Vzpomínky na Sýrii

Vynikající knihu českého arabista a orientalisty Miroslava Belicy, který dlouhé roky působil jako diplomat v řadě zemí Blízkého východu, vydalo v roce 2021 nakladatelství Epocha. Autorova vášeň pro Blízký východ je čitelná z každého napsaného slova, a ačkoliv je jeho srdci tato turbulentní oblast světa blízká, z popisovaného jsem necítila žádné idealistické, srdce rmoutící výlevy. Ba naopak, čekalo mě realistické a pro laika dost jasně představitelné líčení dramatického vývoje plného eskalujících konfliktů v jedné z mnoha zemí, ve které strávil roky profesního, ale i osobního života.

Kniha v sobě již v názvu nese očekávání osobnějšího rázu. V první polovině knihy se více než o vzpomínky autora jedná o poměrně podrobné vylíčení moderních dějin Sýrie. K té se ubírá hlavně z důvodu pochopení současného stavu, který v zemi panuje. Jsem za to vděčná, protože jako člověk, který se sice o dění v této oblasti zajímá, přeci jen postrádám, či si ráda připomenu základní vývojové linky tohoto orientálního státu. Zaměřuje se zejména na to, jaká byla země a situace v ní za doby jeho působení se situací, která v zemi panuje dnes, doslova od dob baasistického arabského socialismu až k vytvoření Islámského státu. Věnuje se politickým, náboženským a kulturním změnám, dostatečný prostor je dán i představení osoby bývalého syrského prezidenta Hafíze Asada a jeho synům. Jednotlivé kapitoly jsou následně protkány autorovými paměťmi, vzpomínkami a postřehy, kdy začal v Damašku působit jako tiskový a kulturní atašé. Některé zážitky jsou úsměvné, při některých trnete hrůzou.

Podstatnou část knihy věnuje Belica i přiblížení zahraničního vměšování světových velmocí do fungování Sýrie, které vyústilo v celonárodní katastrofu. Co si budeme nalhávat, islamisti byli Západem často finančně i materiálně podporováni. Není se pak co divit, že ve vyspělé zemi, kolébce křesťanské civilizace, zavládly zpět doslova středověké pořádky.

Další informace o knize a ukázku k přečtení naleznete na webu nakladatelství Epocha – zde.

Dost velkým překvapením pro mne bylo zjištění, jak významným hospodářským a obchodním partnerem byla Sýrie pro tehdejší Československo. Že dokonce existovalo oblíbené úsloví, které naše země spojovalo v boji proti imperialismu – tzv. v jednom zákopu.

Líbilo se mi líčení života pracovníků na československé ambasádě v Damašku. Lidé si často představují, že jde o snovou práci. Pravda je však mnohdy jiná, zejména pak v zemích s podobně vypjatou atmosférou.

Kniha je doplněna o bohatý obrazový materiál a množství zdrojů, ze kterých autor čerpal a na které dále odkazuje případné zvídavé duše.

Na závěr je vhodné připomenout, že Miroslav Belica získal v roce 2018 cenu Egona Erwina Kische za své dílo Praha na hřbitově metropolí v kategorii popularizace válečných dějin.

Denisa Šimíčková