Na tradici přírodní a milostné poezie lze navázat i v soumračné době.Důkazem je kniha Tanec světla, první sbírka básnířky Anny Pokorné.
V jejích básních se prolíná láska k člověku i přírodě, míhají se zde rozličná zvířata a mezilidské vztahy mají tu nejvyšší hodnotu. Ona láska prostupující všemi texty je bezpodmínečná a neironická: „Bože! Bože! život a všechno, / chtíč a plameny žita v ječmeni, třesoucí se větve březu a řev a řvoucí vichřice říká, miluju tě.“ Odvaha odhalit ty nejprostší city a myšlenky působí v záplavě ponurých vizí jako zjevení.
Anna Pokorná pochází z Brna. Svou poezii, kterou začala psát pod pseudonymem Karmanova čára (odkaz na Kármánovu linii, která dělí atmosféru Země od zbytku vesmíru), publikovala v časopisech Host, Tvar a Ink. Kromě psaní se věnuje také tvorbě koláží a meditaci. Její debutovou sbírku Tanec světla vydalo Nakladatelství Host.
Básně z této sbírky si vás okamžitě podmaní nejen svou křehkostí, ale i sílou svého poselství. Jsou psané volným veršem a důležitou roli v nich sehrává příroda a láska. Básnické prostředky, které autorka použila, jsou originální a neotřelé a vytvářejí snovou atmosféru. Při čtení se tak ocitnete na louce, v horách či u potoka, kde budete pozorovat, jak se kolem vás odehrávají prosté zázraky. Příroda zde však neslouží pouze jako kulisa, ale je prezentována jako neoddělitelná součást života a zdroj, v němž – stejně jako v mezilidských vztazích – lze nalézt naději a smysl.
K jedinečnosti sbírky přispívá i autorčina otevřenost a autenticita. Její hlas je v básních upřímný, intenzivní a odvážný a mezi řádky připomíná, že i v těžkých a nejistých časech je to právě láska k člověku a přírodě, která je tou nejsilnější jistotou. Pokud máte náladu na pár veršů, sáhněte po sbírce Tanec světlem. Mě tato sbírka nadchla a považuji ji za jednu z nejlepších knih, které jsem v roce 2025 pročetla.
4. září, 2025 „Ptej se. Malé věci odpoví.“
Chcete nahlédnout do tmavých proluk, koutů, kumbálů, ale především do nesamozřejmých souvislostí? Naberte odvahu, sáhněte po sbírce Přímluva za malé věci a podívejte se.
Uvidíte […]
22. října, 2026 Rány
Druhý díl série „Vrány“ vynikající české autorky Petry Dvořákové nese název „Rány“ a je stejně depresivní jako jeho předchůdce.
„Tak nám Baruna uletěla“ – tím celý příběh začíná. […]
14. září, 2026 Já jsem Švejk… — a to stačí.
„Mám velice rád toho dobrého vojáka Švejka, a podávaje jeho osudy za světové války, jsem přesvědčen, že vy všichni budete sympatizovat s tím skromným, nepoznaným hrdinou.“ Tak […]
11. září, 2026 Pod vodou
Do románu „Pod vodou“ jsem se pustila zrovna v době, kdy Nepálem prosvištěla blesková povodeň a zároveň si připomínáme druhé výročí nedávných povodní, které postihly severní Moravu a […]
17. srpna, 2026 Pochopit Putina
Knih, analyzujících moderní ruské dějiny, je na trhu celá řada. Přesto lze ještě napsat text, který, ač shrnuje poměrně známá fakta, dokáže do debaty vnést nové úhly pohledu. Filipu J. […]
16. srpna, 2026 Systémy něhy
Marek Šindelka
Člověk si často myslí, že minulost je za ním.
Že se odehrála, skončila a zůstala někde vzadu jako krajina za oknem vlaku.
Jenže tělo to vidí jinak.
Pamatuje […]
26. července, 2026 Zapomenutí mrtví: 54 obětí železné opory
Dvojice českých autorů – novinář a scenárista Luděk Navara a zakladatel občanského sdružení Paměť Miroslav Kasáček – vytvořili působivou publikaci „Zapomenutí mrtví“ vyprávějící příběhy […]
10. července, 2026 Hoří ti táta
Paní Hanišovou mám ráda, její romány se zaměřují na těžké společenské otázky, o kterých se nerado mluví, nerado se na ně poukazuje, avšak s titulem „Hoří ti táta“ u mne šlápla úplně […]
10. června, 2026 Jeřábi táhnou na jih
„Když jde do tuhého, může se i z největšího zbabělce klidně vyklubat největší hrdina.“ – citace z knihy, str. 209 –
Nádherně sepsaný román „Jeřábi táhnou na jih“ vypráví o podzimu […]