Zkroťte svá střeva

Po přečtení nejnovější knihy z vydavatelství Melvil pravděpodobně začnete jíst více kvašeného zelí a kysaných mléčných výrobků. Proč? Budete jimi krmit své spolubydlící, které jste možná doposud neznali – mikrobiotu.

A o co vlastně jde? Mikrobiota je termín, který nahradil dřívější nepřesný název mikroflóra, a který je souhrnným označením trilionů bakterií obývajících vaše střeva. Publikace Zdravá střeva Justina a Ericy Sonnenburgových – expertů v oblasti mikrobiologie a imunologie na Stanfordské univerzitě – vám předestře, proč by vás mělo téma střevních bakterií zajímat.

V úvodní části se dozvíte, jak vlastně střeva fungují a co jsou zač jejich mikroskopičtí obyvatelé. Až v posledních letech se totiž dozvídáme, že intestinální bakterie pravděpodobně ovlivňují náš život mnohem více, než jsme si doposud mysleli. Jejich vliv na naše zdraví je zásadní – a to platí nejen pro patogenní druhy. Ukazuje se, že existuje spojitost mezi stavem střevního mikrobiomu a zdravotními „poruchami”, jako jsou alergie, poruchy autistického spektra či rakovina. Jenže tady to nekončí – bakterie v našem střevě mohou zřejmě ovlivňovat také naši váhu, náladu a dokonce i ochotu riskovat.

Celé to začíná už příchodem na svět. Od prvních okamžiků našeho života osidlují naše útroby triliony bakteriálních společníků. Jejich počet je vlastně větší než počet buněk lidského těla! Už záležitosti jako porod přirozenou cestou nebo kojení mají významnou roli pro budoucí zdraví jedince. Absence výše zmíněných nezajistí dítěti dostatečnou mikrobiotu a vystavuje tak jeho imunitu většímu ohrožení.

Další kapitolou, která je v publikaci Zdravá střeva detailně rozebrána, jsou antibiotika a probiotika. Zatímco ta prvně jmenovaná představují pro střevní bakterie něco jako holocaust – a to zejména, jsou-li podávána již v útlém věku a opakovaně – ta druhá budou možná do budoucna sloužit jako léky na rozličné zdravotní potíže spojené s trávicím traktem, jako je syndrom dráždivého tračníku nebo dokonce obezita.

Tak jako tak, Zdravá střeva se věnují tématu, jehož výzkum je prozatím v plenkách. Řada tvrzení autorů je spíše spekulativního charakteru a spíše naznačuje spojitosti, které doposud nebyly vědecky ověřeny. To platí například o myšlence, že bakterie vylučující do lidského organismu řadu chemických substancí se rovnají v podstatě nekontrolovatelné továrně na léky a mohou (zřejmě ne zcela úmyslně) ovlivňovat mnoho funkcí v těle, včetně našeho jednání. Také téma individualizované léčby bakteriemi či boj s obezitou pomocí transplantace bakterií ze střev štíhlého jedince je prozatím spíš na úrovni „možná jednou …”

Už i to, co o střevní mikrobiotě víme nyní, je více než fascinující, a vyplývající závěr je jasný – lidé by měli více dbát na výživu slučující se s prosperitou střevních obyvatel. Velká část vyspělé západní civilizace konzumuje průmyslově zpracovaná kaloricky bohatá jídla prostá vlákniny, což má za následek vymírající kolonie mikrobů v lidských střevech.
Pokud chcete mikroskopickým obyvatelům své tělesné schránky udělat radost, a zároveň prospět svému zdraví, doporučují autoři zvýšit příjem kysaných výrobků obsahujících bakteriální kultury (kefír, jogurt, kysané zelí, kimchi) a vlákniny (celozrnné obiloviny, ovoce a zelenina). Ostatně, závěrečná kapitola knihy je tvořena recepty bohatými na mikrobí výživu. Za sebe dodávám doporučení přečíst si knihu Zdravá střeva, která vám pomůže pochopit spojení mezi vámi a obyvateli vašich střev.

Martin Mucha

Studovaný žurnalista, povoláním marketér, ve volném čase muzikant a čtenář. Nejraději čtu a recenzuji knihy o vědě, osobním rozvoji a biografie.