemocných pacientů. Nechybí ani téměř neuvěřitelný příběh o vědcích, kteří se stali spiony donášející komunistickým státům.

Čtení některých kapitol je náročné, protože se věnují mučení zvířat a lidí, kteří byli – častokrát schválně – nakaženi strašlivými nemocemi. Součástí knihy jsou i pasáže o psychologických experimentech. Autor však čtenáři nevnucuje to, co si o popisovaných činech myslí on osobně, právě naopak – pouze vypráví a nechává čtenáře, aby si své názory vytvořili sami. Při psaní nezapomněl ani na kontext dané doby. Klade otázky, jak a proč se stalo, že se daný člověk rozhodl udělat to, co udělal, a nabízí podněty k zamyšlení. V dodatku nazvaném Budoucnost zločinu jsou pak naznačená nová rizika, kterým lidstvo (možná) bude muset čelit. Text je doplněný černobílými fotografiemi.

Zlociny ve jmenu vedy
Obálka knihy, Zdroj: grada.cz

Více z LaCultury...

"Nikdy nejsi moc starý na to, abys mohl začít znovu snít nebo se vydat za dalším cílem." C.S. Lewis