Krabice jménem Seville na Roxy prosycená životem

Říká se, že když umíráte, proběhne vám před očima celý váš život jako film. Všechny dobré i špatné vzpomínky. Jenže co když má vaše paměť kapacitu jen pár sekund? Tak je na tom totiž Ian, který pozoruje život za okny, podél nichž se přibližuje k chodníku. Nekřičí ani nemá zavřená víčka. Zlaté rybky totiž žádná nemají. Co viděla rybička, když padala z 27. patra, prozradí Bradley Somer – ve své nové knize Ryba jménem Ian.

Ian je zlatá rybka, kterou romantická Kate koupila svému příteli Connorovi. Connor je opravdu atraktivní akademický pracovník a nemá o ženy nouzi. Lichotí mu, když sousedi nastaví dalekohled na jeho byt. Nerad ale předvádí své sexuální výkony před Ianem, a tak ho přestěhuje na balkon svého bytu ve 27. patře. Výhled pro rybu naprosto neobvyklý. A navzdory kratičké paměti, tepe v Ianově mysli jediné slovo: SVOBODA.

A zatímco čtenář putuje jednotlivými patry i osudy lidí v domě Seville na Roxy, tiše žasne, co všechno se odehraje během méně než třiceti minut. Jak dokáže výpadek výtahu ovlivnit život mnoha lidí. Proč křehkou Kate rozzuří růžová košilka tak, že dokáže vyběhnout do nejvyššího patra? Co se skrývá v balíčku, kterého se hřmotný Gareth láskyplně dotýká očima a nemůže se dočkat, až jej doma svátečně rozbalí? Jaké dobrodružství čeká osamělého správce Jimeze? Co si se svou agorafobií počne Claire, když na její dveře neodbytně buší nezvaní hosté? Dokáže dvanáctiletý Herman, jenž stále omdlévá, asistovat domácímu porodu? Dokáže místní bůh sexu, Connor Radley, skutečně milovat?

„Jen Seville na Roxy může znát všechno, co se kdy stalo a co se kdy stane mezi jejími zdmi, pod její střechou a nad jejími garážemi. Budova stojí, u paty připoutaná ke svému stínu v ubývajícím světle, jediný svědek toho, že žádný člověk nežije svůj život sám, všichni žijeme společně. Je to němá stráž, která zaznamenává tento fakt a všechno ostatní.“ Úryvek s. 281-282

Přiznávám, že jsem čekala humorné, lehké čtení na deku k vodě, jen nějaké ty povídky o všedních lidských životech s nevšední pointou. Bradley Somer mě ale překvapil. Stvořil dobře propojenou mozaiku okamžiků odehrávajících se v jedinečném mikrosvětě. Kapitoly se prolínají tak, že se do situace mezi přítomnými lidmi vžijete vícekrát, pokaždé v kůži jiného člověka a dokážete se tak vžít do zcela jiné hloubky situace.

Ostatně právě „trojrozměrné vnoření do děje“ je autorovou specialitou. Bradley Somer publikoval celou řadu úspěšných povídek a velmi dobře si vedl i jeho román Imperfections (2012). Skvěle našlápnuto má i Ryba jménem Ian, jejíž práva na překlad byla obratem prodána do 15 zemí a vyšla také jako audiokniha.

Musím uznat, že spokojená jsem byla i s tištěnou podobou knihy, která se nese v duchu hesla: „V jednoduchosti je krása“. Prostá veselá obálka, kabelkový formát A5, pevná vazba, recyklovaný papír s dobře čitelným písmem a jedno milé překvapení. Úsměvná grafická perlička v podobě kresleného mini filmu, jaké jsme si kreslili na základce, a spustíte jej rychlým prolistováním knihy. Na okrajích stránek se vám promítne padající rybka.

Ryba jménem Ian je ve výsledku příjemnou sbírkou, u které stojí za to vydržet. Patrně se nebudete každou chvílí lámat smíchy ani zadržovat dech napětím, ale snadno začnete s postavami sympatizovat a vybrané okamžiky v závěru dokáží člověka přivést až k sentimentálnímu zamlžení očí a laskavému úsměvu.

zdroj obrázku: neoluxor.cz

Bradley Somer: Ryba jménem Ian

Metafora

Praha 2015

284 s.

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.