Od vyspělých civilizací k politickému hnutí I.

V 11.  – 13. století se na území dnešní Latinské Ameriky nacházely vyspělé civilizace. Na území dnešního Mexika, Guatemaly, Hondurasu a části Salvadoru se nacházela Aztécká říše, území dnešního Peru ovládli Inkové. Obě tyto civilizace znaly takové materiály, jako jsou kámen, vzácné kovy a polodrahokamy (Aztékové hojně využívali k výrobě obětních nožů a mozaik obsidián). Základním zdrojem obživy bylo kromě zpracování drahých kovů a polodrahokamů zemědělství, vedle těchto činností představovaly významný zdroj financí a materiálu výboje do okolních městských států – podrobené oblasti musely platit tribut v podobě daní a pravidelných dodávek uměleckých předmětů, otroků a dalších materiálů. V čele těchto států stál panovník (tlatoani, inka), který byl zároveň i zástupcem nejvyššího božstva na zemi a velitelem vojsk. Státy byly vnitřně rozčleněny do rodových občin (aylu, calpulli), které se staraly o přerozdělování vyprodukovaných produktů, sociální zabezpečení svých starých a nemocných členů, vzdělání mladé generace a náboženské záležitosti. Styčným bodem mezi občinami a panovníkem byli stařešinové volení každou z rodových občin a vysíláni do státní rady. Jak aztécká, tak incká říše však byly v 16. století vyvráceny Španěly (1525 aztécká a 1531 incká říše).

Po nastolení koloniální nadvlády zůstaly rodové občiny zachovány, ztratily však vliv na náboženské záležitosti a výchovu mladé generace. Indiáni byli přidělováni conquistadorům v rámci encomeniendy (pracovní povinnosti indiánů výměnou za křesťanskou výchovu poskytovanou Španěly) a později i repartimienta (přidělování pracovní síly conquistadorům). Byla rovněž zavedena pracovní povinnost (mita) a povinnost platit daně, těmto povinnostem se však mohli vyhnout pouze indiánští míšenci, které jejich otec uznal jako legitimní potomky. Ti se pak stávali majordomy či řemeslníky.  S příchodem liberálních myšlenek z Evropy v 19. století krátce po získání nezávislosti států Latinské Ameriky na evropském centru se změnilo i postavení indiánů – byla zrušena encomenienda, mita a v rámci liberálních myšlenek i zbytky rodového zřízení.  Zrušení rodových občin znamenalo rozvrácení tradiční indiánské kultury a ekonomiky.

Vznik a vývoj indiánského hnutí a indigenismu jako myšlenkového směru ovlivnily jak vnitropolitické, tak mezinárodněpolitické změny. Vůdcové bojů za osvobození států Latinské Ameriky od koloniální nadvlády se odvolávali na indiánskou historii, vznikala umělecká díla s indiánskou tematikou, různé mozaiky, atd. V mezinárodním kontextu znamenala ztráta vlivu Španělska a Portugalska na státy Latinské Ameriky nastolení politického a ekonomického  vlivu Velké Británie,  spojence kreolů v boji za nezávislost a po skončení první světové války přechod pod ekonomický i politický vliv Spojených států amerických, který přetrval až do druhé poloviny 20. století a počátku 21. století.  (pokračování příště)

Andrea Vyhnalíková

Pracující student. Píše převážně o knížkách, politice a Latinské Americe.