Dým nad Březinkou

Dym nad Brezinkou
Dym nad Brezinkou

„Kde jsi, neboť Tě nevidím, ó Pane.“
– citace z knihy, str. 338 –

Seweryna Szmaglewska vstoupila do bran pekla jménem Osvětim roku 1942 a měla štěstí (?), že jej po třech letech živoření také opustila. Právě díky její nezdolné síle a přesvědčení, že se musí svět dozvědět, co se za pekelnými branami, směle hlásící motto „Práce osvobozuje“, odehrávalo, rozhodla se své nejčernější vzpomínky na pobyt v tomto ďáblově chřtánu sepsat formou pamětí, nebo chcete-li formou historického románu, který vychází pouze a jen z faktů, jež autorka sama buď zažila, nebo na vlastní oči vypozorovala.

Ráda bych se vyjádřila k prologu samotné knihy, protože jsem asi ještě nikdy nečetla dojemnější. Od úvodního slova mi vyhrkly slzy do očí a držely se mojí tváře i dlouho poté, co jsem tento silný příběh dočetla. A že šlo o těžké čtení, je zcela jasné.

Stroze, avšak naprosto výmluvně, se autorce podařilo veškeré dění vylíčit totálně zdrcující formou. Přibližuje čtenáři podmínky, které v Březince panovaly. Podává svědectví o nelehkém každodenním životě vězňů, který byl v zásadě poznamenaný zejména těmito úkony – sháněním jídla a oblečení a bojem proti mnoha nemocem. Ze všeho nejhorší byl nikdy nekončící pocit hladu a nepředstavitelná únava z nesmyslné, fyzicky i psychicky náročné nucené práce, z které se mnohdy vězni vracejí mrtví na hřbetech svých druhů. Hygiena, výživa nebo snad teplé a čisté oblečení? Tyto čtyři pojmy vězni znají jen ze svého minulého života. Do toho všeho se mnozí esesmani rádi pouštěli do týrání vězňů, činili tak abnormálním bitím i trýznivým mučením. Dle slov autorky byl však prý ze všeho nejhorší pohled na šílenství, které se odehrávalo mezi vlakovou stanicí a krematorii.

Že příběh končí pozvolnou evakuací tábora před příchodem spojenců, nás sice může trošku utišit, ale pocit bezmoci vás ještě dlouho neopustí.

Holokaust mě zajímá již delší dobu, vlastně od dob, kdy mi o této hrůzné a nepochopitelné etapě lidské historie vyprávěl dědeček. Knih mám k tématu načtených hromadu, přesto se nikdy nezbavím toho srdcebolného pocitu, který mnou prostoupí při jakékoli zmínce o těchto zvěrstvech. Z každého svědectví mě mrazí po celém těle.

Kniha Dým nad Březinkou je napsána dobovým jazykem, a to pěkně začerstva, autorka je sepsala pouhé 2 roky po skončení války. Všechno v knize je popsáno z první ruky, kdy zášť pracovala na plné obrátky, a to zcela oprávněně. O to cennější jsou tyto bezprostřední výpovědi, ač jsou některá data, tak jako je tomu i případě této knihy s uvedenou statistikou zavražděných hned na začátku vyprávění, nepřesná.

Toto jsou díla, vzpomínky, memoáry, příběhy, na které se nesmí nikdy zapomenout! Nepochopitelné, že toto někdo mohl přežít. Nepochopitelné, že toto je člověk člověku schopen provést…

Román vydalo v roce 2023 nakladatelství Garamond. Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Albatrosmedia.cz.

Rate this post

Více z LaCultury...

  • Volyňská rapsodie4. září, 2023 Volyňská rapsodie Už samotný „rozjezd“ nového románu „Volyňská rapsodie“ známé české autorky Anny Strnadové byl nesmírně bolavý a strach, co mě čeká dále, se neustále stupňoval. O to víc, co jsem shlédla […]
  • Rebelské srdce11. srpna, 2023 Rebelské srdce „Ve velkém koloběhu světa naše chyby nejsou důležité. Ale naše vítězství jsou. A tou nejdůležitější věcí je být důležitý právě ve chvíli, kdy tvoje důležitost může prospět největšímu […]
  • Dračí královna28. června, 2023 Dračí královna „Musí se často měnit ten, kdo chce být stále moudrý.“ – Konfucius, citace z knihy, str. 129 – V románech přímo miluji střídání přítomností s minulostí a nejinak je tomu i v druhé knize […]
  • Dcery dvouhlavého draka20. června, 2023 Dcery dvouhlavého draka „Když se nepoučíme z historie, jsme odsouzeni k tomu ji opakovat.“ - George Santayana - str. 386 Autor románu „Dcery dvouhlavého draka“ William Andrews se nechal inspirovat skutečnými […]
  • Prameny Vltavy26. května, 2023 Prameny Vltavy „Šumaváci, divný to lidský druh s náturou tvrdší než to zdejší modřínové dřevo.“ – citace z knihy, str. 295 – Ufff, jsou knihy, které vám vezmou dech. Jak o nich psát? Přesně takovou […]
  • Kdo odejde, už se nevrací11. května, 2023 Kdo odejde, už se nevrací Přiznám se, jsem ateistou, ale otázky týkající se víry mě neskutečně zajímají. Nikomu nic nevymlouvám, nikomu se nepošklebuji, ba naopak, jsem zvědavá, co takové pravé vyznání pro věřící […]
  • Aleksandra: ukrajinská rodinná sága19. března, 2023 Aleksandra: ukrajinská rodinná sága „Opět přišla doba síly. Rusové bojují s Ukrajinci. S bratry. Doba naděje byla nahrazena dobou strachu. Doba se vrátila zpět.“ – citace z knihy, str. 8 – Od tohoto románu z produkce […]
  • Rozpůlený dům28. prosince, 2022 Rozpůlený dům "Člověk by neměl svoje štěstí stavět na neštěstí druhých."- citace z knihy, str. 267 - V úvodu samotného tzv. "famílienrománu" je nám přiblížen zapeklitý romantický mnohoúhelník mezi […]
  • Musím tě zradit14. října, 2022 Musím tě zradit „Život v Bukurešti byl jako život v černobílé fotografii. Život ve studených odstínech šedi.“ – citace z knihy, str. 29 – Na památku statečným rumunským studentům napsala skvělá americká […]
  • Pět Číňanů oběšených v Idahu11. října, 2022 Pět Číňanů oběšených v Idahu Zcela neotřelý pohled na historické události souvisejících s rasistickými útoky vedenými proti obyvatelům čínského původu v USA přináší čínsko-americká spisovatelka Jenny Tinghui Zhang ve […]
  • Vítr to ví, aneb další cizinka13. dubna, 2022 Vítr to ví, aneb další cizinka Romantický příběh se odehrává v USA a Irsku. Mladé Ann umírá její milovaný děda na rakovinu. Po jeho smrti se vydává do Irska, kde děda vyrůstal a žil. Objevuje tu záhadné jezero, které ji […]
  • Recenze knihy Poslední slib5. dubna, 2022 Recenze knihy Poslední slib Nejnovější román úspěšné anglické spisovatelky Kathryn Hughes „Poslední slib“ nás zavede do tajemna skrývajícího se v osobních vztazích ústředních postav, které překypují nečekanými […]