On, Ona a Oni – Hunger Games byly pouhým večerníčkem

Za nedobytnými stěnami Dómu žije On – Partridge Willux, syn mocnáře, který se rozhodně netouží stát jedním z vyvolených hrdinů nového světa. Venku za hradbami bojuje o přežití Ona – šestnáctiletá Pressia, která se odmítá podrobit vládnímu programu. A mezi nimi stoji Oni – revoluční organizace OSR a hlavouni z Dómu, řídící lidské životy jako vodicí loutky.

Po otevření prvního dílu z třídílné série Julianny Baggotové se ocitnete daleko v budoucnosti, která ani zdaleka není růžová. Na zemi došlo k explozím, zničily téměř všechno, co známe. Lidé i zvířata splynuli se svým okolím a zmutovali – mezi nimi i Pressia. Navíc jí právě bylo 16 a tak se ocitá na seznamu k odvedení do vojenského výcviku OSR. Nezbývá než se tomu postavit a před OSR utéct. Při útěku se samozřejmě setkává s Patrigem, ale nebojte se, tentokrát žádná láska na první pohled. Od toho tu máme jiné postavy.

Ačkoli sci-fi je pro mě méně oblíbeným bratříčkem fantasy, musím se přiznat, že jsem se znenadání ocitla za polovinou knihy a do dvou dní jsem ji měla přečtenou (pro rýpaly podotýkám, že se nejedná o úzkou novelku, ale o román s počtem 475 stran). Děj knihy je psaný strhujícím tempem, kapitoly střídavě sledují příběh vyčleněné dívky toužící po normálním životě, který byl předtím, a umělým kódováním geneticky zdokonalovaného chlapce, který tajně hledá pravdu o své zemřelé matce. Jenže je skutečně mrtvá? Oba osudy spojuje zakořeněná touha po návratu ztracené životní úrovně naší doby a především revolta proti zásadám nastávajícího režimu.

Může se snadno stát, že vám styl autorky přesto místy poleze na nervy. Neustále na pozadí příběhu bliká kontrolka: Važme si toho, co máme, dokud to máme. Jenže když se zamyslíte… ony se ty zdánlivě šílené vynálezy vážně postupně objevují v našem životě. Mobilní telefony, videohovory, jídla připravovaná z prášku, špičková mikro technika videokamer nebo odposlechových zařízení, nic co by nás překvapilo. Už jste se dnes podívali z okna? Letní slunce zahání lidi do stínů stromů v parku, kde si na prolézačkách s pískotem hrají děti, a oni kolem nich spěchají dohonit své myšlenky nebo se naopak jen tak poflakují po lavičkách. Právě takové drobné vzpomínky motivují hrdiny románu, aby se nenechali zlomit a znovu vytvořili svět vhodný pro život, jenž je možný žít plně a s radostí. Kde se dá jít večer s holkou do kina nebo s partou na pivo.

Začátek trilogie byl poutavý a stihlo se v něm odehrát mnoho věcí. Na scéně se smysluplně objevují postavy a našeptávájí čtenáři hádanky, co by se mohlo odehrávat dál. Co se ale odehraje v dalších dílech zůstává záhadou.

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.