Absolute Batman 1: Zoo

aneb když se Batman znovu narodí v kleci a Gotham začne řvát

Existují batmanovské příběhy, které staví na ikonografii.
Pak jsou ty, které staví na psychologii.
A pak je tu Absolute Batman 1: Zoo — komiks, který se rozhodl vzít všechno, co o Batmanovi víš, zavřít to do klece, rozsvítit ostré světlo a zeptat se:
„Co když je Gotham skutečná ZOO… a Batman jen nejnebezpečnější zvíře?“

Scott Snyder se vrací k Batmanovi s jasným cílem:
ne psát další variaci, ale znovu definovat základ.
A Nick Dragotta mu k tomu dává kresbu, která nepůsobí jako ilustrace, ale jako oživlý obraz zhroucení.

Absolute Universe: Batman bez polštáře kontinuity

Absolute Batman není „Elseworld“.
Není to ani reboot v tradičním smyslu.
Je to restart myšlenky Batmana.

Zapomeň na komfort známých kulis.
Tady není Wayne Manor jako bezpečný přístav.
Tady není Gotham jako kulisa noir romantiky.
Tady je Gotham organismus, který žere své obyvatele — a Batman je jen další reakce na infekci.

Zoo je první kapitola — a je to manifest.

Zoo: Gotham jako klec

Příběh se netočí kolem jednoho padoucha.
Tohle není „Batman vs. X“.
Tohle je Batman vs. systém.

„Zoo“ pracuje s motivem lidí zavřených do rolí: zločinci jako exponáty a hrdiny, chudí jako potrava, policie jako hlídači klece a elity jako návštěvníci, co se dívají shora, ale zároveň i lovnou zvěří.

Batman tu není elegantní detektiv.
Je narušení řádu.
Predátor, který do klece nepatří — a proto ji rozbíjí.

Snyder píše Batmana méně jako mýtus a víc jako traumatickou reakci na město, které selhalo.

A funguje to děsivě dobře.

Bruce Wayne: ne milionář, ale zlomený princip

Jedna z nejodvážnějších věcí:
Snyder odsekává luxus.

Bruce Wayne tady není bohatý playboy s jeskyní plnou gadgetů.

Je to učitelský synek, který spatřil svého tátu-učitele obětovat se pro své žáky a syna.
Je to člověk posedlý ideou, která ho požírá zevnitř.

Je to muž principu.

Batman v Absolute Universe není „připravený“.
Je ve vývoji.
Dělá chyby.
Přehání.
Je fyzicky i psychicky na hraně.

A právě proto je nebezpečný.

Tenhle Batman není hrdina, kterému fandíš.
Je to hrdina, kterého sleduješ se zatajeným dechem, protože si nejsi jistý, jestli nepřekročil bod návratu.

Nick Dragotta: kresba jako útok

Jestli Snyder píše údery, Dragotta je pěst.

Jeho kresba je agresivní, fragmentovaná, kinetická a brutálně expresivní.

Panely se lámou.
Perspektiva se bortí.
Postavy jsou deformované tlakem prostředí.

Padouši? Zatím ne. Systém je horší.

Zoo je chytré v tom, že šetří velká jména. I když padají hlavy velkých zvířat.
Místo ikonických villainů dostáváme instituce, gangy, struktury moci.

A právě to dělá příběh tak znepokojivým.

Když se objeví násilí, není stylizované.
Je chaotické.
Rychlé.
Nečisté.

Batman tu není řešení.
Je symptom.

Batman, který neklepe — rovnou bourá dveře

Absolute Batman 1: Zoo je odvážný, nepohodlný, temný, moderní a brutálně sebevědomý.

Není to Batman pro každého.
Ale je to Batman, kterého dnešní doba potřebuje.

O čem jsem nepsal? O Alfredu Pennywrothovi!, který má luxusní vibe.