Člověk, umělá inteligence a svět ve 22. století

Sofie Adlerová strávila v kryogenní stázi místo půl roku více než sto šedesát let. Střet s realitou je zničující: lidé, které milovala, jsou už dávno mrtví, svět, který znala, už neexistuje, a její existence se smrskla pouze na lékařské pokusy. Všechno se však změní, když ředitelka vývoje bionických organismů zatouží posunout svůj výzkum umělé inteligence dál.

Aby přesvědčila společnost, že bioroidi mohou být stejně dokonalí jako lidé, pověří bioroida Ichira důležitým úkolem. Má najít způsob, jak Sofii začlenit do společnosti. Pokud by se to povedlo, získala by technologická korporace IGMET ještě větší vliv, než měla doposud. Sofie má vlastní hlavu i plány a rozhodne se technologickému městu ukázat, že nic jako utopie neexistuje. A je jedno, zda jí v cestě budou stát lidé nebo bioroidi. Ichirova naprogramovaná mysl není na nic z toho připravena a zákonitě tak musí dojít ke střetu. Dokud se v něm nezačne rodit vlastní úsudek…

Autorkou knihy Vypůjčený čas, která vyšla v Nakladatelství Epocha, je česká spisovatelka Zuzana Strachotová. Jejím debutem byl román Devět dní, v němž se náboženský fanatismus ve světě Citadely střetává s touhou po svobodě. Kniha zaujala mimo jiné akcí, bojovými scénami, vojenskou strategií i vztahy mezi lidmi. V roce 2019 pak navázala pokračováním nazvaným Devět nocí, jež je zároveň uzavřením příběhu. A přestože o pokračováních neuvažuje, dalším příběhům ze světa Citadely se nebrání. V listopadu 2019 vyšla v antologii Ve stínu magie její první publikovaná povídka s názvem Gienah.

Děj sci-fi románu Vypůjčený čas je zasazen do futuristické Evropy. V ní hraje obrovskou roli zejména technika, která výrazně usnadňuje životy lidí. Nemusíte se ale bát, že je kniha moc technická, a tedy těžko pochopitelná. Technická stránka světa budoucnosti je popsána srozumitelně. Autorka nezabíhá do zbytečných podrobností a soustředí se jenom na to, co je pro příběh, postavy a zápletku důležité. Na prvním místě je totiž samotný příběh, který je skvěle vystavěný, a hlavní postavy, jejichž vývoj je uvěřitelný. Zatímco v úvodní kapitole budete sledovat sledovat děj z pohledu pomocného robota, v těch dalších se střídají pohledy Sofie a Avy, ředitelky vývoje bionických organismů. Klíčovou postavou je i bioroid Ichiro, avšak do jeho hlavy nenahlédnete.

Zatímco Sofie je impulzivní, tvrdohlavá a někdy otravná (což se dá pochopit vzhledem k situaci, ve které se ocitla), Ava je vědkyně, pro kterou je vědecký výzkum zaměřený na bioroidy smyslem života. Aby dosáhla pokroku, je ochotná udělat cokoliv. Další postavy tolik prostoru nedostanou, nicméně jsou i tak zajímavé. Ať už jde o generála, který je odpůrcem bioroidů, Avinu matku, která, jak se zdá, něco ukrývá, nebo doktora toužícího zkoumat Sofii a najít vytoužený lék, jenž uzdraví lidstvo, každý z nich má na dění ve světě i vývoj společnosti odlišný názor a neváhá ho prezentovat, čímž umožňuje odhalit další aspekty autorčina univerza.

Autorka se snažila najít odpověď nejen na otázku, co dělá člověka člověkem a kam až lze zajít ve jménu vědy, ale zkoumá i vztah člověka a umělé inteligence a nastiňuje, jak by mohla vypadat budoucnost. Počítá i s faktem, že v dokonalém světě budou žít nedokonalí lidé, a nezapomíná ani na humor, kterým příběh oživuje. Nabízí také napětí, akci, detektivní vyšetřování, politické intriky a zvraty, z nichž vás mnohé překvapí. Některé dějové linky se uzavřely, pořád ale zůstává  spousta nezodpovězených otázek. Protože se jedná o první díl série, budete si muset na odpovědi ještě nějaký čas počkat. Vypůjčený čas je však návykovým a poutavým čtením, a tak budete pokračování nedočkavě vyhlížet.

Jana Mišúnová

"Nikdy nejsi moc starý na to, abys mohl začít znovu snít nebo se vydat za dalším cílem." C.S. Lewis