Dým nad Březinkou

Dym nad Brezinkou
Dym nad Brezinkou

„Kde jsi, neboť Tě nevidím, ó Pane.“
– citace z knihy, str. 338 –

Seweryna Szmaglewska vstoupila do bran pekla jménem Osvětim roku 1942 a měla štěstí (?), že jej po třech letech živoření také opustila. Právě díky její nezdolné síle a přesvědčení, že se musí svět dozvědět, co se za pekelnými branami, směle hlásící motto „Práce osvobozuje“, odehrávalo, rozhodla se své nejčernější vzpomínky na pobyt v tomto ďáblově chřtánu sepsat formou pamětí, nebo chcete-li formou historického románu, který vychází pouze a jen z faktů, jež autorka sama buď zažila, nebo na vlastní oči vypozorovala.

Ráda bych se vyjádřila k prologu samotné knihy, protože jsem asi ještě nikdy nečetla dojemnější. Od úvodního slova mi vyhrkly slzy do očí a držely se mojí tváře i dlouho poté, co jsem tento silný příběh dočetla. A že šlo o těžké čtení, je zcela jasné.

Stroze, avšak naprosto výmluvně, se autorce podařilo veškeré dění vylíčit totálně zdrcující formou. Přibližuje čtenáři podmínky, které v Březince panovaly. Podává svědectví o nelehkém každodenním životě vězňů, který byl v zásadě poznamenaný zejména těmito úkony – sháněním jídla a oblečení a bojem proti mnoha nemocem. Ze všeho nejhorší byl nikdy nekončící pocit hladu a nepředstavitelná únava z nesmyslné, fyzicky i psychicky náročné nucené práce, z které se mnohdy vězni vracejí mrtví na hřbetech svých druhů. Hygiena, výživa nebo snad teplé a čisté oblečení? Tyto čtyři pojmy vězni znají jen ze svého minulého života. Do toho všeho se mnozí esesmani rádi pouštěli do týrání vězňů, činili tak abnormálním bitím i trýznivým mučením. Dle slov autorky byl však prý ze všeho nejhorší pohled na šílenství, které se odehrávalo mezi vlakovou stanicí a krematorii.

Že příběh končí pozvolnou evakuací tábora před příchodem spojenců, nás sice může trošku utišit, ale pocit bezmoci vás ještě dlouho neopustí.

Holokaust mě zajímá již delší dobu, vlastně od dob, kdy mi o této hrůzné a nepochopitelné etapě lidské historie vyprávěl dědeček. Knih mám k tématu načtených hromadu, přesto se nikdy nezbavím toho srdcebolného pocitu, který mnou prostoupí při jakékoli zmínce o těchto zvěrstvech. Z každého svědectví mě mrazí po celém těle.

Kniha Dým nad Březinkou je napsána dobovým jazykem, a to pěkně začerstva, autorka je sepsala pouhé 2 roky po skončení války. Všechno v knize je popsáno z první ruky, kdy zášť pracovala na plné obrátky, a to zcela oprávněně. O to cennější jsou tyto bezprostřední výpovědi, ač jsou některá data, tak jako je tomu i případě této knihy s uvedenou statistikou zavražděných hned na začátku vyprávění, nepřesná.

Toto jsou díla, vzpomínky, memoáry, příběhy, na které se nesmí nikdy zapomenout! Nepochopitelné, že toto někdo mohl přežít. Nepochopitelné, že toto je člověk člověku schopen provést…

Román vydalo v roce 2023 nakladatelství Garamond. Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Albatrosmedia.cz.

Rate this post

Více z LaCultury...

  • Recenze audioknihy Zpověď inkvizitora29. února, 2024 Recenze audioknihy Zpověď inkvizitora Pokud jste milovníky díla Václava Kaplického „Kladivo na čarodějnice“ a pokud vás neznechutilo přečíst si originální znění „Malleus maleficarum“, pak zbystřete! „Zpověď inkvizitora“ z pera […]
  • Žena průkopníka: příběh lobotomie19. února, 2024 Žena průkopníka: příběh lobotomie Román „Žena průkopníka: příběh lobotomie“ se odehrává v době, kdy ženy bojovaly za svá práva, homosexualita byla hodna k odsouzení a pohrdání a žena v řídící funkci byla naprostou raritou. […]
  • Jeho království25. prosince, 2023 Jeho království „Velkolepé svědectví o tom, jak víra v Krista obživla a vzkvetla, a to za pouhých čtyřicet dní od jednoho Pesachu až k Letnicím.“ – The New York Times Book Review – Hodnotit román, který […]
  • Chybějící světlo21. listopadu, 2023 Chybějící světlo „Nehledej smysl nikde a v ničem. To teprve člověk dává smysl sobě i věcem, které dělá. Člověk dává smysl tomu, koho miluje.“ Jedná z nejtěžších knih tohoto roku, která mi šťastnou náhodou […]
  • Dlouhý okvětní plátek moře22. října, 2023 Dlouhý okvětní plátek moře „Srdce je jen sval a všechny záhady s ním spojené jsou produktem lidské fantazie.“ – citace z knihy, str. 288 – Líbily se vám Mlčící fontány od skvělé Ruty Sepetys? Tak tohle je další z […]
  • Jak milovat svoji dceru14. října, 2023 Jak milovat svoji dceru Přiznám se, že tato knížka byla pro mne malinko oříškem. Ze začátku mě příběh vtáhl a držel laťku vysoko v tom smyslu, že mě každá kapitola navnadila na další a nutilo mě to pokračovat ve […]
  • V zapomnění10. října, 2023 V zapomnění „Revoluce nepřináší rovnost. Ženy jsou neviditelné vždycky.“ – citace z knihy, str. 171 – Přiznávám, že od puberty jsem přečetla opravdu dlouhou řádku beletristických knih, románů […]
  • Volyňská rapsodie4. září, 2023 Volyňská rapsodie Už samotný „rozjezd“ nového románu „Volyňská rapsodie“ známé české autorky Anny Strnadové byl nesmírně bolavý a strach, co mě čeká dále, se neustále stupňoval. O to víc, co jsem shlédla […]
  • Rebelské srdce11. srpna, 2023 Rebelské srdce „Ve velkém koloběhu světa naše chyby nejsou důležité. Ale naše vítězství jsou. A tou nejdůležitější věcí je být důležitý právě ve chvíli, kdy tvoje důležitost může prospět největšímu […]
  • Dračí královna28. června, 2023 Dračí královna „Musí se často měnit ten, kdo chce být stále moudrý.“ – Konfucius, citace z knihy, str. 129 – V románech přímo miluji střídání přítomností s minulostí a nejinak je tomu i v druhé knize […]
  • Dcery dvouhlavého draka20. června, 2023 Dcery dvouhlavého draka „Když se nepoučíme z historie, jsme odsouzeni k tomu ji opakovat.“ - George Santayana - str. 386 Autor románu „Dcery dvouhlavého draka“ William Andrews se nechal inspirovat skutečnými […]
  • Prameny Vltavy26. května, 2023 Prameny Vltavy „Šumaváci, divný to lidský druh s náturou tvrdší než to zdejší modřínové dřevo.“ – citace z knihy, str. 295 – Ufff, jsou knihy, které vám vezmou dech. Jak o nich psát? Přesně takovou […]