Příběh z popela: knihovníkova cesta za pravdou

„Příběhy se staly. Už nejdou změnit ani zvrátit. Zkrátka jsou a navždy se stávají naší součástí ve vzpomínkách. Někdy hodně bolestivých. Ale i z těch nejtemnějších jde hledat cestu ven.“
– citace z knihy, str. 174 –

Knihovník Michal dostal skvělý nápad – převyprávět příběhy z válečných a poválečných let svých čtenářů, kteří jsou ochotni se mu se svými vzpomínkami svěřit. Z úžasného nápadu, jehož hlavním cílem bylo oživit radostné, ale i bolestné vzpomínky pro další generace, se stalo sestavení pamětí jedné rodinné historie, která se ukázala jako jedno obrovské trauma. Traumatizující nejen ve vztahu k válečným krutostem, ale zejména krutostem, které jsou někteří z nás schopni tropit vůči nejbližším lidem, jež nás denodenně obklopují. Někteří své blízké zaprodají za pár grošů bez mrknutí oka.

 „Je bolestnější ráj ztratit, nebo ho nikdy nevidět?“
– citace z knihy, str. 52 –

 Rozhodně jsem nečekala, ač na to autor hned v úvodu upozorňuje, že mne „Příběh z popela“ českého knihovníka Petra Bobka tolik zasáhne a hned zkraje mi zašmodrchá střeva do jednoho velkého uzlu. Tím hůř, že se to s každou stránkou nelepšilo, ba zhoršovalo.

 „„Příběhy se staly. Už nejdou změnit ani zvrátit. Zkrátka jsou a navždy se stávají naší součástí ve vzpomínkách. Někdy hodně bolestivých. Ale i z těch nejtemnějších jde hledat cestu ven.“
– citace z knihy, str. 174 –

Knihovník Michal dostal skvělý nápad – převyprávět příběhy z válečných a poválečných let svých čtenářů, kteří jsou ochotni se mu se svými vzpomínkami svěřit. Z úžasného nápadu, jehož hlavním cílem bylo oživit radostné, ale i bolestné vzpomínky pro další generace, se stalo sestavení pamětí jedné rodinné historie, která se ukázala jako jedno obrovské trauma. Traumatizující nejen ve vztahu k válečným krutostem, ale zejména krutostem, které jsou někteří z nás schopni tropit vůči nejbližším lidem, jež nás denodenně obklopují. Někteří své blízké zaprodají za pár grošů bez mrknutí oka.

„Je bolestnější ráj ztratit, nebo ho nikdy nevidět?“ – citace z knihy, str. 52 –

Rozhodně jsem nečekala, ač na to autor hned v úvodu upozorňuje, že mne „Příběh z popela“ českého knihovníka Petra Bobka tolik zasáhne a hned zkraje mi zašmodrchá střeva do jednoho velkého uzlu. Tím hůř, že se to s každou stránkou nelepšilo, ba zhoršovalo.

„Zlo není někde ve vzduchu, předávané z minulosti. Ani z kostí mrtvých. Ale hlavně v člověku… živém člověku.“
– citace z knihy, str. 88 –

Michal je knihovník, kterému se v rámci osvětového programu svěřuje jeden ze čtenářů s temnou minulostí. Do toho mu někdo zanechá u výpůjčního pultu deník, který osud zpovídaného čtenáře nepěkně dokresluje. My tak dostáváme příběh o tom, co dokáže napáchat lživé tvrzení a poupravená pravda. Lži, které mohou vyústit až v několik strašlivých tragédií.

„Na životě je nejtěžší a nejbolestnější, že nikdy nevíme, kdy toho, koho milujeme, vidíme naposledy.“
– citace z knihy, str. 56 –

Člověk je opravdu titěrná figurka na ohromné šachovnici, jež si však svévolně hraje na pánaboha a rozhoduje o bytí a nebytí jiných jedinců, vědomě na bezbranných páchá bolest a jiné neslýchané zrůdnosti, jež nemají v živočišné říši obdoby! Stydno je mi za každého, kdo nelidsky zachází s čímkoli živým. Válka neválka, nikdo a nic nám nedává právo bezcitně rozhodovat o čistých duších.

Během čtení mě přepadaly chmurné myšlenky. Kolik podobně hrůzných příběhů se odehrálo a my o nich nemáme ponětí, a třeba se týkají i našich předků, našich sousedů…

Kéž by jednou lidstvo došlo k poznání, že láska je tou správnou cestou. Bohužel však nemůžeme po někom, kdo nikdy nepoznal tu základní lásku (ať už mateřskou, sourozeneckou, mileneckou či přátelskou), chtít, aby miloval ty, ke kterým ho žádný vztah neváže…

„K tomu hezkému nás zpravidla přivádí něco zlého.“
– citace z knihy, str. 188 –

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Epocha.